Sweet dreams.. http://www.sweet-dreams.wz.cz/
Klicken für Bild in voller Grösse

Sweet dreams.. http://www.sweet-dreams.wz.cz/

Klicken für Bild in voller Grösse

Sweet dreams.. http://www.sweet-dreams.wz.cz/

Klicken für Bild in voller Grösse
myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

 

 

Nabarvěte si svou kraslici

Technik barvení vajec je přehršle, stačí si vybrat

<font color=green>Nabarvěte si svou kraslici</font>

K Velikonocům neodmyslitelně patří barvení vajíček, takzvaných kraslic. Technik, jak obyčejné slepičí vajíčko ozdobit, je přehršle - stačí si vybrat.


Mnozí dnes už dávají přednost koupi čokoládových vajec, každý však uzná, že to zkrátka není ono. V rámci tradice bychom měli i v dnešní uspěchané době nabarvit alespoň pár pravých vajec. Zdobit můžeme vajíčka vařená natvrdo, ale také vajíčka vyfouknutá, která mají tu výhodu, že je můžeme zachovat do dalšího roku.

Tou úplně nejobyčejnější technikou je obarvit vařené vejce jednobarevně - rozpustnými barvičkami, které by měly být k dostání v každé drogerii. Po obarvení a zachnutí barvy se doporučuje vejce potřít olejem, aby se lesklo. Nejlépe se vyvarujte poněkud nevkusným nálepkám, které rovněž volají po zakoupení na mnoha obchodních pultech.

Pokud máte více času než jen na obyčejné obarvení a chcete věnovat velikonočním tradicím více času, pak se nabízí mnoho jiných technik, jak symbol těchto svátků ozdobit. Zajímavé je povařit vejce ve vodě společně se slupkami z cibule, můžete jej však také batikovat roztaveným včelím voskem s leptáním octem anebo jednoduše zdobit barevným parafínem.

Před ponořením do barvy můžeme vajíčko různě ovázat slámou nebo tkaninami, aby na něm vznikly vzory, oblíbené je také vyškrabování vzorů do skořápky nebo "odrátování" vajíčka.

Tak směle do toho, děvčata, ať máte koledníkům co nabídnout!

 

Image and video hosting by TinyPic


 

 

Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Né, né, né.

Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.



 

Veselé velikonoce.....


Obrázky na profil, obrázky na lide.czImage hébergée par Casimages.com : votre hébergeur d images simple et gratuit


Veselé Velikonoce, spoustu sluníčka, radost, smích a krásná malovaná vajíčka.




Image du Blog marzou2.centerblog.net



Photobucket


Image and video hosting by TinyPic



 

Photobucket


Photobucket

 

Photobucket

 

Velikonoce


Photobucket
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve...

Velikonoce jsou  spojené  s památkou umučení a vzkříšení Krista. Obecně tyto jarní svátky u nás zlidověly a slaví se s nimi příchod a vítání jara. Historicky se datum období Velikonoc stanovuje asi od 6. století jako období po jarní rovnodennosti (21.3.) a spadá na neděli po prvním jarním úplňku. Obecně lze říci, že tato neděle vychází  v datovém rozmezí od 22.3. do 25.4. Samotným velikonocím předchází čtyřicetidenní postní doba.

Z HISTORIE VELIKONOC

 

Nejvýznamnější svátek křesťanské církve, spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se slavily i v době předkřesťanské. Historikové uvádí, že zřejmě navazovaly na židovský svátek „pesach“ (křesťané se od počátku snažili tyto svátky od sebe oddělit) a později se traduje, že oslavovaly i příchod Mesiáše. Název Velikonoce vznikl od tzv. „Velké noci“. Této noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak „zmrtvýchvstání“ Ježíše Krista. Historických pramenů o této události se zachovalo velmi málo a žádný z nich neurčuje přesné datum.Dle tradice je v neděli po „Velké noci“ první jarní úplněk

KDY SLAVÍME VELIKONOCE

 

Historicky se datum období velikonoc stanovuje asi od 6. století jako období po jarní rovnodennosti (21.3.) a spadá na neděli po prvním jarním úplňku. Obecně lze říct, že tato neděle vychází v datovém rozmezí od 22.3. do 25.4.Samotným velikonocím předchází čtyřicetidenní postní doba. Výhledově se velikonoční neděle bude slavit v tyto dny :

8.dubna 2007

23.března 2008

VELIKONOČNÍ TÝDEN

 

SAZOMETNÁ STŘEDA

Tato středa je označována také slovy Škaredá, Černá, Popeleční nebo Smetná. Názvy jsou odvozeny od zvyku, kdy se v tento den vymetaly komíny. Podle tradice by se neměli na sebe tento lidé škaredit a mračit, aby jim to nezůstalo po všechny středy v roce.

ZELENÝ ČTVRTEK

Tohoto dne naposledy zaznějí kostelní zvony při večerní bohoslužbě. Znovu se rozeznějí až na Bílou sobotu. Dle pověsti odlétají do Říma a jejich zvuk nahrazují dočasně velikonoční řehtačky. Dle židovských zvyklostí by se měla tento den jíst jen zelená strava, tak aby byl člověk zdráv po celý další rok...

VELKÝ PÁTEK

Dle katolické víry je Velký pátek dnem smutku a dnem ukřižování Ježíše Krista. Tento den se nekonají bohoslužby, výzdoba kostelů je střídmá a bez květin. Zpívá se bez doprovodu varhan a čtou se náboženské texty.

Po vesnicích zněly řehtačky a zpívaly se písně, které odsuzovaly Jidáše a Židy za ukřižování Ježíše. Velký pátek je i dnem půstu a střídmosti.

BÍLÁ SOBOTA

Den vzkříšení Krista. Dle českých tradic se před kostely světí oheň a v domácnostech byla uhašena všechna ohniště, aby se pak následně zapálila rozžhaveným polínkem z posvěceného ohně.

