Ranní kávička... :o)
"Pro ty, které milujeme, uděláme všechno na světě.
Pro ty, kteří milují nás, jsme nepostradatelní a jestliže máme přátele má náš život smysl
Rozumný člověk nemiluje proto, že je to pro něj výhodné,
ale proto, že v lásce nachází štěstí..."
.... pojď kávička je na stole... 
Klikni: GO
Zvu Tě na kávičku... :))
A ještě trochu krásného umění...:)
Hmmm, cítíš tu vůni...? :o)
Dobré ránko při kafíčku...
O kávě koluje řada mýtů a pověr. Stejně jako mléko, špenát a jiné produkty byla střídavě oslavována a zatracována. Pojďme se tedy okem pokud možno střízlivým
podívat na historii, pozitiva a negativa konzumace kávy.
Co je to káva?
Káva je vlastně semenem kávovníku - rostlinky zvané Coffea - a pocházející z čeledi mořenovitých. Sytě zelené listy, bílé květy a rudé plody, stejně jako
jemná a omamná vůně podobná jasmínu, získala této snad původně etiopské rostlině přízeň zahradníků už v dávném starověku. Semena, skrytá ve vejcovitém
plodu s nasládlou dužinou, se nejprve žvýkala, a až později, snad v Jemenu v 6. století po Kr., začala být vařena ve vodě.
Jak člověk ke kávě přišel?
Samo slůvko káva pochází ze staroarabského qahwah, jednoho z původních označení pro víno. O objevu kávy kolují řady legend. Podle jedné z nich věnoval kávu
archanděl Gabriel proroku Mohamedovi, aby dokázal lépe plnit svůj úkol. Podle další objevil kávu jemenský šejk Omar, když ho vyhnali z rodného města a
on putoval divočinou. Léčivé účinky nápoje mu nakonec získaly milost u samotného panovníka, a mohl se tak vrátit do své domoviny.
Káva v Evropě
Do Evropy se káva, jejíž tajemství Arabové žárlivě střežili, dostala až v 17. století. Brzy si získala své odpůrce i příznivce. Známá je například petice
londýnských žen, které si stěžují, že po pití kávy jsou jejich muži neplodní jako poušť, ze které nápoj pochází. Gentlemani kontrovali vyzdvihováním výkonů,
které po kávě podávali.
Co obsahuje káva?
Káva je známa především tím, že obsahuje kofein - psychoaktivní látku, vedoucí k povzbuzení organismu, zvýšení krevního tlaku a většímu vylučování tekutin.
Kromě kofeinu však kvalitní káva obsahuje také nenasycené mastné kyseliny, rostlinné oleje, antioxidanty, vitaminy a stopové prvky. Přínosy a rizika pití
kávy tak závisí spíše na její kvalitě a správné přípravě než na kávě samotné.
•• Káva působí jako diuretikum - podporuje vylučování tekutin z organismu.
•• Kofein, ale také theofylin a theobromin, obsažené v kávě, stimulují nervový systém, což může vést při vyšší konzumaci k jeho předráždění - třesu rukou,
neklidu, nespavosti...
•• Všechny tři látky také zrychlují srdeční akci, zvyšují tlak a kyselost žaludečního prostředí. Mírně se zvýší i teplota organismu a urychlí se metabolismus.
•• Theofylin prohlubuje dýchání. Spolu se zrychlením srdeční akce tak káva působí jako podpůrný prostředek při některých otravách, alergických reakcích
a astmatických záchvatech.
•• Nenasycené mastné kyseliny, rostlinné oleje, antioxidanty, vitaminy a stopové prvky čistí organismus a zlepšují stav pokožky.
Výše uvedené skutečnosti by nám měly pomoci při rozhodování, kdy kávu pít a kdy ne. Kávě by se měli vyhýbat lidé s vysokým tlakem, trpící nespavostí a s
překyseleným žaludkem. Naopak vyloženě prospěšná je káva pro jedince s nižším tlakem, trpící únavou a malátností. Podporuje také hubnutí, je ovšem důležité
dbát na zvýšený přívod tekutin, do kterých kávu nemůžeme započítat.
Káva pro každého
Znalci kávy ovšem vědí, že tu svou si najde každý - existují kávy s nižším obsahem kofeinu, zato s dostatkem ostatních užitečných prvků. Šálek takové dobře
připravené kávy z nás sejme nervozitu, projasní nám mysl, napomůže čištění organismu, zlepšuje stav pokožky a prohloubí dýchání. Kvalitní káva také v zimě
prohřívá a v létě zlepšuje odčerpání přebytečného tepla z organismu.
