básně různé a od přátel...

Image and video hosting by TinyPic

 

Slova jsou němá
a vznáší se na křídlech pocitů,
Úsměv slzy střídá v barvách úsvitu
Štěstí je poklad lidí,
kteří ho u druhých rádi vidí... 


Photobucket
 

Básnička Darince

 

Jen tak jsem kolem proletěl..
Křidýlky mávnul..
Ochutnal pel..
A zas už letím..
Možná někam k lesu..
Sebou tolik pocitů si nesu..
Ty víš..

Autor Ferdík

 http://www.lide.cz/ferdakyncl

  


Moc Ti Fanoušku děkuji za milé veršíky, jako vždy... ♥

 

 

Co je to láska?

 

 Free Image Hosting

    Image and video hosting by TinyPic              Image and video hosting by TinyPic  

Neptej se co je to láska,
to nelze popsat slovy
až jí potkáš
srdce Ti ti to poví

Neptej se kdy
a jak se to stane,
přichází vždy jinak
a nečekaně

Laska oblouzní mysl,
dělá co jí napadne
jedině co vím, je
že jí každý propadne...

Free Image Hosting

 

 

Krásná báseň od Leničky, moc děkuju zlatí... :)

Červen

 

 

Je tu červen, měsíc růží, které patří k létu...
Červeň jahůdek a třešní se vystavuje světu.

Červená je sladká jahůdka, stejně tak růžička voňavá…
Jazyk potěší ta lahůdka, vůni svou rudý květ rozdává.

A když v červnu přijde bouře, tak jen vzduch nám pročistí,
všemu ovoci, co zraje, potřebnou vláhu zajistí...

Měsíc červen též znamená, že dětem končí škola…
Rekreace či dovolená hlasitě už volá…

Horké dny a horké noci k lecčemu nás svádí…
Snad i proto měsíc červen máme všichni rádi.

 

Autor: http://www.lide.cz/arwen16c
 

Krásná báseň na dobrou noc, od Petra...

Moc děkuji :)

 





Lásko něžná, řeko životodárná
s Tebou život se celičký změní
v skutečnost co dříve bylo snění
napájím se z Tebe za velkého parna

Jsi řeka co od věků plyne v nás
přinášíš spoustu netušených krás
s každou další hebkou Tvojí vlnou
zažíváme moc lásky tolik tajuplnou

A kdo ve vlnách lásky naučí se plout
vírům zrádným se potom snadno vyhne
s láskou zajisté každé srdce zjihne
a duše se bude nesmírným štěstím dmout


S KAŽDOU LÁSKY HEBKOU VLNOU - :: - PROŽIJ SI NOC NĚŽNOU, TAJUPLNOU..

MILÁ DARINKO - NÁDHERNOU NOCKU NA VLNÁCH LÁSKY TI PŘEJE Petr..:-)

 

Krásná básnička od Fandy...

Moc děkuji! :)






Vůně lásky
========

Voníš mi, lásko, létem
a loukou plnou květů...
Jsi nejsvůdnějším květem,
co patří k nádhernému létu...

Voníš mi, lásko, bylinkami,
když s Tebou se scházím...
Ač probírám se vzpomínkami,
krásnější vůni nenacházím...

Voníš mi, lásko, vůní splavu
a skotačící bystřinou...
Z Tvé vůně zcela ztrácím hlavu,
jsi pro mne navždy jedinou...

Tvé rty mi voní jahodami
a chutnají jak lesní med...
Když líbám Tě jsme v davu sami
a já nevnímám svět...

Voníš mi, lásko, čokoládou
a vanilkovou zmrzlinou...
Jsi hvězdným nebem nad zahradou,
jsi mé radosti příčinou...

Voníš mi, lásko, tymiánem,
mateřídouškou, šalvějí...
bazalkou, mátou, svěžím ránem
a nekonečnou nadějí...

Máš vůni zralého vína,
Tvá chuť je zrádně nevinná...
Voníš mi jako žádná jiná,
jsi pro mne navždy jediná...



http://profil.lide.cz/profandu/profil/

 

Vzpomínáte na školní léta..? :o)

Kdo se hlásí...?


Photobucket




  Kuřátko v obilí

Jak to bylo, pohádko?

Zabloudilo kuřátko
za zahradou mezi poli.
Pípá, pípá, nožky bolí.

Ve vysokém obilí
bude večer za chvíli.

"Povězte mi, bílé ovsy,
kudy vede cesta do vsi!"

"Jen se zeptej ječmene,
snad si na to vzpomene."

Kuře bloudí mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.

"Pověz, milý ječmínku,
jak mám najít maminku?"

Ječmen syčí mezi vousy:
"Ptej se pšenic, vzpomenou si!"

Kuře pípá u pšenic,
nevědí však také nic:

"Milé kuře, je nám líto,
ptej se žita, poví ti to!"

Kuře hledá žitné pole,
ale to je dávno holé.

A na suchá strniska
vítr tiše zapíská:

"Vždyť jsi doma, za chalupou,
Slyšíš? V stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní -
a tvá máma za vraty
zob, zob, zobá bílé zrní
s ostatními kuřaty."

"Děkuji ti, žitné pole!"

"Pozdravuj tam ve stodole!"

"Koho, milé políčko?"

"Zrno i to zrníčko!
Ať se ke mně zjara hlásí,
vychovám z nich nové klasy!"

A tak mámu zakrátko
našlo také kuřátko.




 Perníková chaloupka

"Odkud ten náš holub letí?"

"Letím z lesa, milé děti,
vrkú, vrkú, vrkú."

"Cos tam viděl, holoubku?"

"Perníkovou chaloupku
u černého smrku."

"Viděls také Mařenku?"

"Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji, s Jeníkem
krmili se perníkem."

"A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?"

"Kdepak! Zamkli chaloupku
na cukrový klíč -
a už byli pryč!"





 Otesánek

Šel tatínek do lesa,
že si kloučka vytesá.

Pařízek si našel v lese,
tesal, řezal: najednou
kořínky se nazvednou
a pařízek rozběhne se.

Domů s tatínkem si kráčí,
tatínek mu sotva stačí.
Maminka se raduje,
chtěla kloučka, už tu je!

Pekáč buchet upekla mu,
na zem ustlala mu slámu.
Radují se, zpívají,
Otesánek jí a jí
a najednou rozhlédne se,
zívne, na mámu se třese.

"Sněd jsem talíř s buchtami
a teď se dám do mámy,
hamy, hamy, ham -
pak sním pekáč s kuřaty
a pustím se do táty,
lidi, to se mám!"

Máma stojí celá bledá,
ale táta - ten se nedá:

"Přines mámě, Otesánku,
vody v malovaném džbánku,
umyje tě, učesá,
půjdem zpátky do lesa."

Otesánek řízy, řízy,
řeže dříví z mladé břízy,
řízy, říz, říz -
ty víš dobře, milá pilo,
proč mu tolik vytrávilo
u zelených bříz.

A když už se v lese šeří,
běží s tátou na večeři.

"Mámo, já bych jed!"

"Všechno's prve sněd!"

"Udělej mi vdolečky!"

"Až sebereš drobečky."

Otesánek drobty sbírá,
chutnají mu, nevybírá,
než bys deset napočet,
převalí se, usne hned.

Druhý den ho táta budí,
Otesánka rosa studí,
do lesa však musí jít,
musí řezat řízy, řízy,
dříví z kropenaté břízy
a nesmí se zastavit.

A když už se v lese šeří,
běží s tátou na večeři,
neodmlouvá, všechno sní,
dostal chleba, kousek sýra,
potom ještě drobty sbírá,
lehne si a dobře spí,
spí a spí a spí a spí.


Photobucket

Básně Františka Hrubína.... měli jsme v čítankách :)


 

 

Ferdí, děkuji.... :-)


Daisy

Za celou zemi..
Za modré nebe..
Zkrátka nic není..
Za co vyměnil bych Tebe :)

 

Další veršíky od Ferdíka...


Eye



Hravý motýlci.
Úsměv na líci.
Máš.
Srdce ležící.
Ústa smějící.
Snář.
Něžněně si povíme.
Barevně neviné.
Samohlásky
Hravé třepotání.
Básně pro zasmání.
Z lásky..

 

Dáreček od Ferdíka... :o)

Mocinky děkuju, to je roztomilé....

Sluníčko

Cestička k domovu.
Přez lásku skratka.
Odkazem pomohu.
Na zadní vrátka.

Tak si to příteli prosím tě piš.
Radosti maličko pro celý svět.
Možná se něco přiučíš.
www sluníčko.cz

 

Opět verše od Ferdíka... Děkuji moc!


Pírko



Pro šťastné konce.. Dobrou noc příteli :)



Basnirek

Dneska mi nejde veršování.
Kouzelná melodie.
Snad budu básnit do skonání.
Probuďte srdce.
Tam to žije.

Rýmová země.
Svět veršový.
To co je ve mě.
Hra se slovy.

A zrovna dneska jsem tak chtěl.
Napsat hezkou básničku.
Jenže jsem neuspěl.
Zůstala v srdíčku.

autor:
ferdakyncl

 

Pár veršíků jednoho básníka...

Ferdí, moc děkuju!

 

Podzim



Osamělá lavička..
Hledání straceného času.
Pozimní písnička.
Vůně Tvých vlasů.

Vzpomínky zbarvené do běla.
Kolik už přečkala zim.
Slzy i štěstí viděla.
Básnířka hledala rým.

Po cestě procházel dál.
Za sebou nechala lavičku.
Strom co tu stál.
Zůstala v srdíčku.




Jízda.
To je jízda kotě..
Jízda.
Kamínek mám v botě.

Jízda.
Skrotit sílu větru.
Jízda.
Barva růžového svetru.

Jízda.
Samý protiklad.
Jízda.
Projíždím se rád.

Jízda.
To je jízda kotě..
Jízda.
Kamínek mám v botě.

Jízda.
Skrotit sílu větru.
Jízda.
Barva růžového svetru.

Jízda..

A tak dále kotě :))

Jízda..

Kamínek mám v botě.

Jízda..... :)

Fíha to je rytmus :))




Můj čas ..
Slzy zkutálené na dlani.
Je v nás.
Co zvony smutně vyzvání.

Bim bam ..
Kam jsi mi zmizel příteli.
Žít sám.
Co nebylo to nebolí.

Bim bam ..
Život je krátký utíkej.
To znám.
Laskavou pravdu neříkej.

Bim bam ..
Smutně nám končí básnička.
Bim bam.
Ticho a osamělá srdíčka.




Těžké je milovat básníka.
Básník Ten miluje svůj skrytý svět.
Tak často rýmem pravdu neříká.
Občas jen drží slovosled.

Však věř můj milý příteli.
Že v každém rýmu kousek pravdy je.
Básník jen velmi často sní.
Tak neodcházej bez boje ;)



Vypravěč

Cestička stracená uprostřed Tebe.
Představa zvrácená v srdci je nebe.
Zrcadlo kouzelné uvidíš zadními vrátky.
Tady nám začíná cestička do pohádky.

Hledání poznání jdi ještě dál.
Sám sobě přiznání rád bych si hrál.
Pod branou s nebesy směje se mim.
Náhle se oběsil zábavný šprým.

Co hledáš no tak jdi neboj se člověče.
Bláznivý vypravěč pravda Tě vysvleče.
Ukaž se no tak pojď né prosím dost.
Chtěl jsem být v pohádce jenom Tvůj host.

Kolotoč roztáčí na plné obrátky.
Pravda co omráčí utekl z ohrádky.
Kolem je hlasů kolem je ruch.
Na Tvojí krásu dívá se Bůh.

Neboj se pohlédni šaškovi do očí.
Možná se nanejvíš zrcadlo otočí.
Ujetá básnička ujetý konec.
Utáhl oprátku zazvonil zvonec.

Bim Bam :)



Autor:

ferdakyncl

 

Trocha poezie...


anim1.gif picture by rose55_03


Krása je pocit,
je to v pohledu do duše Tvé,
ve které jsem se ocit!

Krása není vzhled,
jak vypadáš, co nosíš.
Krása je pohled.

Krása je,
když Ti můžu říci mám Tě rád,
a Ty odpovíš stejně.

Krása je, když se ráno probudim,
je to láska,
kterou jsem chytil, nepustim!

Krása jsi Ty!

Obrázky a Animace

Photobucket

 

Krásná báseň a přání...

od Fanouška... Moc děkuji a krásné vánoce celé rodince!!! :-)



Vánoční dárek
=============

Jehličí už bytem voní,
tu vůni zná každý z nás...
Rolničky své písně zvoní,
nastává Vánoční čas...

Vánočka a cukroví,
láká sladké pokušení...
Jmelí zase napoví:
Líbej, lepší místo není!

Na stromečku hvězda září,
koledy zní ze všech stran...
Dárky balí mladí, staří,
v betlémech má Ježíš chrám...

Ve troubě se krůta peče,
řízky, salát, ovoce...
Dobré pití proudem teče,
i tohle jsou Vánoce...