Komentář od Anežky:
Bílá sobote není dnem vskříšení Ježíše Krista.Nybrž vigilie,tedy vlastně předzvěst té události....proto jsou ve všech kostelých mše až po setmění.

HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ

První den po období velikonočního půstu a patří k němu svěcení velikonočních pokrmů jako je beránek, mazanec, ale také vejce, chleba i víno.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Pomlázka, mrskačky, malovaná vajíčka… Mládenci od samého rána chodí za děvčaty, aby je vyšlehali a předali jim tak zdraví a sílu. Koledníci vinšují a dostávají malovaná velikonoční vajíčka

VELIKONOČNÍ SYMBOLY

 

VELIKONOČNÍ BERÁNEK

Symbol, který před samotným křesťanstvím uctívaly již pohanské středomořské civilizace, bývalí pastevci. V židovské tradici se symbolizoval Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. I Bůh byl označován za pastýře. Křesťané pojali beránka jako symbol Božího beránka – syna Krista, obětovaného za spásu světa.

VAJÍČKO  

Symbol zrození, nového života a životní síly. Křesťané logicky spojili tento symbol s Ježíšem, jeho vzkříšením a křesťanskými Velikonocemi. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době.

VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK

 V některých kulturách (řecká, egyptská,čínská) symbolizuje štěstí, ale i prchavost okamžiku a života. V pohanských tradicích je symbolicky spojován s příchodem jara. Podle Bible je zajíček jedním z těch malých stvoření, která představují chudé, skromné a pokorné. Dle současné velikonoční tradice zajíček „nosí vajíčka“

POMLÁZKA

Symbol, který V Čechách a na Moravě sloužil k mrskání děvčat. Lidé za tímto zvykem viděli symbol mladosti a zdraví mladého proutku a „vyšleháním“ se předávala dotyčné jeho energie , zdraví a vitalita.Původ lze najít také v pohanských zvycích.

KŘÍŽ

Důležitý křesťanský symbol, spojeným s ukřižováním Krista na kříži

OHEŇ

Velikonoční bohoslužba začíná zapálením ohně a symbolizuje vítězství Krista nad smrtí.

SVÍCE

Velikonoční bohoslužba začíná zapálením ohně a symbolizuje vítězství Krista nad smrtí. V některých kulturách představuje znamení života

VÝZDOBA A OSLAVA VELIKONOC

Velikonoce odedávna doprovázela jarní nálada. První jarní svátky s sebou nosí rozkvetlé krokusy, petrklíče, sněženky, narcisky, větve kočiček, ale zejména žluté paprsky slunce. A právě tyhle svěží a lákavé jarní barvy nesmí chybět na velikonoční tabuli. Stejně jako pestrá přehlídka kraslic, malovaných vajíček, mazanců, beránků a velikonočních nádivek.

Výzdoba na Velikonoce prostě musí být pestrá a svěží. Ubrusy a ubrousky s jarními motivy na svátečně prostřeném stole. Velikonoční nádoby s rašícím osením, čokoládovými zajíčky a figurkami. Květináče s velikonočními motivy s osázenými bylinkami na kuchyňském parapetu.  Za oknem cibulky s čersvě rašícimi narcisy, proutěné věnečky s mašličkami zavěšenými na oknech, ozdobené vrbičky se stužkami a vajíčky na zahradě. To všechno patří k symbolům Velikonoc  a prvním jarním svátkům. Co však jednoznačně nesmí chybět Velikonocům jsou pestrá vajíčka a připravené pomlázky.

TIP

Naše nabídka velikonoční výzdoby.
 

 

BARVENÍ VELIKONOČNÍCH VAJÍČEK

Photobucket

Nejjednodušší a klasicky vžité barvení vajíček je těch dopředu natvrdo uvařených. Vajíčka se malují v posledním týdnu před velkou nocí.

V současné době  je vždy před svátkamimožnost zakoupit stále větší množství barev a technik ke zdobení . Od klasických barev se objevily např. barvy se kterými lze vytvářet tzv. mramorový efekt. V minulosti se vajíčka barvila přírodní cestou. Červená barva se získávala z tlučené pálené cihly s přidáním octa a slupek z červené cibule. Žlutá se získával a ze šafránu, vařením kmínu, mladého obilí, cibulových slupek a lipového čaje. Zelená z trávy, jetele, rozmarýnu a petržele. Černá vařením kávy, hnědá zase vařením listů z ořechu. Dnešní barvy jsou sice chemicky připravené, ale účinnější a praktičtější.

Vajíčka se barví i vyfouknutá tzv. kraslice. Vyfukují se vajíčka jen čerstvá a čistě bílá, aby výsledné zdobení  výraznější efekt. Potřebné pomůcky, které bychom si měli při malování kraslic opatřit je např. včelí vosk, špendlík zapíchlý do dřeněné násady, trubičku ze slámy.

Barvení vajíček

Uvařená vajíčka neobo vyfouknutá se odmastí a asi na deset minut se ponoří do teplé barvy a nechají  až se zabarví na žádaný odstín a sytost.

Kraslice s přírodními otisky

Vajíčka ovážeme listy ze stromů, trávou, petrželovou natí, jedlovými větvičkami, následně se zabalí do řídké látky a vaří v odvaru cibulových slupek. Po odstranění tkaniny a odstranění přírodních materiálů vzniknou zajímavě dekorovaná vajíčka.

Vosková technika

Včelí vosk se nejprve obarví na potřebné barvy a potom se nanáší na dopředu obarvené nebo i čistě bílé vajíčko.špendlíkem nebo slámovou trubičkou. Vytváříme různé ornamety , krátkými tahy do složenými do většinou geometrických ornamentů.