Pijete kávu? Kolik a jak často? Jak si ji připravujete? S cukrem a mlékem? Turka nebo rozpustnou? Ochutnala jste někdy pravou arabskou kávu? Myslíte si,
že by káva, stejně jako cigarety, měly být prodejná až od určitého věku?
autor: Ivana Kuglerová
zdroj : Žena in
Ranní káfíčko...
Dříve bylo zvykem jíst, či lépe řečeno, pít ranní polévku. Ranní polévka byla za Magdaleny Rettigové nahrazena kávou, podávanou ve stejně velkém hrnku, oslazenou a zalitou velkým množstvím mléka. Bylo to vlastně první teplé jídlo dne, takové pick-me up. Něco, co člověka zvedlo, probudilo a povzbudilo do pracovní činnosti. Dnes káva slouží stejným způsobem. Je to první kontakt s něčím příjemným, co člověka povzbudí před cestou do práce.
Jemně povzbudivá káva nezpůsobuje kofeinový šok, kterému je lidské tělo vystaveno při pití silné kávy. Šálek jemné kávy Vás příjemně povzbudí a harmonicky, přirozeným způsobem rozvibruje. Takovou kávu mohou bez problémů pít těhotné ženy i děti. Můžete si dát klidně i několik šálků espressa denně a Vy i Vaše tělo se budete cítít lépe, než při pití normální kávy s kofeinem.
Všechny druhy kávy procházejí zkouškami kvality v certifikované chemické zkušebně Analab. Průběžně se zjišťuje složení kávy, poměry a množství různých sloučenin v ní obsažených. Vaše tělo je však nejlepší barometr.
Nejlépe Vás potěší čerstvě připravená káva po ránu. Rozehřeje tělo, cítíte se po ní příjemně a vnímáte ostře.
Pokud si po ránu dáte šálek silné kávy s velkým množstvím kofeinu, nemusíte se cítit nejlépe. Můžete být podráždění, případně se Vám chvějí ruce. Časem možná zjistíte, že po silné kávě nejste o nic více produktivní než bez ní. Silná káva má přínos opravdu jen tehdy, když člověk po nějakou dobu potřebuje zůstat vzhůru. Získaná energie je ovšem na dluh. Lidé, kteří dlouhodobě pijí kávu s velkým množstvím kofeinu, se vyznačují tím, že velmi často zívají. Pokud na nějakou dobu kofein vysadí, stačí tři až čtyři dny, zívání přejde. Prohloubí se spánek a tělo si více odpočine v přirozeném spánkovém cyklu. Veškeré procesy, narušené velkým množstvím kofeinu, se navrátí do normálu.
Lidé v dnešní době stále více přecházejí k jemnějším produktům. Stávají se vnímavějšími. Po shlédnutí několika reklam v televizi zjistíte, že polovina z nich se týká zdraví, přírodního životního stylu, či "bio" kultury. Současným trendem je odvykání od drog a jedů a přecházení ke zdravé výživě, k věcem nezatěžujícím organismus. Nejlepší psychoaktivní látkou je čistá hlava.
Jemně povzbudivá káva je o jitření smyslů, větší vnímavosti, potěšení a radosti z krásného dne a příjemné chvíli.
Tak vám přeju dobrou chuťku... :))
https://www.salome.estranky.cz/clanky/kavarnicka
Fenomén káva
„Káva je pro člověka zlatem. A jako zlato i káva dává každému člověku pocit přepychu a nobility.“
Abd-al-Kadir, Chvála kávy, 1587 (indicie Těsnohlídek)
Nebeský dar, ďáblův nápoj nebo šálek štěstěny? Ať už je káva nazvána jakkoli, vždy byla a je symbolem pospolitosti a přátelství. Dlouholetá historie z ní udělala nejpopulárnější nápoj vůbec. Proč právě káva podněcuje družnost i u těch, kteří jsou jindy rezervovaní a jen stěží navazují nové kontakty?
Káva zkrátka více než jiné nápoje stimuluje lidské vztahy v téměř každém koutě naší země. Kavárny měly od počátku velký vliv na politické a obchodní dění. V kavárnách vznikly banky i burza, zakládaly se zde noviny a spisovatelé se tu setkávali se svými kolegy a obdivovateli.
Světová produkce zelené kávy na konci 20. století přesáhla šest milionů tun, zaměstnává bezmála třicet milionů lidí a stěží najdete někoho, kdo by ji sám neochutnal či o ní nikdy alespoň neslyšel. Káva je fenoménem současné civilizace, výnosný obchodní artikl a pro chudé v rozvojových zemích požehnáním, neboť jim poskytuje možnost zajistit svým rodinám obživu.