Však nemusíš to všechno mít,
aby byly veselé...
Víc je pohoda a klid,
ale také přátelé...

O Vánocích i hvězdy kvetou,
s přáteli nejsi nikdy sám...
Dárky, ty nemusí být metou,
přesto Ti tento posílám...

Fanda ;-) Jahodový básník

Přeji Ti nádherné Vánoční svátky, dny plné pohody, štěstí, radosti a lásky!

Taky jsem dnes Darinko objevil Tvoje blogy s básničkama.
Mám pro ně jen dvě slova...
NÁDHERNÉ a DĚKUJI.
 

Jedna báseň od Fandy...





Obraz
=====

Vzal jsem plátno v pevném rámu,
barvičky co byly k mání...
Jednoho dne takhle k ránu,
dal jsem se do malování...

Tahy štětce tvoří nebe,
na něm bílé beránky...
Zavřu oči, vidím Tebe,
jak piješ ze studánky...

Nad studánkou slunce svítí,
žlutá je barva pohody...
Všude roste spousta kvítí
a také lesní jahody...

Zelenou barvou stromů šat,
odstínů víc než málo...
Paleta umí plátnu dát,
aby vše krásou hrálo...

Ve větvích ptáček píseň zpívá,
zadarmo, jen pro potěšení...
V studánce čistá voda živá,
láká k malému osvěžení...

Motýli nektar z květů pijí,
jen starý čmelák se mračí...
Šedivá myška šneka míjí,
co dům na zádech tlačí...

Ten obraz je plný pohody,
v každičké roční době...
Věř mi, že mám své důvody,
proč posílám ho Tobě...

Jsi přítel, co mi dává sílu,
a zasloužíš si jedničku...
Já rád Tě vídám na profilu,
k jedničce dávám hvězdičku.

Fanda ;-) Jahodový básník

anim1.gif picture by rose55_03

Pár veršíků...


Když na tebe myslím
jsem rád že jsem tě poznal
když na tebe myslím
ke všemu bych se doznal

o tobě jsem nesnil
v mých nejkrasnejších snech
nejradši bych ti brázdil
prstama ve vlasech

možná se to nezdá
ale já to tajit nesmím
ty jsi moje hvězda
a já chci být tvůj vesmír

s každou chvílí bez tebe
ve mne narůstá stesk
a srdcem jako žal z nebe
mi prohání se blesk

já troufám si říct
a toto z duše cituji
ze nechci být sám víc
že ze srdce tě miluji...


 

Pár veršíků ze vzkazníku :o)

Moc děkuju Fanoušku...

Autor:     profandu




Láska
=====

Prosím Tě pěkně, řekni mi příteli:
"Co je to láska?"
Vědci a učenci odpověď neměli,
těžká otázka...

Láska je víc než písmen pět,
co děti umí psát...
Láska je síla, co mění svět,
a zázrakem se může stát...

Láska je nejkrásnější vůně,
i jasmín jí závidí...
Od lásky také srdce stůně,
a duše se zastydí...

Láska jsou andělů křídla
a titánů mocná síla...
radosti i štěstí zřídla,
největší srdce díla...

Láska je jako kytička,
na zahrádce dvou lidí...
Nejdřív je malá, maličká,
jen věrní růst ji vidí...

A v růži vyrůst může,
společnou lidskou pílí...
Snahou ženy a muže,
je mocnější a sílí...

Ze všeho nejvíc je to tvrdá dřina,
na podzim, z jara, v zimě, v létě...
bez práce jen v srdci dřímá,
když se však činíš, krásně kvete...

A proto příteli milý,
i Tebe ať láska provází...
Věnuj jí čas i všechny síly,
pomáhej jí z nesnází...

Není jen slunce, já to vím,
a i když příjde mraků pár...
miluj celým srdcem svým,
věř, je to vzácný dar...

Pokud ji nemáš - to se stává,
hledej ji stále dál a dál...
Pro každého je jedna pravá,
není zván moudrým, kdo to vzdal...

==================================
Zdraví Tě Fanda - jahodový básník ;-)

_______________________________________________________

Podzimní
========

Rána se už z mlhy rodí
a houby pijí její vláhu...
Slunce kratší cestou chodí,
chvalme jeho snahu...

Pavoučci své sítě pletou,
pro drahokamy rosy...
Bláznivé kytky znovu kvetou,
o jaro marně prosí...

Umělec podzim barví listí,
aby zase krásné bylo...
Vítr od listí stromy čistí,
a ničí jeho dílo...

Broučci dělají zásoby,
co jim jen stačí síly...
Poslední lesní jahody,
u cesty ještě zbyly...

Motýli jsou už opilí,
ze švestkového pití...
Krásné dny skončí za chvíli,
nebude žádné kvítí...

Hrušky i jablka sladce zrají,
vosy se těší na hody...
Vážky se líně vyhřívají,
užívají si pohody...

I Ty si krásu užívej,
dříve než příjde zima k nám...
Pro chvíle krásné, pro dny nej,
já jahůdku Ti posílám...

Fanda ;-) jahodový básník

_______________________________________________

Kytička
=======

Posílám Ti kytičku,
do vzkazníku ji dávám...
Co vyrostka na sluníčku,
navzdory pýru, travám...

Na louce, kde vítr zpívá,
pro radost skřítkům, vílám...
A měsíc svá tajemství skrývá,
proti všem temným silám...

Tam vyrosta štíhlá lupina,
co zvou ji bobem vlků...
Na barvu nebe vzpomíná,
v zrcadle vodních toků...

A bílé lístky kopretin,
okolo žluté v kruhu...
S kapkami rosy - kouzlem tím,
promění světlo v duhu...

A květy máků červené,
tak jako jahod plody...
Kapradí listy zelené,
co rostou kolem vody...

Tu kytičku Ti posílám,
příteli za Tvé jahody...
A tomu přání malé mám,
měj dny jen plné pohody...

Ať nad Tebou vždy slunce svítí,
a veselá je cesta Tvá...
Štěstí a láska ve Tvém žití,
ať stále pevné místo má...

Fanda ;-)




Anděl
=====

Včera, když skončil můj den,
a já na polštáři snil...
V mé mysli objevil se sen,
ten sen jak pohádkový byl...

Já potkal v něm dívku nádhernou,
byla tak zvláštní, něžná, milá...
Postavu měla kouzelnou,
a svěží jak lesní víla...

Proud vlasů vůně vanilky,
hladil jí svůdně ramena...
oči, jak modré lentilky,
rtů barva - jahod červená...

Ten obraz mi slova vzal,
však usmála se zvesela...
Pak uviděl jsem křídel pár
a poznal jsem v ní anděla...

V tom uslyšel jsem její hlas,
to nebeské poselství...
O tom, že přišla mezi nás,
zvěstovat lidem přátelství...

Víš, andělů armády jsou
a dobře znají duši Tvoji...
Jdou s Tebou sluncem i tmou,
a nablízku Ti vždycky stojí...

Znají Tvoje smutné dny
i dny šťastné, veselé...
Nasvštěvují Tvoje sny,
Tví andělé jsou přátelé...

Pro Tebe můj anděli...

Fanda ;-)



 

Majáček...

... na dobrou noc



Já Ti přeji krásný sen. Aby se Ti krásně spalo,
abys měla skvělé nové ráno.
Teď přeji Ti dobrou noc, sladké spaní,
letí k Tobě hvězda a krásný sen na ní.
Ať Tě andílci zahřejí svými nebeskými perutěmi
a celou Tě přikryjí noční oblohou posetou tisíce hvězdami.
Ustelou Ti na modroučkém obláčku podobnému ovečce
a popřejí Ti za mě krásnou dobrou noc
a ať pusinku Ti za mě dají,  ach jaké štěstí ti andílci mají.
Dobrou noc ...

Pár ranních veršíků...





Krásně se mi v noci usínalo,
do dnešního rána probouzelo,
Slunko se na mě usmívalo,
přesto mi něco moc scházelo.

Chyběla mi Tvá náhlá přítomnost,
slova uvítaní, když se probouzím,
pohlazení a velké objetí, upřímnost, 
od chvíle setkání po tom všem toužím... 

Photobucket - Video and Image Hosting
 

Moc krásné, Míro děkuji!


Photobucket

Kniho, příteli nejvěrnější!

Kozoroh 1 Básně » Věci

Anotace: >>Čteš-li knihu poprvé, získáváš přítele. Čteš-li ji podruhé, potkáváš starého.<< Malá pocta jediné přítelkyni, co vás nikdy nezklame"

Kniho, příteli nejvěrnější,
zas s úctou Tebe otvírám,
Ty nejlépe znáš život zdejší,
já pravdu v Tobě vyhledám!

Ač sebe v Tobě nenalézám,
já v sobě nacházím Tvůj klid,
dík Tobě hory v nitru slézám
a údolí znám vyplnit!

Ty jsi mi věčnou inspirací,
pomůckou k sebepoznání,
když člověk sám v sobě se ztrácí
a rada není k dostání!

Po Tobě sahám, když zle je mi,
a smutek proudí z očních bran,
jediný přítel v celé zemi,
když duch se cítí rozerván...

Navěky věků chránit chci Tě
jak život v lůně matčině,
k obraně Tvé vždy hotov hbitě,
ochráním moudré listy Tvé!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 31.12.2008

Liter.cz.

Trennlinie

 

Jdi...

Obrázky a citáty pro vkládání na webové stránky



Jdi za svým srdcem,
jdi za tím co ti káže,
jdi za svým srdcem,
cestu ti ukáže.
Jdi za svým srdcem,
slyš jeho hlas,
jdi za svým srdcem,
naše přátelství zůstane v nás....


Trennlinie

 

LISTOPAD


Trennlinie



LISTOPAD

Když se podzim ujme vlády,hned se pustí do zahrady.
Očeše jablíčka, listí sklidí,přes mlhu na to sotva vidí.

Probudí vítr, déšť a chlad……to nastal měsíc listopad.

Ospale na svět slunce zívá a vítr uspávanku zpívá,
všechno se chystá na zimu, pod bílou sněhovou peřinu.

Image and video hosting by TinyPic     Image and video hosting by TinyPic

Děkuju Leničce ♥    

Trennlinie
 

 

Jsi tu


Photobucket


Když večer na svět se dívám,
krásný obraz v sobě mívám.
Vím, že tu jsi tak blízko vedle mě.

I když tě nevidím cítím tě tu,
dala bych facku celému světu.
Za pouhý dotek, pohlazení, polibek.

Já vím, že tu jsi i když tu vlastně nejsi.
Můj zrak malinko posmutněl
neboť vím, že tě jen tak neuvidím,
nepohladím ani nepolíbím.... já miluji tě.

Tak jsi tu nebo ne??
Jak dlouho to už je co jsi tu skutečně byl
a můj svět rozveselil.

Jenže čas jsi nezastavil.
Běžel, běžel až pro tebe doběhl
a mě bez škrábnutí oběhl.

Kéž by vzal i mě a já tu
sama být nemusela a
tvou přítomnost si jen nevysnila.

Budu tu sedět až do svého konce
a věřit že jsi se mnou až
pak najednou...budu já s tebou.
Snad už brzy a navždy.

 

 

Autorka: Králová Jaja

zdroj:  http://www.dokonalezeny.cz/

Trennlinie


 

 

Končí květen, rozlučme se s ním krásnou básní od milé Sidy....

Děkuji...





Photobucket

Jaro stokrát jinak...

Májový deštík kropí naše skráně,
za
světla rozbřesku se spolu líbáme
Květy se dívají na nás tak vyzývavě
tu krásu máje v souladu vnímáme!
Plnými doušky
vdechuji vůni šeříků
i
květy z křehkých mandloní
réva už mízou celá zkrásněla
a
první kvítka zemi provoní.
Pole jsou jako pestré stuhy
to květen do vlasů je vázal
mladé zemi
obloučky z barev
v
červáncích se tulí
paprsky slunce
rozlévají se ulicemi.
Šeptáš mi do ucha
slova
co po těle tak mrazí
jaro je nádherné
"svou krásou do kolen nás srazí".


Copyright  © 2008, Sidy All Rights reserved.

Photobucket

Photobucket

Zdroj: http://lyrika.pise.cz/
 

 

Možná...



Photobucket

Jednou tě potkám, vím to jistě!
Nevím jen kdy, na kterém místě...
Ať si klidně říkají, že o životě nevím nic,
možná se to stane zítra, možná až za měsíc.
Možná zrovna teď, na tomhle nároží,
na mou horkou tvář, svou ruku položíš...



Trennlinie
 

Jedna báseň, z mnoha krásných od milého "Kozoroha"...

Moc děkuji ...



Photobucket



Láska je zboží podpultové

Kozoroh 1 Básně » Láska ...

Anotace: Bohužel, je to tak...

Láska je zboží podpultové,
/ta pravá! Zboží z tržnice,
co za ní někdy se vydává,
nestojí za trápení Tvé!/

Vysoká cena /rozum, srdce/,
snad obchod ten se vyplatí!
Netřeba vyčítat si trpce,
že život zcela převrátí...