Batikování vajíček

Patří mezi vžité techniky barvení. Provádí se kombinací barvení a voskování. Používáme čistý vok nahřátý asi na 65°C. Nanášíme ho na skořápku špendlíkem do různých ornamentů. Po té vajíčko  vložíme do barvící lázně a obarvíme. Obarvená vajíčka pak nahřejme a rozteklý vosk stíráme hadříkem. Pokud chceme docílit toho, aby vajíčko mělo vícebarevný dekor, vosk neodstraníme,ale vajíčko ponořime do jiného odstínu barvy a opět dokreslujeme voskem a opět barvíme. Tento postup se osvědčuje od světlých barev k tmavým. Nakonec vajíčko nahřejeme a vosk odstraníme.

Netradiční zdobení vajíček

Vajíčka zdobíme i zcela netradičně podle naší fantazie. Můžeme je oblepovat korálky, přírodními materiály, obmotávat špagátky i drátky, balit do textilu, zkusit na nich výtvarnou metodu decoupage (lepení vrchní vrstvy motivu z ubrousků) atp.

Malování vajíček je výborná příležitost, jak ve svých dětech i v okolí probudit kreativní sklony. Místo televize vyhlašte soutěž o nejlépe ozdobené vajíčko ve Vaši domácnosti a nechte každému prostor ať ukáže co umí. Nebo můžete těsně před Velikonocemi rozeslat svým kamarádkám s dětma pozvánku na velikonoční barvení. To, že si vyměníte pár zdobících tipů, určitě nebude na škodu věci. Jako inspiraci použijte několik obrázkových časopisů, které se před Velikonocema přímo předhání v nápadech a rozličných kreacích. Užijete si hezkou dámskou jízdu a budete mít na Velikonoce krásné dekorace a kus práce za sebou.

Photobucket

Photobucket

Photobucket

Photobucket

Photobucket

Photobucket

Photobucket

Krásné velikonoce u medvídků... :))

Photobucket

Krásné a pokojné velikonoce přeji, tady máš jedno s mašličkou... :)


Photobucket

Tady jedno velké srdíčko... :)



Photobucket

...a jedno si namalujeme společně... :))

Velikonoce přinášejí křesťanské i pohanské zvyky

Vše shrnuto...


 
Photobucket

Velikonoce slaví křesťané i Židé. Jsou pokládané za počátek hospodářského roku. Přinášejí v sobě příslib nového začátku. Váže se k nim mnoho zvyků, z nichž mnohé sahají do pohanských dob, například barvení vajec a šlehání děvčat pomlázkou. Výpočet data pro Velikonoce se řídí úplňkem. Podle křesťanských tradic se slaví první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. Pokud úplněk vychází na neděli, jsou posunuty na druhý týden, tedy na další neděli.

Velikonoce pokládají za své svátky křesťané, Židé a hlásili se k nim už před tisíci lety pohané.

Novodobý název svátků Velikonoce je odvozený od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých. Nejdůležitější svátky jara navazují na starověké oslavy vegetačních božstev, reprezentovaných například v sumerské mytologii bohem Dumazi, v řecké a římské bohyněmi Démeter a Céres, či ve slovanské jejich kolegyní Vesnou.

Téma ve všech mytologiích je stejné - smrt a nové zrození. V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl Mojžíš s pomocí Hospodina.

U křesťanů jsou svátky připomínkou ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle katolické tradice Velikonoce začínají předvečer bohoslužbou (vigílií) v neděli a trvají padesát dní až do Letnic, slavností Seslání Ducha svatého na apoštoly.

V datu Velikonoc se ale křesťané neshodnou. Zatímco katolíci a protestanti se při jeho stanovení řídí gregoriánským kalendářem, který zavedl v 16. století papež Řehoř XIII., pravoslavní sledují mnohem starší kalendář juliánský, blížící se lunárnímu cyklu.

Symboly oslav jara zůstávají ale po tisíciletí stejné. Například vejce se barvila už ve starověkém Egyptě, Řecku, Římě i Persii.

Photobucket

Co který den znamená

České Velikonoce jsou vyvrcholením čtyřicetidenního postního období. Samotný pašijový (svatý) týden začíná Květnou nedělí.

Květná či Smrtná neděle

Křesťanská tradice: Ježíš vstoupil s žáky do Jeruzaléma.Chtěl tam pravděpodobně slavit židovský svátek nekvašených chlebů tzv. Pesach. Ten připomíná události, při níž Hospodin zachránil před smrtí prvorozené syny židovských otroků strádajících v egyptském područí tím, že „vstoupil“ do příbytků, jež byly označeny krví beránka.

Zvyky: vynášení slaměné Smrti-Zimy-Morany-Mařeny, která by bránila budoucímu životu. Proto někde nese tato neděle název Smrtná. Vlády se ujalo Líto-Vesna znázorňované mladým opentleným stromkem.

Jídlo: pečou se beránci

Photobucket

Modré pondělí

Hospodyňky v tento den uklízely.

Photobucket

Žluté úterý

Hospodyňky v tento den stále uklízejí.

Photobucket

Škaredá středa

Křesťanská tradice: Jidáš zradil Ježíše a vydal ho do rukou veleknězů. Kněží během dne pálí snítky kočiček, jež byly posvěceny předcházející rok na Květnou neděli, se slovy „Prach jsi a v prach se obrátíš." Popelem pak dělají věřícím na čele znamení kříže.

Zvyky: Vymetají se komíny. Tradice praví: pokud se v tento den škaredíte a mračíte, pak budete zamračení každou středu v roce.

Photobucket

Zelený čtvrtek

Křesťanská tradice: poslední večeře Páně s učedníky a počátek největšího půstu v roce. Název zelený získal den podle hořkých bylin, připomínky hořkosti egyptského otroctví.

Zvyky: utichl hlahol zvonů, neboť ty odlétly do Říma. Leckde se však naopak rozezněly hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše, zvali lidi do kostela. Jídlo: pouze zelené pokrmy - špenát, zelí a to pro zdraví. Kdo se chce zbavit bolesti šíje, musí se vykoupat v ranní rose.

Photobucket

Velký pátek

Křesťanská tradice: den Kristova zatčení, odsouzení a ukřižování. Den smutku.