První kavárna na světě byla otevřena již roku 1652 v Londýně, pití kávy zde dosáhlo mimořádné obliby. Čaj a káva se tu časem staly tak populárními, že lidé začali hledat stále zajímavější místa k jejich konzumaci. Nastala éra exkluzivních zahrad, ovšem jen jako výsada bohaté privilegované třídy. Káva však vyvolávala nejen podiv a nadšení, ale i pobouření. Tak například právě v Londýně byla v roce 1674 zveřejněna Petice žen proti kávě, která mj. uváděla: „Káva způsobuje, že muži jsou po ní neplodní jako poušť, ve které se ta nešťastná zrna rodí.“ Možná tou pravou příčinou, proč muži nejevili o ženy takový zájem jako dříve, bylo jejich sdružování se nad šálkem černé kávy při pravidelných pánských jízdách.
Oblibu si v průběhu druhé poloviny 17. století našly kavárny i v řadě dalších evropských zemí. V Paříži roku 1686 jako první přivítal hosty ve své kavárně Francois Procope. S nevelkým zpožděním se pak kavárny objevily i za oceánem, v Severní Americe, ve městech na východním pobřeží – v Bostonu, 
New Yorku a Philadelphii.
Za 100 let i v Čechách
Prvními Čechy, kteří se s kávou na dalekých cestách setkali, byli zřejmě Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Uplynulo mnoho let od objevení tohoto nápoje, než se i u nás stala káva oblíbeným a rozšířeným „doplňkem“ domácností a restaurací. V Praze začal s kávou obchodovat Arab Georgius Hatalah il Damasky (u nás zvaný Jiří Deodat) koncem 17. století. Nejprve připravoval kávu ve svém bytě v Karlově ulici a jako pouliční prodavač ji nabízel všem kolemjdoucím. Od roku 1714 pak provozoval první kavárnu u Mostecké věže na Malé Straně. V polovině 19. století, kdy žilo v Praze více než sto tisíc obyvatel, fungovalo už padesát sedm kaváren. Káva se nejdříve pražila v domácnostech nebo kavárnách, ale postupně vznikaly speciální podniky určené k tomuto zpracování kávy – pražírny. K těm nejznámějším firmám v Praze patřily například firmy Kadlec, Vomáčka, Smrkovský a ve 30. letech minulého století pak zejména firma Meinl.
České kavárny na přelomu tisíciletí už však pozbyly mnohé z úloh, které v minulosti hrály. Už nejsou centrem politického dění jako v době národního obrození či místem setkávání svobodomyslných lidí a intelektuálů, jak tomu bylo během dlouhých let komunistického útlaku. Je to zkrátka logický důsledek změny politického klimatu, která navíc na český trh přinesla kavárnám řadu nových konkurentů.
|
Dobrá rada na konec Mohlo by se zdát, že je zbytečné radit dnes komukoli, jak uvařit dobrou kávu. Vždyť většina z nás si ji každodenně připravuje, mnozí vypijí za den i několik šálků tohoto moku. Řeknete si, co je na tom, dát do šálku lžíci voňavého prášku a zalít horkou vodou. To zvládne i malé dítě! Ale přece, měli bychom dodržovat alespoň ta nejzákladnější pravidla. Kupříkladu, většina milovníků a znalců kávy se roztřese při pomyšlení na kávu, která prošla varem. Správná teplota vody používané na zalití kávy by měla být 93 °C, v samotném šálku pak 85–87 °C, také by se měl dodržovat optimální poměr, tzn. dvě lžičky kávové směsi na dva decilitry vody a káva by se neměla vyluhovat déle než 4 až 6 minut. Stejnou důležitost hraje čerstvost kávových zrn, čerstvost umletých zrn a vody, jakož i pečlivě vyčištěné nádobí používané k přípravě kávy. Káva by tedy neměla být jen každodenní běžnou rutinou, kterou síla zvyku odsouvá kamsi na okraj naší pozornosti, a větší péče spojená s její přípravou se nám jeví jen jako ztráta času v přecpaném harmonogramu všedního dne. Rychlá snídaně, posrkávání v poklusu, tak abychom se ještě přitom stačili umýt, obléci, vypravit děti do školy. Pití kávy by mělo být pohlazením, důvodem k pozastavení se v tom uspěchaném světě, časem nejen pro obchodní jednání, ale také pro povídání se svými blízkými, s přáteli, pro společné chvíle v kruhu rodiny. Dopřejme jí potřebný čas. Jedině tak nás odmění tou správnou chutí a vůní, které vyvolávají onen nepopsatelně příjemný pocit. Nejen na jazyku… |
více na: https://www.zena-in.cz/rubrika.asp?id=3&idc=26233