S Láskou smíš být bohatší králů,
bez ní jsi jak kostelní myš,
falešná je-li, potom k stáru
prchne jak sen, jen zoufat smíš!

Láska Ti dává rozkoš, slasti...
Nelituj, žes ji někdy znal,
když jsi ten, kdo už kostmi chrastí,
a světem sám se ploužíš dál...

Láska je jako démant pravý,
pokud ji umíš vybrousit,
však nepřítel je Tvého zdraví,
musíš-li se s ní rozloučit!

Je jako meloun, co se zkazí,
když dlouho váháš si ho sníst,
pochyby, to jsou Lásky vrazi,
když zmírá, i Ty krvácíš...

Však dokud můžeš, miluj pouze,
na trápení je času dost,
kal smutku v žárlivosti strouze
nesmí být ve Tvé mysli host!

Tak miluj se do roztrhání,
nic lepšího nevymyslíš!
/Nepokoušej se o to ani!
Je marná snaha to! Vždyť víš!/

Publikoval(a): Kozoroh 1, 17.4.2008





 

 

Světlu vstříc!


 

Kozoroh 1 Básně » Láska ... vyznání

 

Anotace: Vstoupil jsem bez klepání do svého nitra a na toulkách krajinami svého srdce potkal jsem Tebe! Pocit nevýslovného štěstí prohřál svým slunečním jasem naše duše a my spolu nyní mlčky jdeme vstříc tomu, co se ještě nenarodilo!;o)))

 

 

Do nitra svého bez klepání
já tiše vstoupil, Lásko má,
a trávil tam čas v přemítání,
co as mi osud přichystá!

Krajinou srdce jsem se toulal,
žár touhy střídal smutku chlad,
Amorka na pomoc jsem volal,
věříc, že pomůže mi snad...

Tu náhle zjasnilo se nebe,
slunečně hřál mne štěstí jas,
když v srdci svém jsem našel Tebe,
a náhle zastavil se čas!

Již duše naše prozářené
jsou Sluncem Lásky mé i Tvé,
my spolu mlčky vstříc teď jdeme
tomu, co není zrozené!

Budoucnost, jež se teprv rodí,
snad dá nám pádnou odpověď,
jsme-li pár, co se k sobě hodí,
budem-li šťastni, jak jsme teď!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 1.3.2008


Autor: Kozoroh 1 Liter.cz.

Trennlinie

 

 

 

Moc krásná báseň...

 
Ještě jsi neviděl ani můj obrázek
a už máš v srdíčku na tisíc otázek.

Nejsem já princezna, to se jen zdá
nejsem jak věříš, jen holka líbezná.

Umím jen potěšit lidičky na dálku...
Umím jen rozjet tu krásou lokálku..
Jsem jenom, průvodčí co z dálky se usměje..
Jsem jenom pro mnohé paprsek naděje.
Jsem jenom hvězdička, co z dálky září
Jsem jenom jméno v kalendáři.
Jsem jenom pavouček co své sny spřádá...
Píšu jen pro radost a jsem tomu ráda.

Pokud můj veřšíček někoho potěší
ja cítím plamínek co hřeje na duši.
Dík za ten plámínek, alespoň nezebe
a já mám snad další stupínek do nebe....


 

 

Láska je láska

Báseň ze sbírky "Horké vzdechy"


Photobucket

Tam někde na dně mého svědomí,
najdu tebe sladce spící,
v očích máš jiskru mrazivou,
a v rukou zábrany ještě tlící.

Z váhavosti spadne opona
a chutě trochu dohoní,
pak tělo mé se nad tebe,
toužebně lásko nakloní.

Ze skutků dělám záplaty
a hledám cestu schůdnou,
nechci už stávat za vraty,
s kyticí růží a prosbou vlídnou.

Nemohu bez tebe drahá žít
cítím se jak ohlodaná kost!
Chceš-li si moji lásku vzít,
tak v srdci jí mám víc než dost!


Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

Trennlinie

http://lyrika.pise.cz/

 

Čti v srdci

Jindři nádhera...

 

(Další báseň ze sbírky "Horké vzdechy")

Photobucket

Srdce jako pergamen,
na který píšu sladká slova,
pak zapálí se o plamen,
a podlehnu ti znova.

Čti v srdci krví slova psaná,
chci být tvá žena milovaná,
chci se hřát láskou, co mi dáš,
ve dvou jde všechno vždycky snáz.

Vzácný papír má slova laská,
vidíš, co dokáže láska?
Je slepá, tak veď mě životem,
jen skrze tebe se na svět dívám
a Bůch je naším prorokem.


Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

Trennlinie

http://lyrika.pise.cz/

 

Opět trochu romantické poezie pro romantický večer...

opsáno ze sbírky "Horké vzdechy"


Image and video hosting by TinyPic

Prudká láska

City zoufale se derou ven,
oči mám jenom pro tebe!
Jazyk od krásných slov pálí
a štěstím létám do nebe!

Krásná, jak jitro za rozbřesku,
křehká, jak rosa padlá v trávě.
V srdci mám lásko tolik stesku,
jsi moje krásné mládě.

Zoufale prudkou touhu cítím,
miluj mě lásko, než se vznítím!
Vidím nádhernou ženu v tobě,
snad nejsem jednou nohou v hrobě?

Vrhnu se střemhlav do peřejí,
asi jsem trochu blázen.
Láska se prožívá, ta se nejí,
dopadám nohama na zem!


Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

Trennlinie

http://lyrika.pise.cz/

 

Ze stránek - Styl . Lyrické chvíle

Se svolením autorky sem vkládám moc krásnou báseň pro maminku...

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics
maminka

Máminy oči

/věnováno mojí mamince/

Tvé oči do tmy mámo křičí,
jako bys na mne mluvila,
myšlenky každý den mě ničí,
kéž by ses zpátky vrátila!

Na zdi Tvůj obraz visí z mládí,
čas už ho dávno zaprášil,
vzpomínky duši zaneřádí,
jak kolem rychle pelášil.

Úsměv se houpal na rtech klidně,
Tvé oči zely ochotou,
mé tváře hladívalas vlídně,
s láskou, něhou a dobrotou.

Vzpomínky v slzách utápíme,
doba je spláchla nelidsky,
za všechno draze zaplatíme,
v mé mysli zůstaneš navždycky...
*
Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.


http://lyrika.pise.cz/

Autor: Sidy

Trennlinie
 

 

Trochu poezie...

Při východu slunce

Photobucket

vychod.jpg picture by darmarka4


Mám rád,
když slunce vychází
a ze tmy si vykračuje víska

Mám rád,
že jehnědy má líska
i štěbot káčátek
pod hrází

Opary mlh tmu zahání,
vlak vyjede ze šera
a na sluníčko píská
Poslední veršík zdá se mi

Mám rád,
mám rád to svítání,
když slunce svými loučemi
se opře o skaliska


(Samuel Martasek)

Trennlinie

zdroj:  Dobré jitro

tak jako kormorán


30b806716a63b49bcf2d7087af077f12.gif picture by darmarka3



tak jako kormorán roztahni křídla svá nejvíce
tak vysoko nad oblaka letˇ,
tam někde v dáli uvidíš svit mněsíce,
tak maličký v dálce bude náš svět.

Lehce se nad kraji širými nes
tvá mysl má čarovnou moc
a až doletíš, to nehezké ze svých křídel ztřes
a snad i luna ti popřeje dobrou noc.

Na skálu vysokou jako orel usedni
a z té výšky zpívej smutně dále
já vím že ty nejsi ten poslední
nevím však proč,ale myslim na tebe stále.......

Autor: Lotte

30b806716a63b49bcf2d7087af077f12.gif picture by darmarka3

 

Přátelství

Našla jsem na profilu - moc krásné...




Přátelství je silnější než láska,
v té někdy hraje roli sázka.
Přátelství je nejsilnější pouto na světě,
s přáteli můžeme žít na své vlastní planetě.
Mít svoji řeč, tajemství a styl,
každý, kdo má to štěstí mít přátelé, tohle pochopil.
I já jsem tohle poznala a jsem za to hrozně ráda,
největším štěstím na světě je míti aspoň jednoho pravého kamaráda.
Pravý přítel nás vyslechne, poradí a utěší
a drobných prohřešků, kterých se dopustíme neřeší.
Přítel nás rozesměje, i když nám do smíchu zrovna není,
přítel nám rozumí a pro všechno má pochopení.
Přítel nám setře slzy, když už nemůžeme dál,
přítel při nás i v těch nejtěžších chvílích stál.
A i když občas hrozí malé či větší hádky,
snažme se odpustit a vrátit se do starých kolejí zpátky.
Važme si svých přátel, v životě je jich potřeba,
kdo ví, co bude za pár let, kdy budem potřebovat na chleba?!
A v takovýchhle chvílích by měl být přítel na blízku stále,
není potřeba prezidenta, císaře ani krále.
Já za dva lidi na světě bych i zemřít schopna byla,
jen abych zachránila jejich životy, ruku do ohně bych podstrčila.
Přátelství je pro mě prostě vše, co může být,
jsem ráda za přátelé, které mám a doufám, že ještě dlouho budu mít.

Jsem moooc ráda, že Tě mám... :))

Dôvera

Jana Klanduchová


30b806716a63b49bcf2d7087af077f12.gif picture by darmarka3      

Podaj mi ruku
Nech vystúpim o krok vyššie.
Ukáž mi cestu,
Na ktorej bariér niet.
Si moja cesta budúcnosti,
Cez tvoje oči vnímam tento svet
S tebou môžem spadnúť do priepasti,
Ja viem, že vytiahneš ma späť.

30b806716a63b49bcf2d7087af077f12.gif picture by darmarka3

(Ze slovenského časopisu - Vierka)
 

 

Kopretina...






Láska je jako kopretina,
co v polích trávu rozplétá
je stále stejná, přec tak jiná,
buď kvete, nebo odkvétá...

(Opsáno v metru- poezie pro cestující)
 

 

trápení naší Péti...





" Trápení "


Slyšíš mé volání
co volá k tobě do tmy ?
vidíš mé trápení
co provází mé sny ?
Jsem zoufalá,
stále k tobě hledám cestu ,
jsem však víc než zmatená
- k jedné cestě vede tisíc mostů .

Někdy se zbaběle schovávám
ve stínu stromů ,
po další cestě jít vzdávám ,
bojím se neznámých domů .

Nevím proč mám z tebe někdy strach ,
z toho , že mě odmítneš ,
plížím se tiše jako vrah ,
možná mě zas přehlédneš .
Proč neslyšíš mé volání o pomoc ,
proč mé city nebereš vážně?
Co jen dostala jsem to za nemoc
- je to snad nemoc z vášně ?

Trennlinie
 

 

Návrat & vzpomínky

Básnička naší Péti...




Přichází další deštivé ráno ,
jsem stále bez tebe ,
je to snad osudem dáno ,
že nebudu tě mít nikdy u sebe ???

Nemám ani ponětí kde jsi ,
zda miluješ mě stále ,
provází mne zlé sny ,
jakpak to bude dále ?

Ten stesk po tobě
horší je než žihadlo vosí ,
marně se svého osudu ptám ,
marně jej prosím .

Prosím o urychlení času ,
o tvou přítomnost ,
času však víc je než klasu ,
trápí mne minulost .

Minulost v níž byl jsi ke mě zlý ,
krutý , bezcitný .
Jaký bude můj návrat k tobě ?
Budeš zas odmítat mé city ?
-či pevně přitiskneš mě k sobě ???

Image Hosted by ImageShack.us
 

 

Je krásné .....

Další básnička naší Péti... Jsi šikulka, líbí se mi... :))


oraz144.gif picture by darmarka02

Je krásné slyšet Tvůj hlas ,
když slyším jej ,
nevnímám čas .
Je krásné hladit Tvé ruce ,
není nic ,
co přála bych si více .
Je krásné hledět Ti do očí ,
- jak je možné ,
že se člověk do lásky tak namočí ?
Je krásné ve dne Tě vídat ,
je krásné stále na Tebe se dívat .
S Tebou je krásný každý moment ......

Chci zastavit čas
- navždy vnímat nás .


 

 

Hezké veršíky...

Poezie - autorským perem...
 
berrusky.gif
 
Beruška
Eva Denková - Poláčková
Do nebíčka
nebo do peklíčka?
Roztáhni krovky
a už leť!
Z natažené ruky
objevuješ svět.
Puntíkatá.
Něžná.
- Malá.
Letět bych s tebou
chtěla.
 
bodlak.gif

Přistáváš v bodláčí...
- Tam bych se popíchala.
 

 

Rošičky Evičky první veršíčky...

Zlatíčko, sice smutné, ale moc se Ti to povedlo, ale ta druhá bude už veselejší žejo??? :)

 
 
  Já, ač mladičká,
  vrhla jsem se do světa,
dva synáčky vychovati
a dobrou matkou jim
ač  mladičká býti,
milovat je, vše jim dát
nadevše je zulíbat.
 