Zvyky: Vnitřní a vnější očista nejpřísnějším půstem. Lidé vstávali časně, omývali se buď v rose, či v potoce, aby zabránili neduhům. Hospodyně zametly před východem slunce dům i stáj a smetí vynesly za humna, aby se v domácnosti nedržel nežádoucí hmyz. V tento den se nesmí prát ani prádlo nebo hýbat se zemí.
Z hory vycházejí Blaničtí rytíři, na Valašsku se zase zjevují skryté poklady.

Jídlo: jidášky z bílé mouky a medu, které mají zabránit zrádnému Jidášovu uštknutí. Mají tvar válečku symbolizujícího provaz, na němž se Jidáš oběsil. Někde sloužil k podobnému účelu chléb s medem. Nemělo se jíst maso.

Photobucket

Bílá sobota

Křesťanská tradice: opět se rozezněly zvony. Lidé podstupovali křty, oblékali bílá roucha. Ta pak nosili až do první neděle po veliké noci, která se tudíž nazývala bílou nedělí. Bílá barva má předobraz už ve starozákonním judaismu, kdy se muži oblékali během pesachového šabatu do bílých rubášů.

Zvyky: Nemá se nic půjčovat. Mělo by se završit uklízení. Často se v domě bílilo.

Jídlo: večer se podává tzv. hlavička - nádivka z uzeného vepřového masa, vařeného jehněčího, vajec a zelených bylin.

Photobucket

Boží hod velikonoční

Křesťanská tradice: noc ze soboty na neděli, kdy byl Kristus vzkříšen a vyzvednut na nebesa.

Zvyky: Děvčata chodí se stromkem ozdobeným pentlemi, čímž přinášejí zdraví a štěstí. Jídlo: pečený beran, mazance, speciální velikonoční nádivka či holoubata.
Hostí se návštěvy.

Photobucket

Červené pondělí

Zvyky: Muži vyrazili vyšlehat ženy, aby neuschly. Akci se podle krajů říkává pomlázka, koleda, mrskačka, šmikrust či oblévačka. Sloužily k ní spletené čerstvé vrbové větvičky, tzv. pomlázky, tatary či žíly. Na Moravě je rozšířené oblévání studenou vodou, což má magickou a ozdravnou funkci. : Ženy malují vejce, zdobí i kraslice. Jejich červená barva dala dnu také jméno. Podarovávaly jimi koledníky, ale také je zakopávaly v rozích chlévů a polí, aby zajistily jejich
plodnost. Společně snědené vejce zajišťovalo i soudržnost či věrnou lásku v rodině.

Photobucket

Jak se slaví v zahraničí

Ve většině zemí západní Evropy je zvykem schovávat v zahradách sladkosti a drobné dárky, které tam pak na velikonoční pondělí hledají. Nechává je tam velikonoční
zajíček, ale v některých částech Německa to může prý být i liška, kohout nebo čáp.

Ve Velké Británii od dvanáctého století před Velkým pátkem obdarovává panovník chudé. Od patnáctého století je pak počet obdarovaných stejný jako panovníkův věk. Mince je sice pouze symbolická, je však velmi ceněná ve sběratelských kruzích.

Ve Francii kromě tradičních obřadů věnují velkou pozornost věnují výrobě sladkostí. Francouzi je milují a hodně se jimi obdarovávají.

V Itálii prožívají Velikonoce velmi silně, je to nejdůležitější svátek roku. Neprosadil se kynutý moučník ve tvaru beránka nebo zajíčka, takže má většinou podobu holubice.

V Norsku se stalo tradicí řešení vražd. Všechny televizní stanice vysílají slavné kriminální příběhy, noviny jsou zase plné článků, u kterých mají čtenáři odvodit, kdo je vrah.

Ve Finsku koledují děti převlečené za čarodějnice.

Ve Spojených státech jsou Velikonoce už brány spíše jako nenáboženský svátek, na Velký pátek se chystá slavnostní oběd, většinou krocan a děti také hledají na zahradě vajíčka.

Ve středoamerických a jihoamerických státech se v konají procesí za mohutné účasti věřících.

V Rusku se slaví Velikonoce se zpožděním, protože se pravoslavná církev drží starého juliánského kalendáře. Stejně jako jinde na světě se zde hodně jí, ale jen studená jídla.

Také v Řecku slaví Velikonoce o týden později než my, tradičním jídlem je pečené jehněčí a velikonoční vajíčka zde barví pouze na červeno jako symbol Kristovy krve.

ČTK


Photobucket

 

Boží Hod Velikonoční


Photobucket


provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.

Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje

Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla

Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Pečou se velikonoční beránci

Photobucket

 


Photobucket

Photobucket

 

Bílá sobota

Photobucket

Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.

Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.

Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když knez oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.

Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

img_rabbits_39.gif image by darmar_album

Zvyky:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.

Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.

Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

Photobucket


Zdroj: http://www.stripky.cz/svatky/velikonoce/sobota.html

 

VELIKONOČNÍ PERNÍČKY

Děkuji Raduško za příspěvky!!! :))

2 vejce
200 g moučkového cukru
170 g rozpuštěného medu
500 g hladké mouky
1 lžička jedlé sody
1 lžička koření do perníku
špetka skořice
citronová kůra
80 g rozpuštěné Hery
/ 2 žloutky na potření /

Vejce, cukr a med třeme 15 minut. Pak přidáme mouku
s kořením a sodou, naposledy tuk.
Vypracované těsto necháme přes noc, ale i několik dní
odpočívat.
Potom vykrajujeme tvary - potřeme žloutkem a horké
troubě rychle pečeme / 180 °C - cca 10 minut / Zdobíme
polevou.
Poleva: 1 bílek, moučkový cukr, citronová šťáva


Photobucket
 

VELKÝ PÁTEK

Velký pátek deštivý, dělá rok žíznivý.



+ Velký pátek je dnem velikého zármutku nad ukřižováním Krista a jeho
smrtí. Nekonala se ani mše, jen bohoslužna složená ze čtení pašijí
sv. Jana a ze zpěvu.
+ Velký pátek je nejvíce obestřen kouzly a lidovými pověrami o otevírání
země a objevování pokladů v ní ukrytých, o vodě a vodnících. Tento den
se nesmělo hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli.
+ Z domu se nesmělo nic půjčovat, protože těmito předměty by se pak
dalo čarovat.
+ Před východem slunce se lidé omývali v potoce, aby byli po celý rok
chráněni před nemocemi.


 

Photobucket

PhotobucketPhotobucket

Photobucket
Photobucket

ŠKAREDÁ STŘEDA

LIDOVÉ ZVYKY PAŠIJOVÉHO TÝDNE



Škaredou středu, nerada předu,
ráda spím, co je dobrého, všecko sním.

+ Středa před Božím hodem velikonočním je nazývána Škaredá, či Smetná.
První pojmenování souvisí s Jidášem, který se škaredil na Krista. Tento
den by se neměl nikdo škaredit, aby mu to nezůstalo po všechny středy
v roce. Druhé označení vychází z toho, že se vymetaly komíny.
+ Na škaredou středu pekly hospodyně jidáše, pečivo z kynutého těsta.
Jedly se namazané medem na Zelený čtvrtek před východem slunce,
aby zajistily dobré zdraví.
 

Proč nosí zajíc velikonoční vajíčka?

Malá pohádka pro zvídavé :)

Photobucket

Před dávnými a dávnými lety, kdy všechna zvířátka ještě žila
v přátelství a svornosti, obydlí lišky, vydry, opičky a zajíce spolu
těsně sousedila.

Jednoho dne se vydala k řece, aby si obstarala něco k jídlu.
Na břehu našla v písku sedm svázaných ryb. Nejspíš je tu
ztratil nějaký rybář. Vydra třikrát hlasitě volala, ale protože se
nikdo neozval, snědla tu lahůdku sama.
Když si hledala oběd liška, zabloudila do opuštěné chloup-
ky dřevorubce. Našla tam za komínem pár pěkných kousků
šťavnaté zvěřiny. Poctivě volala domácí obyvatele, ale nikdo
se jí neozval. To se ví, že tedy neváhala a voňavou pečínku
slupla.
Opička si zase pochutnala na báječně zralých banánech,
jenom zajíc poskakoval sem a tam a nic jiného než pár stébel
trávy nenašel.
V tu dobu zrovna napadlo milého pánaboha, že zavítá na
zem a podívá se, jak si tvorové, kteří na ní žijí, vzájemně pomá-
hají. Přestrojil se tedy za pocestného a vydal se pěšky na zem.
Potkal vydru, podíval se na ni prosebně a ona mu ochotně
nabídla rybu, protože sama již neměla hlad. Převlečený pánbůh
jí poděkoval a řekl, že příště přijde zas. Stejně se mu vedlo i
s liškou a opičkou.
Nakonec potkal zajíce. I jeho pěkně poprosil o jídlo a zajíc
odpověděl: " Rád bych tě pozval k obědu, ale nemám nic jíného
než drobnou travičku. Tou by ses nenasytil, proto sněz raději mě."
To pánaboha dojalo a řekl zajíci : " Protože máš dobré srdce,
budeš nosit lidem radost. Zítra slaví po dlouhé zimě krásné svátky
jara - Velikonoce. Budeš jim tedy každým rokem o těchto svátcích
přinášet velikonoční vajíčka. Ve vajíčku je skrytý život a vajíčka
od tebe lidem připomenou, že na jaře se všechno probouzí
a vše ožívá. !

Photobucket
 

Velký pátek

Co to znamená?

vp1.jpg

Lidstvo už od nepaměti touží hodit svou vinu na nějakého "kozla hříchu". Ať už to byl starozákonní kozel pro Azázela, nebo novověké nevinné oběti Gulagu. Byli víceméně náhodně vybráni jako nositelé hříchu a oběti za hřích, aby mohl běh světa alespoň trochu zdárně pokračovat. Problém je ale v tom, že nikdo nechce být tím kozlem sám a dobrovolně. Žádný z nich nemůže vzít na sebe hřích světa jednou provždy. Žádný nemůže nést veškerý hřích. A především, žádný z nich nemohl vzít a zničit hřích skutečně.

Až v Kristu tato potřeba došla naplnění. Objevil se Někdo, kdo byl ochoten a schopen na sebe vzít hřích. Žádný z ostatních kozlů hříchu to udělat nemohl. Ale právě kvůli tomu, aby náš hřích převzal, se Syn Boží stal člověkem. Žil pro onu hodinu, která ho čeká na konci života, pro strašlivý křest, kterým musí být pokřtěn, pro hodinu, jež ho spoutá nejen zevně a jež ho povleče před soud, jež rozdrásá nejen jeho tělo důtkami a přibije ho na dřevo, nýbrž která vnikne i do jeho duše a ducha, naplní jeho vroucí vztah k Bohu, jeho Otci, a vůbec všechno prázdnotou a smrtelnou hrůzou opuštěnosti, jako jemu naprosto cizí, nepřátelskou, smrtelně jedovatou substancí, která mu brání v přístupu k prameni, z něhož žije. Musíme myslet na scénu v Apokalypse, kde se otevřel jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší. A z dýmu se vyrojila hrozná zvířata, bodající a trápící jako škorpióni (Zj 9, 2).

V hrů ze těchto temnot jsou pronesena slova na Olivové hoře: Otče, je-li možné, ať mne mine tento kalich. Kalich, o němž je zde řeč, je ve Starém zákoně dobře známý: je to pohár plný Božího hněvu, který hříšníci musejí vyprázdnit až po kvasnice a kterým se vícekrát vyhrožuje nevěrnému Jeruzalému i nepřátelským národům. V téže hrůze duševního zatmění Ježíš vyrazí výkřik na kříži, otázku, proč ho Bůh opustil. Volající ví jen, že je opuštěný, proč, to nemůže v té tmě vědět. Dokonce to ani vědět nesmí, protože myšlenka, že by mohlo jít o zástupné nesení temnot druhých, by již byla ulehčením, paprskem světla. Ale paprsek dán není, neboť jde v absolutní vážnosti a přísnosti o očištění vztahu mezi Bohem a hříšným světem.