 Jsoum má drahá potěšení,
nadevše už světě není 
mojí drazí synáčkové,
 nejdraší mý kolouškové.
Toto teť vám chci jen říct
a jednou tiše ze světa odejít.
Nic si z toho nedělejte,
na světě to takle už má být
 chci v srdci s vámi odejít...
 
Rose
 

 

Krásná báseň Rosičky...

Moc se Ti povedla... :)


Milováni
 
Chtěla bych se s Tebou milovat
a o Tvou lásku chci usilovat.
Láska je podle mě droga,
láska hubí a ničí srdce,
Láska je krásná, láska je svatá,
 láska je nejkrásnější lidský cit,
bez čehož nelze být!
 
Proč ta chvíle pominula,
snad se ještě vrátí?
Já Tě strašně  miluju
vždyť teď se mi život jen krátí.
Věřím v Tebe a Tvou lásku,
nespěchej však víš,
 že moje sdce patří Tobě,
 v každé roční době.
Nezlob se už na mně.
Já vím jen Tě zlobím
a Tvou lásku si už nezasloužím.
 
Už nemám sílu dojít na začátek,
už nemám sílu dojít na konec,
už se mi nechce navracet
a znovu po ní trmácet...
Chtěa bych Tě zlíbat od hlavy až k patě !
Ne! Chtěa bych mnohem, mnohem víc !
Chtěla bych Tě zlíbat na Tvou líc!
A ne nechat tě odejít ...
 
 
Rose


 

Další básnička od Rosičky!

Krásné... má ji i na "Liter .cz"



 

Miluji tě

Moje milé zlatíčko. ;-)
 
 
Moje milé zlatíčko,
jsi pro mě jako sluníčko.
Když se na mě usmíváš,
když mě hladíš po vláskách.
 
Ty jsi moje zlatíčko,
mé překrásné sluníčko,
pohledem svým mě zahříváš,
v srdci lásku svou ukrýváš...
 
 
Stýská se mi ve dne v noci,
nemůžu si už pomoci,
když Tě vidím, když Tě cítím,
když Tě hladím, když Tě slyším,
říkám si snad někdy příště,
budeš - li mně Ty chtít ještě?
 
Někoho komu polibky a lásku můžeš dát,
někoho, s kým se můžeš smát,
někoho, s kým se můžeš radovat.
někoho, komu nemusíš víc lhát...
Jsem šťastná, že mám právě TEBE!!!

Doufám já i v Tebe,
mášli mě nadevše rád,
mohu stebou počítat
a dokonce mého života se
stebou mohu radovat...?

Rose

 

Máj

Karek Hynek Mácha

 

Trennlinie

Nesmrtelná báseň velkého českého lyrika a jednoho z nejryzejších tvůrců světové romantické poezie...


Socha Karla Hynka Máchy na petříně...

Máj

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

I světy jich v oblohu skvoucí
co ve chrám věčné lásky vzešly;
až se – milostí k sobě vroucí
změnivše se v jiskry hasnoucí –
bloudící co milenci sešly.
Ouplné lůny krásná tvář –
tak bledě jasná, jasně bledá,
jak milence milenka hledá –
ve růžovou vzplanula zář;
na vodách obrazy své zřela
a sama k sobě láskou mřela.
Dál blyštil bledý dvorů stín,
jenž k sobě šly vzdy blíž a blíž,
jak v objetí by níž a níž
se vinuly v soumraku klín,
až posléze šerem v jedno splynou.
S nimi se stromy k stromům vinou. –
Nejzáze stíní šero hor,
tam bříza k boru, k bříze bor
se kloní. Vlna za vlnou
potokem spěchá. Vře plnou –
v čas lásky – láskou každý tvor.

Za růžového večera
pod dubem sličná děva sedí,
se skály v břehu jezera
daleko přes jezero hledí.
To se jí modro k nohoum vine,
dále zeleně zakvítá,
vždy zeleněji prosvítá,
až v dálce v bledé jasno splyne.
Po šírošíré hladině
umdlelý dívka zrak upírá;
po šírošíré hladině
nic mimo promyk hvězd nezírá;
Dívčina krásná, anjel padlý,
co amarant na jaro svadlý,
v ubledlých lících krásy spějí.
Hodina jenž jí všecko vzala,
ta v usta, zraky, čelo její
půvabný žal i smutek psala. –

Tak zašel dnes dvacátý den,
v krajinu tichou kráčí sen.
Poslední požár kvapně hasne,
i nebe, jenž se růžojasné
nad modrými horami míhá.
„On nejde – již se nevrátí! – 
Svedenou žel tu zachvátí!“
Hluboký vzdech jí ňadra zdvíhá,
bolestný srdcem bije cit,
a u tajemné vod stonání
mísí se dívky pláč a lkání.
V slzích se zhlíží hvězdný svit,
jenž po lících co jiskry plynou.
Vřelé ty jiskry tváře chladné
co padající hvězdy hynou;
kam zapadnou, tam květ uvadne.

Viz, mihla se u skály kraje;
daleko přes ní nahnuté
větýrek bílým šatem vlaje.
Oko má v dálku napnuté. –
Teď slzy rychle utírá,
rukou si zraky zastírá
upírajíc je v dálné kraje,
kde jezero se v hory kloní,
po vlnách jiskra jiskru honí,
po vodě hvězda s hvězdou hraje.

Jak holoubátko sněhobílé
pod černým mračnem přelétá,
lílie vodní zakvétá
nad temné modro; tak se číle –
kde jezero se v hory níží –
po temných vlnách cosi blíží,
rychle se blíží. Malá chvíle,
a již co čápa vážný let,
ne již holoubě či lílie květ,
bílá se plachta větrem houpá.
Štíhlé se veslo v modru koupá,
a dlouhé pruhy kolem tvoří.
Těm zlaté růže, jenž při doubí
tam na horách po nebi hoří,
růžovým zlatem čela broubí.
„Rychlý to člůnek! blíž a blíže!
To on, to on! Ty péra, kvítí,
klobouk, oko, jenž pod ním svítí,
ten plášť!“ Již člůn pod skalou víže.
Vzhůru po skále lehký krok
uzounkou stezkou plavce vede.
Dívce se zardí tváře bledé
za dub je skryta. – Vstříc mu běží,
zaplesá – běží – dlouhý skok –
již plavci, již na prsou leží –
„Ha! Běda mi!“ Vtom lůny zář
jí známou osvítila tvář;
hrůzou se krev jí v žilách staví.
„Kde Vilém můj?“
„Viz,“ plavec k ní
tichými slovy šepce praví:
„Tam při jezeru vížka ční
nad stromů noc; její bílý stín
hlubokoť stopen v jezera klín;
však hlouběji ještě u vodu vryt
je z mala okénka lampy svit;
tam Vilém myšlenkou se baví,
že příští den jej žití zbaví.
On hanu svou, on tvoji vinu
se dozvěděl; on svůdce tvého
vraždě zavraždil otce svého.
Msta v patách kráčí jeho činu. –
Hanebně zemře. – Poklid mu dán,
až tváře, jenž co růže květou,
zbledlé nad kolem obdrží stán,
až štíhlé oudy v kolo vpletou.
Tak skoná strašný lesů pán! –
Za hanbu jeho, za vinu svou
měj hanu světa, měj kletbu mou!“

Trennlinie

Pokračování: http://www.lupomesky.cz/maj/

 

Blahopřání

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Jako ti medvídci,
co se k sobě tulí,
ať i vy máte štěstí
a pevnou vůli
ať máte jeden druhého,
stále tak rád,
a láska, hřeje vás napořád!

 

 

Kytice...

Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 

KYTICE  *

Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.

I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.

Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateří-douškou nazvaly. -

Mateří-douško vlasti naší milé,
vy prosté naše pověsti!
Natrhal jsem tě na dávné mohyle -
komu mám tebe přinésti?

Ve skrovnou já tě kytici zavážu,
ozdobně stužkou ovinu;
do šírých zemí cestu ti ukážu,
kde příbuznou máš rodinu.

Snad že se najde dcera mateřina,
jíž mile dech tvůj zavoní;
snad že i najdeš některého syna,
jenž k tobě srdce nakloní!

 

Karel Jaromír Erben - Kytice (1853, 1861)
 


Kytice | Poklad | Svatební košile | Polednice | Zlatý kolovrat | Štědrý den | Holoubek | Záhořovo lože | Vodník | Vrba | Lilie | Dceřina kletba | Věštkyně

zdroj: http://users.ox.ac.uk/~tayl0010/kytice_sbirka.htm

 

Veršíky z prezentace, která nám přišla mejíkem...

Moc se mi líbily, tak se budou třeba líbit i vám... : )

Geschenk1 von Caro
 

 

 Umíš  mě  pohladit ,
umíš  se  se  mnou  smát , 
umíš  mě  upřímně  milovat . 
Jen  ty  víš  jaká  jsem ,
to  co  mě  tíží ,
i  přes  to tu se mnou  jsi ,
ať  mi  nikdo  neublíží .
Jsi  moje  světýlko ,
jsi  moje  sluníčko,
co  mě  vždy  zahřeje .
Vážím  si  tvého  já ,
vážím  si  tebe ,
když  tě  mám  daleko ,
srdce  mě  zebe .
Chci  Ti  říct  lásko  má ,
že  Tě  moc  miluji ,
za  všechno lásko má,
Ti  mockrát  děkuji!

 

Nemohu usnout, prší-li,
líbej mi rtíky na chvíli.
Obočí, prstík po prstu,
divokým vínem obrostu.
Vteřino, hnaná na ostří,
záchrannou síť mi rozprostři.
Divoké víno dozrálo,
usínám, pršet přestalo.



Neptej se když se Ti v horkých dlaních topím  a zastav čas
vzdám se Ti  když vteřiny zas budou jako roky  a ztiším hlas
zastav je  ať nestudím a neptej se já přijdu zas ...

Sním o očích  diamantově zářících láskou  nadějí a sny většími než jsem já ...
Sním o krajích  kde si slunce  s měsícem láskyplně podávají ruce  pijí bílý rum a hrají mariáš o své slzy ...

Sním o probuzení  jediným  dotekem tvého diamntového pohledu
za svitu opilého měsíce i slunce karbaníka ...
Tak mě probuď , ať  tiše spolykám všechny své měsíční slzy ,
neboť v tom meziplanetárním mariáši prohrávám ...
a jestli  nejsem na mizině, budu brzy !!!

 



Motýlí pohlazení lehoučké jako sen,
přináší uzdravení ve zkřehlém srdci mém...
Motýlí pohlazení,
ten zvláštní dotek něhy,
lepší lék nikde není a tají při něm sněhy ...
A ráno přijde probuzení ...

 



Máš ten nejhezčí úsměv, který všechno prozáří,
úplně záříš, když se usmíváš,
v  hloubce Tvých očí, bych se mohl utopit,
ještě že existuje ten záchranný kruh, LÁSKA.

 



Tak jenom v krátké chvilce,
skládám malou básničku,
chci tak pohladit Ti jemně slovem aspoň dušičku.
Netřeba se asi mračit a to stačí příroda,
raděj se nech slovem hladit,
ať je v duši pohoda.

 



Pohlazení Ti posílám,
potěšit chci dušičku,
políbení také přidám,
byť je to jen v slovíčku.
U srdíčka ať Tě hřeje,
ta má krátká zprávička,
úsměv milý v tváři ať je,
jak ten dotek sluníčka...

"Zlatka"

 

 

 

Marťásek má nové stránky na webgardenu!!!

Teda Martí, supeeer, jako vždy!!!!!

 

Dovolila jsem si ze Tvé krásné poezie vybrat jednu, moooc krásnou bášeň!!! Je to nádhera!

 

Miluji....

 Miluji Tvé dlaně,
když hladíš mne po tváři..
Miluji Tvou vůni,
když přitisknu se k polštáři...
Miluji Tvé oči,
když při pohledu svět se se mnou točí...

Miluji Tvé objetí,
v němž se zcela ztrácím...
Mé srdce je jak v zajetí,
ve kterém se štěstím vznáším...

Miluji každé Tvé slovo,
jenž šeptáš mi do uší...
Miluji, když naše těla promění se v jedno....
Miluji.....
....jak moc - to nikdo netuší.....

 

Přej.cz


vůně

Jsi jako kapka rosy na mé dlani,
jsi jako vánek co fouknul mi na ni,
jsi jako slunce na mojí tváři,
jako ten vánek, co horkost mi sráží.
Jsi jako moře, nebe i zem,
a ta tvá vůně, je sladší než sen.

Chyba mého srdce???

Nemohu si pomoci, tolik moc Tě miluju.
Ale vždyť jsem jen člověk a taky často chybuju.

Chybuju já a chybuje i moje srdce...nevím...
Miluji Tě, moc, ale zřejmě Ti to nikdy nepovím.

Jenomže moje srdce si vybralo právě Tebe.
Kdybych mohla, vynesla bych Tě třeba až do nebe.

Pomalu ztrácím sílu, už dlouho mě bolí srdíčko.
Proto Tě moc prosím, všímej si mě, alespoň maličko.