Ten, který protrpí noc, je navýsost nevinný, jiný by ji zástupně vůbec snášet nemohl. Který obyčejný nebo i mimořádný člověk by v sobě měl místo na vinu světa? Takový prostor v sobě mohl mít jen jeden, jenž v božské diferenci stojí proti věčnému Otci, totiž Syn, který, ač člověk, je Bůh.

Zde vládne propastné tajemství, neboť skutečně je nekonečný rozdíl mezi plodícím lůnem v Bohu Otci a plozeným plodem, Synem, ačkoli oba jsou v Duchu svatém jeden Bůh. Mnozí teologové dnes právem říkají, že právě na kříži se zcela ukázala tato diference, právě zde se plně zjevilo tajemství Boží Trojice. Ten rozdíl je tak velký - vždyť v Bohu je všechno nekonečné - že v něm má místo všechno odcizení a hřích světa, že Syn je může pojmout do svého vztahu k Otci, aniž by tím vzájemná věčná láska mezi Otcem a Synem v Duchu svatém utrpěla škodu. Hřích je jakoby spálen v ohni této lásky, protože Bůh, jak říká Písmo, je oheň stravující, jenž v sobě nestrpí nic nečistého, ale spálí to.

 

Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

Ježíš, Ukřižovaný, protrpí na našem místě naše vnitřní odcizení Bohu a temnoty, a sice tím bolestněji, čím méně je on sám zavinil. Pro něj, jak jsme řekli, nejsou ničím důvěrným, ale něčím naprosto cizím, strašlivým. Ano, on trpí něco mnohem hlubšího, než co může trpět obyčejný člověk, i kdyby byl odsouzený k odcizení od Bo ha. Protože jen Syn, jenž se stal člověkem, ví, kdo ve skutečnosti Otec je a co to znamená muset se ho zříci, zdánlivě navždy ho ztratit. Není vhodné nazývat toto utrpení peklem, neboť v Ježíši není nenávist k Bohu, ale bolest, hlubší, než jakou by mohl vydržet normální člověk v životě nebo po smrti.

Nebudeme také v žádném případě říkat, že Bůh Otec trestá trpícího Syna na našem místě. Nejde o trest, neboť dílo, které se zde koná mezi Otcem a Synem v Duchu svatém, je čistá, nejryzejší láska. Proto je to také dílo nejčistší dobrovolnosti ze strany Syna, právě tak jako ze strany Otce a Ducha. Boží láska je tak bohatá, že může přijmout i tuto formu temnoty z lásky k našemu temnému světu.
A my, co můžeme dělat my?
V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin odpoledne. Když kosmos cítil, co rozhodujícího se zde odehrává, jako by se podílel na zatmění Kristovy duše. My se nemusíme zatmívat, my jsme již cizí a temní dost. Stačilo by, kdybychom se ve světě, jenž je kolem nás tak temný, pevně drželi víry a vzali vážně, že za veškeré vnitřní světlo, radost a jistotu, za všechnu životní důvěru vděčíme golgotské temnotě. A abychom nikdy nezapomněli za to Bohu děkovat.

 

více  na stránce cho.cz/pavel/pavel.php?clanek=410.

 

VESELÉ VELIKONOCE!!!

 

Spring showers!

Velikonoční Aleluja

 

Již dva tisíce let jsou Velikonoce ústředním svátkem církevního roku. Celých 50 dní po Velikonocích a každou neděli v roce slaví křesťané vzkříšení Ježíše Krista a radují se z toho, že skrze vzkříšení máme podíl na naplněném životě Krista i my. Výrazem této radosti jsou rozmanité zpěvy Aleluja...

http://velikonoce.vira.cz

Baby chicks with flowers   Baby chicks playing in an easter basket

 

Baby chicks wearing Easter bonnets

 

  Cheery Easter chick        Easter chick carrying an painted egg Easter chick with paint brushesEaster chick with paint brushes   Baby chickens and eggs

 

Velikonoční symboly

 

Image Hosted by ImageShack.us

  • beránek – Symbol beránka je přítomný již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici symbolizoval Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
  • kříž – Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.
  • oheň – Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce.
  • svíce – Svíce je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista – tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jímiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu – aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.
  • vajíčko – Protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.
  • zajíček – Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé Velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara.
  • pomlázka – Tento v Česku důvěrně známý symbol Velikonoc má také původ ve starých pohanských zvycích.

     

  • Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce

 

Image Hosted by ImageShack.us



 

Image Hosted by ImageShack.us
 

Sladké Velikonoce

 

Krakonošův mazanec
400 g polohrubé mouky, trochu soli, 80 g moučkového cukru,
citronová kůra, 3 žloutky, 100 g rozpuštěného másla, 50 g
loupaných mandlí, 80 g rozinek, 100 ml mléka.
Na kvásek: 200 ml mléka, 30 g droždí, 1 lžíce cukru, 60 g
polohrubé mouky.
Z mléka, rozdrobeného droždí, cukru a polohrubé mouky připravíme
kvásek, který necháme vykynout. V prohřáté mouce rozmícháme sůl,
cukr, nastrouhanou citronovou kůru, žloutky a rozpuštěné vlažné
máslo. Přimícháme kvásek, vlažné mléko a vypracujeme těsto.
Nakonec přidáme drobně sekané mandle (trochu jich odložíme)
a rozinky. Těsto zamícháme a necháme na teplém místě přikryté
utěrkou kynout.
Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučněný vál, vyválíme kulatý
bochník, dáme na vymazaný plech a necháme znovu vykynout. Potom
nahoře nožem nakrojíme asi 2 cm hluboko kříž, mazanec potřeme
žloutkem, posypeme hrubým cukrem, zbytkem odložených sekaných
mandlí a ve vyhřáté troubě upečeme.