Ale pokud to tak nechceš, nemůžu Tě nutit.
Třeba se někdy s myšlenkou na Tebe přestanu ráno budit.

Třeba na Tebe jednou definitivně zapomenu.
A třeba si už na Tebe nikdy nevzpomenu.

Ale já vím, že se tohle nemůže nikdy stát.
Třeba je mým osudem v noci se mi o Tobě stále zdát....

 

Elektronické Pohlednice, SMS Přání
 

 

Krásná báseň :)

Podej mi ruku

honnnzik Básně » Láska ... vyznání

Anotace: pro známé - není autobiografické

Get a Sexy, Colorful and Cute Comment from Commentsheaven.com TODAY!

Topím se, umírám,
jen myšlenky na tebe mám v hlavě,
mé srdce vyčerpáním hyne,
v této nekončící vřavě.

Má ruka tvou zachytit se snaží,
ta je však daleko ode mě,
aspoň jednou do srdce mi nakoukni,
nesnaž se hledět do země.

Více než bouřící vichr,
je slyšet mé srdce jak puká,
když nechceš jeho tlukot uslyšet,
způsobuješ mi pekelná muka.

Když otevřu rejstřík mých lásek,
tou prázdnotou ohromen jsem hned,
jen jednou jedinkrát podej mi ruku,
uvidíš, jak krásný bude svět.

 

zdroj: http://liter.cz
 

 

Pro mou lásku...:)

Jsi jako...




Jsi jako perla
co třpytí se v moři
Jsi jako Fénix
Co pokaždé shoří
Aby opět nabyl krás

Jsi jako řeka
Která mně strhává
Jsi jako vítr
Co se mnou si pohrává
Ale nezraní

Jsi krásná bytost
Co mohu jí věřit
Jsi tajný notýsek
Kde mohu se svěřit
Ze svých špatností

Jsi jako budoucnost
Do které nevidím
Jsi jako minulost
O které nemluvím
Snad z obavy

Jsi jarní louka
Zkropená rosou
Jsi lesní pěšina
Pro nohu bosou
Co pohladí

Jsi jako anděl
Co křídly mně chladí
Jsi vzácný elixír
Co navrátí mládí
Nebo hezké vzpomínky

Jsi má čarodějka
Co mě uhranula
Jsi také spasitelka
Co mně vykoupila
Z temného území

Jsi prostě vše
Čemu chci věřit
Jsi velké štěstí
Co nejde změřit
Vzácná paní

Snad prosím pochopíš
Že bez Tebe
Cítím se jak blázen
Večer,když koukám na nebe
A šeptám: Miluji Tě

 

zdroj: http://www.protebe.cz/

 

Hezká básnička...


Get a Sexy, Colorful and Cute Comment from Commentsheaven.com TODAY!


Lásko, jsi...

 

 

   

Lásko, jsi jako krajina,
do které se můj pohled upíná.

Lásko, jsi letní svítání,
do kterého milenci šeptájí vyznání.

Lásko, jsi tlukot lidských srdcí,
který každý z nás v sobě nosí.

Lásko, ty jsi teplo, radost i malebné mámení,
které když poznáme, tak si ho do srdcí vrýváme.

zdroj: http://www.protebe.cz/

ec1096c401f1468e0b6512c8fa7b17a7_we.gif picture by darmar_album

 

Další báseň naší Petí :)

Taky hezká...

 

Krůček po krůčku


 
"Krůček po krůčku"

Krůček po krůčku
nakračují hodiny ,
sčítají se dny ,
minuty a vteřiny .

Krůček po krůčku
nakračují lásky ,
sčítají se rány v srdci
a bolestné sázky .

Krůček po krůčku
nakračují lidé ,
sčítají se dohromady ,
kolikpak jich zbyde ???

--GoldeneMarry

MySpace

 

 

Báseň mojí dcery...:)

Má jich hodně...je šikulka! :¨)

VENOVANY VSEM SMUTNYM Z LASKY.....



" Stesk "

Srdce mi busi jako o zavod ,
kdyz Tva ruka hladi mou tvar ,
me city k Tobe nejsou podvod ,
snad to poznas .
Davam Ti cele srdce sve ,
vse co je me ,
je i Tve .
Davam Ti kazdicky kousek sveho tela ,
jen minutku s Tebou byt bych chtela !

Zamykam sve srdce na tisic zapadu ,
patri preci jen Tobe ,
oddavam se slunci zapadu ,
mam touhu tisknout Te k sobe .

Proudy vody smaci muj svetr ,
jak daleko jsi ode mne ....
- neni to jen pouhy metr .
Me srdicko citi Te vsak stale pri sobe ,
place , touzi po Tobe .


Venovano vsem kteri jsou od sve lasky hooodne moc daleko

.......

--- GoldeneMarry

 

PetraMaus-odDanu.jpg

 

Moc pěkné básničky!!!

Pomíjivá

 


Kam poděla se ta pěkná holka co tu teď stála?
Jen jsem se otočil a byla pryč.
Člověk se má radovat z mála,
chvíli se nedíváš a nemáš nic.

Pomíjivá je každá krásná chvíle,
jak voda dlaněmi proteče.
Zmizela múza co tvářila se mile.
To ještě nevěděl jsem jak rychle uteče

Kam poděla se ta pěkná holka co tu teď byla?
Asi nesnesla tíhu pohledů hladových.
Rusalka z pavučin se rozplynula,
ještě teď v uších zní mi její smích.

Pomíjivá je každá krásná chvíle,
jak voda dlaněmi proteče.
Zmizela múza co tvářila se mile.
To ještě nevěděl jsem jak rychle uteče

Kam poděla se ta pěkná holka co se tu smála?
Už dávno je pryč a já zůstal tu sám.
Možná tu nebyla a jen se mi zdála,
za víčky schovanou stále ji mám.

Autor: http://www.jagabe.ic.cz/

 



(Na té adrese jich najdete více...)

 

Stopy...


Ještě se milujem
láskou
co pro nás není
s náskokem hodin dnů
utíká v zapomnění
její stopy
pomalu usínají
v prachu cest
co teď? půjdem dál?
tak nech se vést...
 
 MediVcel

Photobucket

 

Krásná báseň, jak jinak, než ze zpovědnice... :)

 

Další moc hezká básnička ze zpovědnice! :

Moc se mi líbí... :)

 

Pro mého němého přítele

 

Máte také svůj strom?


Stromku můj
co v prostřed pole držíš stráž
...už tolik let
- svými kořeny mne svaž!

Jak stařec ruce
Ty kůru máš už popraskanou
...ač staletý
- Tvé větve pučet nepřestanou!

Zašum mi lístečky
ať přehlušíš to hejno vran
...co nade mnou krouží
- ať jen klidně letí dál!

Toužím dnes
pod Tvou vznešenou korunou
...zapomenout
- chci navždy splynout s přírodou...

/rytmika asi nijaká, verše zřejmě nic moc, ale věřte, že mi to je v tuto chvíli jedno/

(dodává autorka básně... AARROO )

 

Zase něco ze zpovědnice...

Na hraně

Vstup do Zpovědnice

 

Uprostřed ulice
- přesto v tichu.
Chci najít
jediný pokoj,
místo beze hříchu!

Uprostřed přátel
- přesto sama.
Chci vědět,
jak hluboká je
samoty jama?

Uprostřed smíchu
- přesto slzy.
Chci žít..
Nejde to!
Moc mě to mrzí!

 f-s-e

a co dál?

 

 

Photobucket

Nevěřím

Přestávám věřit...
Černé slzy stékající po tváři
Odlesk mých očí do tmy září
Těžká víčka zaklesnutá do sebe
Už nechtějí nikdy spatřit nebe
Chci konečně ovládat své srdce
Držet ho pod kontrolou v ruce
Nevěřím...

Něčí prsty mne drží u dna
Chci vzhůru
Pusť...

 f-s-e

Photobucket

 
 

 

Zase pár pěkných básní, nejen ze zpovědnice...

Štěstí

    

Stála tam na rohu a rozdávala štěstí,
snad jenom já jsem si vzít nestih.
Naposled usmála se, sbalila svůj stan
a najednou jsem tam stál sám...

Stála tam na rohu, na sobě zlatý šaty
a dávala všem štěstí napít.
Než jsem stih zakřičet, že taky žízeň mám,
zůstal jsem na ulici sám...

 

Celý dům vstává,
já ještě nešel spát.
Vítězům sláva
a poraženým čest.
Občas se stává,
že touhy vodopád
je jako láva,
když bledne světlo hvězd.

Stála tam na rohu za malým černým stolem,
štěstí jak harfa znělo kolem.
Než jsem si vzpomenul, odkud tu píseň znám,
stál jsem tam na nároží sám...

Občas ji zahlédnu na oprýskaném rohu,
naštěstí vídat ji tam mohu,
na její úsměvy po nocích myslívám
a přesto jsem rád, že ji znám...

Celý dům vstává,
já ještě nešel spát.
Vítězům sláva
a poraženým čest.
Občas se stává,
že touhy vodopád
je jako láva,
když bledne světlo hvězd.

 

 

 

 

 

Dřív miloval jsem

MySpace


Dřív miloval jsem mnoho žen
teď jedna stačila by
dřív celý cit byl založen
jen na tom, že byl slabý

dřív dívčích srdcí měl jsem dost
teď mé vlastní je prázdné
dřív dělal jsem to pro radost
teď radost jaksi vázne

dřív honil jsem se za láskou
teď z lásky vím co plyne
jak dřív tak teď je otázkou
zda nevinen, či vinen
 

Dr Mephisto

 

MySpace Layouts   

Více najdete také na:  http://epika.cz/?p=autor&c=956   
Jako například:

 

Photobucket

 

Jen, aby se neřeklo ...


Kouřím cigarety co nemám rád,
piji whisky, tak akorát
co do sklenky se vejde
a nemám chuť si lhát,
že snad to přejde.

A miluji jen koutkem srdce,
chvíli sladce, chvíli trpce,
jen, aby se neřeklo,
že v ráj doufaje, krotce
čekám na peklo.

Autorem dila je: Dr Mephisto

                           


No, neni to pravdivé... ?!

Taky pěkné...

Odevzdaně


Lásku jsem vyměnil
za špunt korkový,
ten špunt pak vytáhl
z vany plné citu

a čekal co se stane…

Však nestalo se nic.
Dál chutná po krvi
rozbitý ret. A ty?
A ty dál jsi tu

jen tak
(tak odevzdaně)

                      


 

 

UPÍŘÍ BALADA

Zase chvilku na zpovědnici...:)

 

Tobě jenom vzdát se,    
chyba moje byla.
Pak umírat zase,
jedno kdy jsem žila.

Chci zemřít však nemohu,
nemám ani duši.
Do hrobu si pomohu,
lovci vemte kuši.

Střela tam kde bylo srdce,
zmírám ranou nepřítele.
Jed zabírá velmi prudce,
konec přijde zas v mém těle.

Smrt krev moji zavírá,
zlo páchala jsem v sobě.
Prý jsem jen tvá jediná,
možná v jiné době.

Ve spěchu jsi opustil,
moje a tvé tělo.
Sám jsi ale dopustil,
že zemřít se mi chtělo.

V hořkosladké melodii,
zmírám já –
tvá bytost krve.
Křičíš na mne ať prý žiji,
rozmyslet si se měl prve…

 

jeden lid z brna

 


Photobucket
 

Kopretina

 

 

Smrt mé milé kopretiny
naději mi sebrala,
dnes měl zemřít někdo jiný
kopretina plakala.

 

Lístek po lístku se ztrácí
dostala mat od smrti
duše se již nenavrací,
dnes naděje se uškrtí

Proč mě tak náhle opustila ?
Proč? To neví nikdo z vás.
Před chvílí tu ještě žila,
zemřela - nežije zas.


 

jeden lid z brna

 


 

Báseň...

Fronta na srdce




Když vzpomenu si na pocity,
stále vidím hořet svíci.
Má láska se však nemění,
stále čekám na znění.

 

Na znění tvých podmínek,
snad zahoří i plamínek.
Já čekám zas a pouze,
abys dovolila mojí touze.

Milovat tě jako kdysi,
a udělat kompromisy.
Snad odpustila jsi mi chyby,
a říkáš si teď kdyby.

Já přemýšlel jsem o sobě,
chci to nechat na tobě.
Změním se jak budeš chtít,
Abych s tebou mohl být!

 

Miluji tě.

 

Vtip, nebo báseň?

:o)




Přišel manžel z práce domů,
vlastním očím nevěří,
žena spí a chrápe k tomu,
nic už není k večeři.

Probudil ji tedy tiše,
řek aby to věděla,
že mu hrozně kručí v břiše,
že si něco udělá.

Myslela že manžel lehce,
vždy jí vztříc vykročí,
myslela že smaží vejce,
ne že z okna vyskočí....

 

 

 

Ani pohyb

na zdravém vzduchu

nenahradí pohyb  na zdravém těle.

 

...co myslíte, je to tak? :o)

Je 7 hodin ráno...
Manžel se vrací domů a narazí na rozčilenou ženu v předsíni.
Ona: - trošku ses zdržel, co, supermane?
On: - můžu ti to vysvětlit. mrzí mě to, drahá, ale byl jsem s klienty...
Ona: - a diskutovali jste celou noc až do sedmi ráno, jo, supermane?
On: - nech mě prosim domluvit, získal jsem nového klienta pro firmu.
Byli jsme u itala, dobře jsme se najedli....
Ona: - a to do 7 ráno? supermane, za jak hloupou mě máš?!?
On: - ano, přiznávám, šli jsme potom na bar něco vypít, do 3 hodin....
Ona: - jasně, supermane, do 3 hodin. a co bylo potom do 7, supermane?
On: - no jo, potom jsme šli do tančírny, ale já jsem se jen díval, byla
to nuda a ...
Ona: - to stací,  supermane, ty ses jen díval a čekal poslusně jako
pejsek. Co jestě ti mám věřit, supermane?
On: - prosimtě uz mě nech domluvit a poslouchej... proč mi pořád rikáš
supermane???
Ona: - protože jen superman nosí slipy přes kalhoty!!!!




logoglitter13.gif

 

Krásné básně kamarádek ze zpovědnice...

 

Opustily mě dneska všechny múzy,
řekly, že už se nikdy nevrátí.
Prý zažily už se mnou hodně hrůzy
a to je jen tak něco nezklátí.

Já prosila je hned několikrát
ať neodchází nikam pryč.
Odpověď zněla, že nemůžu vyhrát,
když odhodila jsem k Tobě klíč.

Tak zůstala jsem tady stát,
samota s beznadějí jsou mými přáteli.
Možná bych se měla ještě prát,
ale jak? Ze srdce zůstaly jen krátery.

 

 Tulda

 

 

RŮŽE OD TEBE

 V srdci usíná mi žal,
mé hrdlo se úzkým zdá.
Rudou růži jsi mi dal,
odešla však duše tvá.

Odplula do hlubin času,
nechala mne samotnou.
V růži nacházím já krásu,
růže je mou útěchou.

Cítím z ní tvou duši,
tvá slova pořád slyšívám.
Řka, že mi to sluší,
odešel jsi jen ty sám.

Zemřel jsi já budu žít,
odešel jsi - škoda.
Žít lépe teď já budu chtít,
chci žít za nás oba.

Žít věčně budu pro tebe,
věčnost přejdu s růží tvou.
Pak dostanu se do nebe,
tam přiběhnu za tebou.

DARY Z LÁSKY PŘEŽIJÍ VĚČNOST...

 

 jeden lid z brna

 

V noci...v temném pokoji

Dívčí pokoj zahalen temnou noční tmou,
v něm dívka co do tajů snů ne a ne nahlédnou.

Leží .. dívá se do stropu,
přemýšlí...
na spánek však ani stopou,
nemyslí...

O čempak přemýšlí??
O tom co zažila??
Nebo jen v duchu sní..
Co ráda by prožila??

"Dnes zvláštní den udál se ..."
zašeptá, ke zdi otočí se ...

.. usnula??
ne ... jen slzy před světem ukrýt chtěla.

je sklamána .. rodinou, přáteli, .. láskou,
ale nechce být spatřena, raděj skrývat se bude pod maskou,
chce tvářit se vesele, radostí zářit..
tak utře si slzy a začne se tvářit...
...štastně...

Pak začne snít o kráse fráze slov "mít rád"
a po chvilce, oči zavírají se a chce se jí spát a spát...

 Darjojo

 

 

 

Sen...



Image and video hosting by TinyPic

Sním a vidím jenom tebe,
sama peklo, s tebou - nebe.
Sním a ty jsi sen,
sama - bolest, s tebou - láska jen.
Sním a nechci poznat ráno,
sama nic, s tebou - co je zakázáno!

 janniczka

zdroj:

Elektronické Pohlednice, SMS Přání

 

Prstýnek...

 

Vzpomínám na ten den před Vánoci,
kdy jsi mě nakrátko navštívil,
nebylo to ráno, ale pozdě v noci,
tenkrát's mě něžně políbil.

Donesl's dárek, lovím ze vzpomínek,
pro mě byl to kousek tvojí duše,
i když to byl jen malinký prstýnek.
Když vzpomínám, srdce mi prudce tluče.

Teď přišel čas, kdy Tvoje duše není tou mojí,
už nemám důvod nosit ho na ruce dál.
Tobě nad tím asi zatím rozum stojí,
ale nejednal bys jinak, kdyby ses taky tolik bál.

Já teď jen čekám, zda mi ho zase dáš,
stejně jako před těmi léty.
Víš, že na to teď čekám, vždyť mě znáš,
možná zase spojíme v jeden naše světy.

 Tulda

fiori
 

 

Básničky, vážně i nevážně...

Smutné i veselé básničky

 

 

 

Kočička

Je mi smutno, lásko má,

chci tě líbat na líčko,

chci tě hladit kočičko,

ty má krásko vysněná!

Mám rád vlasy, vůni v nich,

mám rád nosík i tvůj smích,

mám rád očka ve kterých,

taje i ten chladný sníh!

Ty jsi pro mě maličká,

milá, něžná, čisťoučká,

sladká je tvá hubička,

sladká jsi jak kočička.

Proč mi není dobře,

proč mi není hej,

proč jen nejsi u mě,

jenom za mnou pospíchej...

 



Blázínek

 

"Jsi jak růže, jsi jak květ,

nech mne prosím přivonět,

chci mít všude Tvoje listy,

Ty budeš můj celý svět.

Chci být s Tebou každou chvíli,

chci mít pocit, že jsme žili,

jeden život plný vášně,

že nám spolu bylo krásně.

Chci mít v klíně Tvoje vlasy,

chci se kochat z Tvojí krásy,

hladit Tvoji něžnou duši,

pro Tebe mé srdce buší..."

 



Ježíškova vánoční idilka

             

Vánoční idylka krásná se zdála,

v cestě mi, bohužel, hospůdka stála.

Jsme národ veselý, berte to žertem

u kamen čekal mě Mikuláš s čertem.

Tak asi nepřijdu, moc mě to mrzí,

však příští vánoce budou už brzy.

Poklusem s kreditkou kupujte dárky,

já si dám pivečko a teplý párky.

Už to tak vypadá, jste v pěkným srabu,

dárečky nebudou - fakt na to dlabu.

Pravda je taková, není jí rovno,

já od vás dostávám každý rok hovno.

Komu co nadělit, pečlivě zvažte,

já si dám vínečko a vy se snažte !!!

S úsměvem na tváři - moc vám to sluší,

VESELÉ VÁNOCE a slunce v duši !!!!

Váš Ježíšek

 



Píseň Skákal pes

 

 normálně česky:

 

 Skákal pes přes oves,

 přes zelenou louku.

 Šel za ním myslivec,

 péro na klobouku.

 Pejsku náš, co děláš,

 žes´tak vesel stále,

nevím sám, řek bych vám,

 hop a skákal dále....

Ostravák:

Skače čuba přes obile

 šibko hupe přes luku.

 Za ňu chachar v kamizole

 fájne brko v klobuku.

 Kaj se vališ, co se chlameš,

 co se ščuřiš jako cyp?

 Prd ti řeknu, take zname

 a zas vali do kajsik.

 

 Brňák:

 

 Bere čokl glajze grýnó

 hópe lúpink přes Kajzec.

 Za nim kópe plótve rýnó

 plotňák jégr na Oltec.

 Co se pecní, těžké lochec?

 Kvaltuj fligny, haltni vály.

 Žádné ánunk, čokl borec

 migne cemrem a de pali.


 

 

Závidíš...



Závidíš vzduchu,  
který dýchám.
Závidíš kávě,   
kterou míchám.

Závidíš zrcadle,
které mě vídá.
Závidíš měsíci,
který mě hlídá.

Závidíš slunci,
co na mě září.
Závidíš úsměvu
na mé tváři.


 

   Závidíš slzám  
z mých očí.
Závidíš lidem,
co se kolem točí.

Závidíš všemu,
co se dá,
ale závist je zlá,
víc než se zdá.


 

 Co jsem???


Jsem motýl,co léta nad strání.
Jsem měsíc,co před tebou se uklání.

Jsem vzduch,co ostatní dýchaj.
Jsem růže a mé trny píchaj.

Jsem voda,jež září hladina.
Jsem čas,minuta,hodina.

 

Jsem slunce,co tě ráno vítá.
Jsem anděl,co na zem slítá.

Jsem vítr,co tvou tvář hladí.
Jsem květina,co k tobě ladí.

Jsem noc,co se opět snáší.
Jsem srdce,co lásku do života v náší.
 


 

  Verííísek

 

 

 

 

 

 

Je bohatství všechno?

Text písně HANIČKY ZAGOROVÉ...

 

Zamilovanost je nemoc, která se léčí svatbou.....

Svadba, je vždy krásná... ale...

 

MALUJ ZASE OBRÁZKY...

 

Měli jsme dva hrníčky, čtyři talíře,
vyzdobené sluníčky přímo od malíře,
cukru na pět hromádek, čtyři knížky pohádek,
dva prstýnky na splátky, prázdné přihrádky.
Maloval jsi obrázky dlaní horkou od lásky,
chroupali jsme oblázky jako oplatky.

Žádné auto v garáži, jenom pevná zem.
Stávali jsme v pasáži frontu na podnájem.
Chodili jsme do Šárky, kupovali polárky,
šetřili jsme na dárky malé jako svět.
Svoji lásku na klíčky zamkli jsme si za víčky,
nosila jsem střevíčky sedm krásných let.

Přešla léta talířků, přišlo stoupání,
bylo více halířků, méně milování.
Učil jsi mě uhýbat, příliš často nelíbat.
Já jsem chtěla kolíbat, tys chtěl dobýt svět.
Maloval jsi obrázky krásně, ale bez lásky;
bez pláče a nadsázky studily jak led.

Krásné auto v garáži, přepychový byt,
dovolené na pláži, touha mít a dobýt,
lůžko v bílém ampíru, všechny šaty na míru.
Úspěch výšky Pamiru, dobře jíst a pít.
V noci dlouhé čekání na něžnost a vyznání.
Láska není k dostání, láska musí žít.

Já vím, teď mi řekneš, že se vůbec nic nezměnilo,
že prostě přišlo to, co jsme si kdysi dávno vysnili.
Ale to ne! Tohle jsme přeci nechtěli!
Vždyť mi vlastně tu naši lásku
den po dni prodáváme za úspěch,
za nový koberec do předsíně,
za novou značku auta, za ...,
za exotické diapozitivy naší báječné dovolené...
Proč mi někdy nekoupíš třeba polárku...

Nač je lásce velký sál, slavné mávání,
když nám v dlaních nezůstal klíček k milování?
Čím jsou šaty z brokátu proti vůni akátů?

Čím jsou barvy plakátů proti sněženkám?
Maluj zase obrázky dlaní horkou od lásky!
Ať jsou radši oblázky z toho, co teď mám!
Ať si auto z garáží kdo chce odnese,
ať jsme místo na pláži v Šárce nebo v lese,
ať mám zase hrníčky vyzdobené sluníčky,
ať nás nesou koníčky kam to dobře víš,
ať se naše prstýnky nepřemění v vzpomínky,
ať máš v očích plamínky, když mě políbíš!

 

http://www.svatebniservis.cz/index.php3?typ_stranky=Tradice&lang=cz&menu=4&submenu=0&stranka=clanky.php3

 

 

Neplač už...


 

 

Neplač už pro toho kluka,
který snad i měl tě rád.
Ty musíš vědět nejlíp sama,
komu chceš své srdce dát.

 

Nemysli už na tu chvíli,
co jste spolu prožili,
na dny plné něžné lásky,
které jste si slíbily.

Nechtěj už ztracenou lásku,
která přišla mezi vás,
přetrhla svou dlouhou pásku
a zastavila lásky čas.

Neroň zbytečně už slzy,
vždyť na světě je kluků dost,
otři svoje smutné oči
a jdi číst svou budoucnost.

Vždyť ona je někde v dáli,
čeká jenom na tebe,
je v ní skryto plno lásky,
kterou má jen pro tebe! 

rose16.gif 

 

 

Láska

Kráčím dlouhým tmavým tunelem,
semtam ho prosvětlí projíždějící vlak.
Chtěla bych někoho kdo by mi byl přítelem,
možná i něčím víc, necítit na hrudi tlak.

Vlaků z nádraží vypravují spousty,
však jen jeden jede do správné stanice.
Ten je třeba vychutnávat malými sousty
je to láska a ta přece nezná hranice.

 

Tulda

 

Sen nebo skutečnost?


Proč bojovat sama se sebou?
Proč chtít pořád vrátit čas?
Ať vzpomínky už tolik nezebou
a vidím spousty jiných krás.

Říkam si:"Holka, no tak brzdi"
tenhle vztah nemá naději.
Já nabíhám jak beran do zdi
a upadám stále hlouběji.