Jidáše s medem
500 g mouky hladké nebo výběrové, 20-30 g droždí, 30 - 50 g
krupicového cukru, 1 žloutek, 50 g másla, 250-300 ml mléka, sůl,
citronová kůra, vanilkový cukr, 1 vejce na potření, med.
Do hrnku rozdrobíme droždí, rozmícháme se špetkou cukru, lžící
mouky a několika lžícemi vlažného mléka na hladké těstíčko.
Necháme asi 15 minut, aby vzešel kvásek. Potom utřeme tuk se
žloutkem a cukrem, přidáme vanilkový cukr a strouhanou citronovou
kůru. Přidáme vzešlý kvásek, mouku se špetkou soli a vlažným
mlékem zaděláme těsto. Tužší těsto, přikryté utěrkou, necháme asi
hodinu vykynout, vyklopíme na pomoučněný vál a rozdělíme na
stejné dílky. Z každého dílku vyválíme tenčí pramen (váleček asi
jako malíček), který stočíme do tvaru spirálky na tukem potřený
plech.
Po vykynutí potřeme jidáše rozšlehaným vejcem, případně s trochou
mléka a rychle je upečeme. Částečně vychladlé obrátíme a potřeme
medem. Jidáše můžeme také připravit ve tvaru malých houstiček,
dvojité spirály, ve tvaru písmene S apod.
Velikonoční beránek z třeného těsta
200 g moučkového cukru, 200 g másla, 5 vajec, 240 g hladké nebo
polohrubé mouky, 1/4 kypřicího prášku do pečiva, 1/2 citronu.
Máslo nakrájíme na malé kousky a necháme změknout při pokojové
teplotě. Přisypeme cukr a utřeme ho s tukem do pěny. Přidáme
žloutky a zpracováváme, dokud není hmota hladká. Ochutíme
nastrouhanou citronovou kůrou a šťávou z poloviny citronu.
Vmícháme prosátou mouku s kypřicím práškem do pečiva. Nakonec
spojíme se sněhem ušlehaným z bílků.
Hotové těsto nalijeme do formy vymazané tukem a vysypané hrubou
moukou. Pečeme v troubě předehřáté na 200 o C asi 60 minut.
Přesvědčíme se vpichem špejle, jestli je velikonoční beránek
upečený. Pokud těsto už nelepí, necháme je krátce vychladnout ve
formě a poté ho vyklopíme na kovovou mřížku, kde se teplota
ustálí.

Beránek s kandovaným ovocem
Do misky dáme 80 g na kousky nakrájeného kandovaného ovoce (nebo
sušeného), zalijeme 2 lžícemi rumu a necháme rozležet. Utřeme
100 g tuku a 200 g cukru, vanil. cukr a 3 žloutky. Vmícháme ovoce
a pak střídavě po částech 250 g polohrubé mouky smíchané s 1/2
prášku do pečiva a 120 ml smetany. Nakonec vmícháme sníh z bílků.
Beránkovou formu vymažeme 100% tukem, vysypeme hrubou moukou,
naplníme těstem. Zakryjeme vrchní částí formy a zvolna pečeme asi
hodinu

Beránek z perníkového těsta
150 g polohrubé mouky, 150 g mletých ořechů, 1 lžíce medu, 1
kypřicí prášek do perníku, 1 vejce, 1 lžička kakaa, 1 lžíce
rostlinného oleje (např. olivového), 1 l mléka, umělé sladidlo
Dia čokoláda, 100 % tuk (např. Flora na smažení).
Umícháme vejce s umělým sladidlem a medem, přidáme kakao a po
troškách mouku s práškem do perníku, ořechy a vlažné mléko.
Nakonec přidáme olej. Hotové těsto vlijeme do vymazané a vysypané
formy na beránka. Upečeme ve středně vyhřáté troubě. Vychladlého
beránka polijeme polevou připravenou z Dia čokolády a 100 % tuku.

Pudinková bábovka
3 vanilkové pudinky, 1,5 l mléka, 3 vejce, 500 g polohrubé mouky,
1 kypřicí prášek, 1 vanilka, 1 malá sklenice cukru, 10 lžic
oleje.
Pudinky připravíme dle návodu a smícháme je s ostatními
ingrediencemi.
Hotové těsto nalijeme do řádně vymazané a strouhankou vysypané
formy a pomalu pečeme v předehřáté troubě. Vychladlou bábovku
polijeme libovolnou polevou.

Mrkvový dort s ledovou polevou
Na 14 kousků: 350 g mrkve, 5 vajec, 250 g cukru, 4 lžíce
citronové šťávy, 1 lžička nastrouhané citronové kůry, 250 g
mletých mandlí, 80 g hl. mouky, 3 lžičky kypřicího prášku, 200 g
moučkového cukru, 4 lžíce nastrouhaných mandlí.
Troubu rozpálíme na 175 st. C. Očistíme a omyjeme mrkev a najemno
ji nastrouháme. Oddělíme vejce. Žloutky s cukrem a 3 lžícemi
citronové šťávy a kůru našleháme do pěny. Za stálého šlehání
přidáme mrkev, mandle a mouku smíchanou s kypřicím práškem.
K bílkům přidáme několik zrnek soli a ušleháme tuhý sníh.
Polovinu zlehka zapracujeme do těsta a potom přidáme i zbylý
sníh. Těsto nalijeme do vymaštěné dortové formy. Dáme do trouby
a 60 min. pečeme. Hotový korpus vyjmeme, vyklopíme z formy a na
kuchyňské mřížce necháme vychladnout.
Připravíme si ledovou polevu: Moučkový cukr do hladka utřeme
s 1 lžící citronové šťávy a 1 lžící chladné vody. Vychladlý dort
přelijeme ledovou polevou a rychle, dokud neztuhne, nazdobíme
podle vlastní fantazie (např. lentilkami).

Pečená velikonoční vajíčka
300 g polohrubé mouky, 50 g moučkového cukru, 50 g tuku, 1 vejce,
6 lžic mléka, 2 lžíce rumu, citronová kůra, 1 prášek do pečiva,
špetka soli. Vypracujeme těsto a necháme odpočinout. Hlubší
polévkovou lžíci vysypeme moukou a vtlačujeme do ní kousky těsta.
Vyklepneme na vymazaný plech a upečeme. Vychladlá vajíčka
vydlabeme a naplníme rumovou nádivkou:
Vydlabané drobečky polijeme rumem, vmícháme 70 g utřeného másla,
60 g moučkového cukru a 2 lžíce marmelády. Půlky vajíček poléváme
čokoládou a slepujeme nádivkou.

Zapékané mazancové řezy
300 g mazance, 400 ml mléka, 1 vanil. cukr, 2 žloutky, 200 g
kompotovaných jablek, 100 g kompotovaných meruněk, 50 g rozinek,
40 g másla, tuk a strouhanka na vymazání a vysypání formy, 2
bílky, 50 g cukru krupice.
Mazanec nakrájíme na tenké plátky. Mléko osladíme a rozšleháme
v něm žloutky. Zapékací misku pečlivě vymažeme tukem a vysypeme
strouhankou. Plátky mazance lehce namočíme do mléka a chvilku je
necháme, aby nasály tekutinu. Polovinu z nich rozložíme na dno
formy. Na ně navrstvíme okapaná jablka, meruňky a vše hustě
posypeme rozinkami. Navrch rozložíme zbylé řezy mazance
a pokapeme je rozpuštěným máslem. Zapékací misku vložíme do
trouby předehřáté na 180 st. C a mazanec zapékáme asi 30 min.
Bílky vyšleháme s cukrem dotuha. Upečený moučník potřeme sněhem,
vrátíme do trouby a při 150 st. C asi 15 min. dopékáme.

Nepečená perníková vajíčka
360 g rumových perníčků, 50 ml citronové šťávy, 50 g másla, 100 g
rybízové marmelády.
Dohotovení: 200 g mléčné čokoládové polevy, 100 g barevného
sypání.
Perníčky rozmačkáme nebo nastrouháme, přelijeme citronovou šťávou
a necháme chvíli stát, aby provlhly. Máslo nakrájíme na menší
kousky, vložíme do misky a při pokojové teplotě necháme změknout.
Ke změklému máslu přidáme rozmíchanou marmeládu a rozmačkané
perníčky namočené v citronové šťávě. Vše dobře prohněteme
a vypracujeme těsto. Z těsta vymodelujeme navlhčenýma rukama
vajíčka. Hotová vajíčka přibližně na hodinu uložíme do chladničky
ztuhnout. Čokoládovou polevu necháme rozpustit ve vodní lázni.
Ztuhlá vajíčka postupně napichujeme zespodu na špejli a namáčíme
do čokolády. Necháme je okapat a pak je obalíme v barevném
sypání. Ozdobená vajíčka necháme ztuhnout.

Maková roláda
100 g cukru, 2 lžíce horké vody, 4 žloutky, 1 lžíce oleje, 70 g
mletého máku, sníh ze 4 bílků, 1 lžíce polohrubé mouky, pikantní
zavařenina, poleva.
Cukr, horkou vodu a žloutky vyšleháme v hustou pěnu. Přidáme
olej, mák a sníh z bílků. Upečeme rychle na tukem vytřeném
a moukou vysypaném plechu, ještě teplé svineme a necháme
vychladnout. Naplníme pikantní zavařeninou a polijeme citronovou
nebo rumovou polevou.

Oříškový medovník
500 g hladké mouky, 200 g mletého cukru, 2 vejce, 200 g másla,
2 lžičky sody, 2 lžíce medu. Vypracujeme těsto, vyválíme z něj
dvě stejné placky. Rozehřejeme 120 g másla, 100 g cukru, 2 lžíce
medu, odstavíme a vmícháme 300 g hrubě sekaných ořechů. Směs
rozetřeme na jednu placku a obě placky upečeme. Uvaříme pudink ze
400 ml mléka a 1 vanilkového pudinku. Vyšleháme 1 máslo se 3
lžícemi mletého cukru, vmícháme vychladlý pudink. Placky spojíme
krémem, necháme v chladu uležet do druhého dne a nakrájíme řezy.

Ananasové řezy
Těsto: 1 hrnek hladké mouky, 1 hrnek polohr. mouky 1 hrnek cukru
moučky, 1 hrnek mletých ořechů, 1 vejce, 2 lžičky jedlé sody, 1
ananasový kompot (i se šťávou).
Krém: 2 pomazánková másla, 200 g cukru moučky, 1 vanilkový cukr,
1 vanilkový pudink, 1/2 l mléka.
Ananasový kompot i se šťávou rozmixujeme, smícháme s ostatními
surovinami dohladka a těsto pečeme na vymazaném plechu.
Na krém uvaříme obvyklým způsobem pudink, do mírně zchladlého
vmícháme pomazánkové máslo, nalijeme na korpus a posypeme ořechy.

Biskupský chlebíček našich babiček
150 g hladké mouky, 120 g másla, 150 g moučkového cukru, 4
žloutky, tuhý sníh ze 4 bílků, 1/2 prášku do pečiva.
Náplň: 100 g sekané čokolády na vaření, 100 g rozinek, 2 dl
sekaných ořechů.
Dokončení: poleva dle vaší libosti a mandle na ozdobu (nemusí
být). Všechny suroviny smícháme opatrně dohromady i se sněhem
z bílků. Nakonec vmícháme čokoládu, ořechy a rozinky.
Do vymazané a moukou vysypané formy dáme péct při 180 - 200 oC
asi 3/4 hod. Vychladlé polijeme čokoládou a můžeme posypat
mandlemi.