V mých snech nás vidím spolu,
jak zase ruku v ruce jdem.
Jíme společně u jednoho stolu
a sem tam brázdíme naši zem.

Proč nemůže být sen skutečností?
Proč nemůže být skutečnost snem?
Můj život noční můru hostí
a spánek je touhy obrazem.


 

Tulda

 

 

Lásky moc...

 
Láska je vánek,
láskou bych popsala tisíce stránek.
Láska je den,
láska je noc,
láska má nad tělem veškerou moc.

75.gif

 

Miluji Tě...

 
 
 
 


Když v kapky deště promění se sníh,
chci slyšet ještě tvůj nádherný smích...
Když slunce pálí a není kam se skrýt,
chci tvé tělo hladit, toužím po rukou tvých!
Když zhasne svíčka a roztančí se tma,
já lehce přivřu víčka a vidím ústa tvá.
Když padá jasná hvězda z nebe,
v tu chvíli začne vládnout noc,
přeju si tě vedle sebe,
toužím, chci tě strašně moc!
Miluji tě!
 
 

 

 

Láska je...



 

 

Jak krásným měl tento den být,
já byla šťastná a měla pro co žít.
Však v jedné chvíli změnil se mi celý svět
a to, co se stalo nepůjde už nikdy vrátit zpět.

Důvěru svou já chtěla tobě plně dát,
však ty sis s mými city chtěl jenom hrát.
Byla to hra na lásku, ta líbí se jen nocím,
já nahrála ji na pásku, co ve svém srdci nosím.

Pásku jednou přerušenou musela jsem slepit,
chtěla se ti zavděčit — nekouřit a nepít.
Od té doby uplynul už hodně dlouhý čas
chtěla bych to období zažít ještě zas.

Zaslepená velkou láskou, chtěla jsem ti všechno dát,
ty už nejsi ani schopen říct mi slova mám tě rád.
Ta dvě slova jsou tím klíčem, který by mě otevřel,
ty's ten klíček zahodil a beze slova odešel.

Proč se trápit pro člověka, který umí jenom lhát,
nedokáže pochopit, co znamená fakt milovat.
Láska, to je přesně to, co mi teď chybí,
i když na celém světě je tolik jiných lidí.

Budu tě mít vždycky ráda a budu tě chtít,
i když ty už dávno budeš s ňákou jinou žít.

 

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics


 

 

Tři slova...


Kapky stékají po tvářích,
já se sama sebe ptám,
proč naději si vytvářím,
že šanci u Tebe mám.

Každé druhé Tvoje slovo
bodne srdce jako nůž.
Já vím, že to není ono
a ty říkáš "Neplač už."

Ta dvě slova jsou jen klišé,
sám pro to nic neděláš.
Já už sama dobře vím, že
pro mě kamenné srdce máš.

Měla bych hned odejít,
nikdy se zpět nevrátit.
Vzpomínky z duše smýt
a pozornost jinam obrátit.

Vím to všechno, co bych měla,
proč se k Tobě upínám?
Kéž znovu políbit bych Tě směla
jako tenkrát. Vzpomínám...

Poslední vzpomínka u krásných básniček,
které jsi mi kdysi z velké lásky psal,
poslední vzpomínka u krásných písniček,
u kterých jsi slova stejně jako já znal.

Teď už jen zbývá jen říct ta tři slova:
"Sbohem má lásko" - pro ta já umírám.
Ne úplně, však každý den znova,
právě pro ně v srdci obrovskou bolest mám.
 
 Tulda

 

fleurs
 

Splín...


Den sváteční se rychle blíží,
nevím proč mám v srdci splín,
při vzpomínkách oči se mi klíží,
ono chtělo by být opět s Tvým.

Když se mě ptáš, "Co bys chtěla?"
hned odpovídám "Vrátit čas."
Ty jen mávneš rukou podél těla
a já mám před sebou temný sráz.

Už jsem pod tím srázem byla
a dokázala se vyškrábat zpět.
Teď už mi jen beznaděj zbyla,
zhroutil se mi tím celý svět.

Už zas kloužu dolů do temnoty,
vím, že se z ní nikdy nevrátím.
Možná je to také dílem neochoty,
teď do prázdna se s prosbou obrátím.

Ať už je konec všemu trápení,
snažně svůj osud žádám a prosím,
pusť mě pryč z tmavého věžení,
které ve svém srdci pořád nosím.
 
 Tulda

 

Image and video hosting by TinyPic
 

Hlubina...


Vodopád lží se na mou hlavu snáší
a já se jako tolikrát ptám proč?
V moji mysli se slova tiše vznáší,
jen mi šeptají: "No tak skoč."

A tak stojím sama nad hlubinou,
které se velmi často říká nicota,
já vím, že mi to nikdy neprominou
však mě teď hrozně tíží samota.

Já chtěla znát pravdu jakoukoli
a snažila se ji sama odhalit.
Až teď jsem si uvědomila, jak bolí
a rozhodla jsem se život zabalit.

Proč žít dál v tom světě lží?
Proč muset pořád odpouštět?
Ve světě lásky hustě mží.
Musím se toho hříchu doupouštět.

Už mi zbývá jen pár posledních chvil.
tak vzpomínám, jak jsem byla v plné síle.
Bylo mi krásně, když jsi pro mě žil,
teď směješ se mi za zády potměšile.

Poslední slova rozloučení z úst vypustím:
"Buď navždy s Bohem a měj se krásně."
Já tento svět teď navždy opustím,
snad zezhora uvidím vše více jasně.

 Tulda

 

Trennlinie
 

Přelom

 

 


Dnes o půlnoci
duchové vyzvali tě k tanci
dnes o půlnoci
ti zašeptal
nemáš šanci

Dnes o půlnoci
kdy celý svět ještě spal
dnes o půlnoci
ti on sám
poslední naděje vzal

Dnes po půlnoci
se zdá,že už nikdo nepomůže
dnes po půlnoci
se jeho krev tiše
vsakuje do tvé bílé kůže

Dnes po půlnoci
odešli i duchové,odešla zloba
dnes po půlnoci
ďábel přijde
stejně pro vás oba

Dnes po půlnoci
se zlí duchové zase vrací
dnes po půlnoci
z vašich zlých činů
ďábel zvrací.

cotosemnouje

Osud a Smrt


Teď jeden příběh povím vám,
A jak už se někdy stává,
Tento příběh co teď mám,
S osudy lidí mává.

Kdesi v daleké zemi,
A před dobou velmi dlouhou,
Žil nešťastný hoch jména Semi,
A trpěl prazvláštní touhou.

On smutných patnáct let prožil,
A déle žít už nehodlal,
A tak se co nejvíc snažil,
Aby smrtelně se pobodal.

Klekl si tedy na zem,
A dýku do rukou vzal si,
Zabodl ji někde nad pasem,
když v tom k němu dolehly hlasy.

Proč se takhle život ukončit snažíš,
A dýku v sobě máš,
Tímto mi jen mé plány kazíš,
-Teď osud svůj najít se snaž.

Semi oči své hned otevřel,
Už necítil žádnou bolest,
Však z tohoto světa neodešel,
To snad Smrt! se musel splést.

On tedy dál teď musí žít,
A osud svůj završit,
Jen aby poté mohl odejít,
A nic už ho nemohlo vyrušit.

Žil tedy dál a lépe,
Aby osud svůj našel,
A často mluvil na nebe,
Kéž by Smrt za ním zašel.

 

Po čase marného hledání,
Mu konečně vysvitla naděje,
Našel muže znalého bádání,
Muroka zvaného čaroděje.


Čaroděj do Semiho duše pohlédl
Hned toho však zanechal,
Toho, co on tam zahlédl,
Strašlivě se polekal.

Chvíli pak nevydal ani hlásku,
Zdál se najednou velmi stár,
V Semiho duši viděl lásku,
Ten mocný a velký dar.

On v jeho duši uviděl tu svou,
A sebe sama shlédl,
Co on, Murok, nechal za sebou,
A jak osud svůj si vedl.

Semimu dal jen prostý dík,
A ihned na cestu vyrazil,
Šel tam domů za seník,
Tam poprvé na ni on narazil.

Jeho láska dávná z mládí,
On potkal ji tam na seně,
Jak vesele si dovádí,
A tváří se krásně, zasněně.

Semi přijal vděčnost Muroka;
Dál už se o něj nestaral,
Šel hledat jiného proroka,
A čekal, co bude dál.

 


Uběhlo již pár let,
Než další věc se stala,
Vědma, starší jeho tet,
Jednu radu mu dala.

Pamatuj, hochu, že to, co chceš,
Nemusí být v širém světě,
Že když Pravdu nalezneš,
Další pravda dosáhne tě.

Semi nechápal její slova,
Ale přec si je vzal k srdci,
Začal osud hledat znova,
Přes pravdu chtěl smrt přemoci.

Za pravdu on bojoval,
Proti lži a násilí,
Však své železo koval,
Jak ostatní ho hasili.

Teď žil již přes dvacet let,
A zažil toho tolik,
Že mysl měla nad sto pět,
-té roků bylo tolik.

Zestárl tak velmi rychle,
Zjistil, že lidská pravda bolí,
Víc, než veškeré řeči tyhle,
Víc, než rána holí.

 


V jeden den on šel lesem,
Když uslyšel křik,
Rozběhl se za hlasem;
na překvapení už si zvyk.

Když k tomu hluku doběhl,
On uviděl tam dívku,
Rychle se k ní rozběhl,
A vytasil svou dýku.

Před ním náhle ze všech stran,
Objevili se muži,
Lupiči drsných rysů a hran,
Oděni v hnědé kůži.

Vydej tu ženu! křičel jeden,
Semi však na nic nečekal,
Srazil ho k zemi pohledem,
Kterého se i on sám polekal.

Zmocnila se ho zuřivost,
-velká stará zloba,
zmlátil je všechny víc než dost,
než i jen malá uběhla doba.

Dívka moc vděčná tam stála,
On však za pomoc svou nic nežádal,
Jen aby naň pamatovala,
Po čase že by požádal.

A tak on uvědomil si,
Že jeho osud v pravdě tkví,
Pomáhat jako rytíř kdysi,
Vyčistí mu svědomí.

 

Pomáhal on tedy dlouho,
Vědomě a z plných sil,
Než navlékl stařecké roucho,
A sám Smrt ho navštívil.

Jen pojď, Smrti, do domu,
Kynul Semi postavě,
Já pomohl kdekomu,
A tělo mám už v únavě.

Smrt tedy k němu promluvil,
Hlasem velmi smířlivým,
Já ti kdysi domluvil,
a tys žil čestně tu vidím.

Tys osud svůj v lidech našel,
V pravdě, lásce, pomoci,
A až tak daleko si zašel,
Že svítí tvá duše v temnotě noci.

Teď však ležíš tu sám,
Sám a už jen umíráš,
Teď i já dar ti dám,
Jedno přání tady máš.

Ty, Smrti sám dobře víš,
Že horší nežli temnota,
Je, jak ještě uvidíš,
Strašná a zlá samota.

Tvé přání splnit já teď mohu,
Já zavolám tvé přátele,
Aby se mohli odevzdat bohu,
U tvé smrtelné postele.

Tu zjevil se tam čaroděj,
A moudře na něj hleděl,
Lépe než já znáš světa děj,
i když já žiji mnohem více neděl.

Pak se tam objevila Murokova milá,
Semiho jen objala,
A tiše k němu promluvila,
Smutně přitom plakala.

Já plna díků tu teď stojím,
nevím, co mám říct,
když rány duše nezahojím,
hledím, a slzy nechám týct.

Pak zjevila se i ta žena,
Co ji před lupiči bránil,
byla momentem zasažena,
Jako když ji na duši ranil.

Já nevím co ti povědět,
jen že moc ti vděčím,
ty zachránil jsi celý svět,
-já si tu jen tak řečním.

 

Teď už je čas odchodu,
teď je doba konce,
čas posledního pochodu,
směrem do středu slunce.

Loučím se s vámi přátelé,
a tyhle chvíle pamatujte,
i zde, u smrtelné postele,
železo pravdy kujte.

Teď naposledy vydechl,
Za pravdu bijec jediný,
Snad někdo jiný povzdechl,
Aby setřásl svůj pocit viny.       

 Cergy 




 

SMSka 3

 

 


Ve snových hlubinách nechej se unášet,
všechno, co chceš, ať se ti zdá.
Třeba až nad mráčky může tě vynášet
ten, kdo tvoji duši dobře zná.

Už žádní černí koně zvaní noční můry
nenavštíví tvoji krásnou stáj,
teď už andělé s pomocí pegasů sestoupí zhůry
a ukáží ti konečně jak vypadá ráj.

 Tulda
 
 

 

Dopsalo mi pero

 

 



Možná, že už jsem řekla všechno, co jsem chtěla,
mám pocit, že moje ruka navždy oněměla.
Tak jako mé oči dávno opustily slzy,
z mého srdce někam odletěly můzy.
Všechny verše se vytratily zadními dvířky,
přesně takhle svět přichází o básnířky.
Je ale možné, že až si odpočinu,
pochytím někde druhou slinu.

Euterpé

 

Reklama... :)

 
 



Chtěla bych znát toho vola,
co vymýšlí reklamy.
Jeho blbost k Bohu volá,
zasloužil by do tlamy!

Dámské vložky, hladké nožky,
též král sýrů Hermelín,
nevypnu-li televizi,
budu míti brzy splín!




Jeden jogurt, druhý jogurt,
k tomu zdravá Lučina,
holčička se blbě směje
mně harašit začíná!

Plenky Pampers nebo Boby,
Harry Potter - velké hobby.
Do toho se jako víla
ještě zjeví Lanza bílá!

S prádlem není žádná dřina,
reklamě teď vzdávám hold,
všechnu špínu - což je prima,
vypere teď pro nás Bold.

Jenom jedno nedovede,
což je ovšem nasnadě!
Nikomu se nepovede
vyprat špínu ve vládě!

G.S. Condro - to je zázrak,
okamžitě pomůže,
po chorobě ani náznak
když již člověk nemůže.

Minerálkou zapít ještě,
známou značkou Mattoni,
za sluníčka ba i deště,
všem chorobám odzvoní!

Na reklamu ještě čekám,
třeba bude za chvíli.
Whiskas není ??? - To se lekám!
Už ho kočky skoupily!!!!

Zato Whisky, Fernet, Vodka
obrazovkou burácí,
lahodný mok - český Budvar,
než jej koupí Skopčáci.

Právě proto, lidé zlatí,
když je na nás osud zlý
Nechť jsou s námi všichni svatí,
zůstaňme vždy sami, sví !!! :)

 

Drak...



Dračí vášeň, Dračí žár,
nejsilnější tlapy spár.
Temné nebe, temný mrak
mezi blesky krásný drak.
Jako zkáza vznáší se
lesy úctou paří se.
Mlhy všude, mlhy vkol
tvor chce splnit svůj úkol.
Přinést hrůzu, děs a běs,
vrátit se zpět do nebes.
Jaký obrat však tu jest,
drak přináší pouze zvěst.
Naděje tu zůstává
a rozbřesk nechť nastává.

 

 


myspace layouts, myspace codes, glitter graphicsmyspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Photobucket - Video and Image Hosting

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK: LESNÍ STUDÁNKA



Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.

Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd...

Zvony a zvonky (1894)


 

NEŠLAP, NELÁMEJ...

Hana Zagorová:

 

 

Hana Zagorová – Nešlap, Nelámej

♥♥♥

 

Nešlap, nelámej
/hudba Jiří Zmožek – text Zdeněk Borovec /
nazpívala Hana Zagorová


Přišels ke mně, jak bys mávl křídly,
jiné ruce, oči, jiná řeč...
s tebou naděje, co předtím řídly,
snad se mi vrátí ...

Znám tě odjakživa, znám tě chvíli,
žiju zeleně jako horská kleč,
ale dokážu-li růst a sílit -
nepoznám zatím ...

Nešlap, nelámej
cosi ve mně teprv klíčit začíná,
těch co všechno chtějí hned, je většina...
ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten kdo slepě koně bodá do slabin,
sotva povšimne si prvních jeřabin.
jeden ve druhém se nejdřív hledáme, 
v srdci výhonky když klíčí neznámé - 
nešlap, nelámej .....

Přišels ke mně jako déšť co křísí,
vrací poloslepým očím jas,
žily pro nikoho, teď jsou čísi,
patří jen ke tvým...
Znáš mě odjakživa, znáš mně chvíli,
proč by hlavní roli měl hrát čas?
Jednou vznesem se jak čápi bílí
k zeleným větvím....

Nešlap, nelámej,
cosi ve mně teprv klíčit začíná,
těch co všechno chtějí hned je většina,
ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten kdo slepě koně bodá do slabin,
sotva povšimne si prvních jeřabin,
jeden ve druhém se nejdřív hledáme - 
v srdci výhonky když klíčí neznámé -
nešlap, nelámej....

 


Hana Zagorová

... www.hanazagorova.cz ...
 

 

Moc hezká písnička od Lucky Bílé...



myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

Most přes minulost...



Neber mi sen, víš můj sen o probdělých nocích...
Neber mi sen a vrať mi zpátky ten pocit,
že nejsem osamělá, v Tobě se ztrácím celá...

Lhát... musím Ti lhát, příteli můj...
Já svůj osud znám mě nelituj!
Když pravda je horší než lež,
pak už jen snům věřit jen chceš,
když vstoupíš na poslední most přes minulost...

Zbyl mi jen sen, víš můj sen o probdělých nocích...
Zbyl mi jen sen aspoň ve snu zažít ten pocit,
že nejsem osamělá v Tobě se ztrácím celá...

Lhát musím Ti lhát příteli můj,
já svůj osud znám mě nelituj...
Proč nesmím proč nesmím se ptát,
ještě stoupám?  Nebo už je to pád?
Proč čeká mě podivný most přes minulost...

Proč nesmím, proč nesmím se ptát,
ještě stoupám nebo už je to pád?
Proč čeká mě podivný most přes minulost...?

Johanka z Arku - komplet

Johanka z Arku - Lucie Bílá

 

Photobucket - Video and Image Hosting

 http://www.luciebila.com/

 

Veršíky na dobrou noc od Petra...

 




JSEM JEN MALÁ KAPKA DĚŠŤOVÁ
KTERÁ PŘED NIKÝM SE NESCHOVÁ
SLZA JEŽ Z OKA TVÉHO SKANULA
BY S JINOU SLZOU ZÁHY SPLYNULA

SLZIČKY ŠTĚSTÍ SPOJÍ SE V PRAMÍNEK
PO TVÁŘI STÉKÁ, VŠAK V SOBĚ COSI TAJÍ
USYCHÁ NA TVÁŘI ALE V SRDCI ZŮSTÁVAJÍ
NA LÁSKU NAŠI TISÍCE NĚŽNÝCH VZPOMÍNEK

NEJSOU JEN VZPOMÍNKY, JE TAKÉ PŘÍTOMNOST
SLZIČEK ŠTĚSTÍ NEBÝVÁ PŘECI NIKDY DOST...
JSOU JAK TŘPYTIVÉ DIAMANTY NA TVÉ TVÁŘI
TVÉ OČI SE LESKNOU LÁSKO A ŠTĚSTÍM ZÁŘÍ


PŘEJI TI TŘPYT V OČÍCH JASNÝCH - :: - A SPOUSTU SNŮ NĚŽNĚ KRÁSNÝCH...

MILÁ DARINKO - KRÁSNÝ VEČER - NĚŽNOU NOC TI PŘEJE Petr..:-)

autor: PETRPOINT

Na křídlech touhy...






Oči se třpytí slzami,
jak rosa v květu.
A vášeň proudí žilami,líbej mě, lásko, k světu!

Uniknem všednosti
na křídlech touhy.
Budeme dělat hlouposti,
vždyť den je tak dlouhý.

Miluj mě celého a miluj mě celou noc.
Mám rád tu tvář milou...
Miluj mě, prosím moc!

Ať milujem se jako milenci,
co nechtějí jít spát.
Jako květina vše slunci,
chci ti své dát.

Oči se třpytí slzami,
to, lásko, z vášně.
Budu tě hladit svými dlaněmi,
všude a krásně.

Proniknem do jiného světa,
byť třeba ne v tomhle bytě...
Stačí k tomu jen jedna věta:
Má lásko, miluji tě! Má lásko, chci tě!

_________________

Jsem zamilován
lásku cítím k Tobě
jen na Tebe myslím
v každé své myšlence

Kudy chodím
Tebe vnímám
na Tebe Lásko myslím
každým krokem

Neuplyne ani minutka
abych si na Tebe nevzpomněl
v každé chvíli
stojím při Tobě
na Tebe myslím
Tebe vnímám

Při myšlence na Tebe
se mi podlamují kolena
jsem nervózní
srdce mi buší jako zvon

Při každém
Tvém doteku se chvěji
a cítím to samé
i u Tebe

Jsem zamilovaný
po Tobě toužím
v každé chvilce osamocení
vzpomínkou na Tebe

Jsem štastný
s Tebou však
štastnější

Lásko miluji Tě.

___________

Chtěl jsem ti vyprávět
o dnešní noci
o tom, jak upadla's
do spánku moci
o tom, že nádherný
je pro mě pocit
nemuset se tě
o polibek prosit
o tom, jak chtěl bych tě
na rukou nosit.
 

 

Pár veršíků...


anemone01.gif

Dnešní slunce ve svých závojích
Připomíná tebe
Každou část tvé tváře a těla.
Kam se mám před ním schovat?
Před tou září ,co vypaluje oči
Touhou a extází
Všeho poznaného?

Velká svítící koule
Na planině modrého nebe
Kam se poděly odpolední mraky?
Kam odešli ptáci z korun parkových stromů?

Zůstalo mi jen slunce
Jeho odraz na mé duhovce
V duši pár obrázků
O tvé dokonalé
kráse...

Photobucket

Co je vlastně život?Život je každýho počátek,každýho maličkýho začátek.Život se má naplno užívat,a ne se pořád užírat.Život je od toho dělat v něm chyby,časem však smažeme ze sebe viny.Je to láska,zklamání,bolest a žal,je to všeco nám život ted dal.Přijde i den,kdy nastane zlom a na kostele se rozezní pro tebe zvon.

Photobucket

Vidím oči tvé,
temné, překrásné.

Cítím ústa tvá,
jemná, šťavnatá.

Jak lahodí jen,
to co byl jen sen.

To co já jen chtěl.
ochutnat mi dej.

Ty už víš co teď,
už se neostýchej.

Buď svá toť vše,
žijeme teď,
zítra už ne...

 

Photobucket

Nemohu byt s tebou, vim. Jen po vanku te pohladim a v podvecernim vetru chveni, posilam ti polibeni do spanku....
 

 

Smutno je mi lásko...


Photobucket

Podvečer již končí a noc přichází tiše,
tiše jako myška, co juká ze své skrýše.

Smutno je mi lásko, v této noční době, 
sním o tom, že v noci přitulím se k Tobě!

Stav mého srdce se stále nemění,
a někdy, věř mi lásko, je to k zbláznění...

Je to však krásné, i smutné trápení...
a ... po celý život se už nezmění!





Photobucket

Dvě básně od jednoho ctitele... :o)

... moc děkuji :o)




Pár hodin zpět přišel mi rajcovní Zázrak
a Obrovským pozdravem Pusu dát musím!
V Srdci i dušičce BURCUJE PŘETLAK,
chci to teď nastálo - vzrušeně prosím!
 


____________


Tvůj půvab zaslepí žár mužských očí,
i Zdeny tu opojen podléhá úžasu.
Božská tak bytost až hlavu mi točí,
vždyť světe nediv se, pohlížím na Krásu.

Dnes, hnedle k ránu chytlo mne štěstí,
znenáhla hladivý vánek na tváři hřál.
Tvůj pohled z romance dodává zvěsti,
že objal mne sen, jenž jsem si tak přál.

Jen k tobě vzhlížím - co Hvězda záříš,
i Paegas Tvůj prosícně touží tě svést.
Sníš býti v objetí, tak nyní se tváříš,
ne, Lásko, netlachám - nelze se splést!

Photobucket

 

Opsala jsem pár textů písniček, které se mi líbí...




MySpace Layouts  MySpace Layouts  MySpace Layouts



Zůstaň pro mě žít!

 

Jiří Březík

 

Dokud jsi se mnou lásko má,
to snad i zázrak smysl ztrácí,
svět celý jsi mi proměnil,
co na tom, kým jsi dříve byl,
ozvěna tvá, mou lásku vrací...

V myšlenkách s tebou zůstávám,
čím to, že cítím se tak volná?
Věc jediná mě trochu trápí,
když z dlaní mých, tys směl ses napít,
co teď s tvou žízní bude dál?


Dokud jsi se mnou lásko má
a dokud nikam neodcházíš,
já necítím se ztracený,
i ve snech stále zdáš se mi,
jen zavřu oči, už mi scházíš...

Proč se to stalo právě nám,
že dlani mé, tvá byla svolná,
na věky chtěl bych s tebou zůstat,
líbat svůj úsměv na tvá ústa,
modlitbu mou teď půlnoc pustá uslyší...

 

Jestli smím si něco přát,
jestli můžu něco chtít,
potom prosím tisíkrát,
prosím zůstaň pro mě žít!

Pravda je skrytá v závějích,
jak jen dobrat mám se jí?
Když mě opustíš, jsem v koncích,
tak se šance ztrácejí...
Slzou na očích, svět se nestočí
jen ty pro mě zůstaň žít!

 

Dokud jsme láskou posedlí
a mořem štěstí rozum bloudí,

zlého nic nemůže se stát,
dokud má člověk hodně rád

a víra věčná, srdcem proudí...
co všechno vlastně v rukou má?

Co všechno zvládnu, když jsi se mnou...?

Ať mě tvá náruč něžně skrývá,
to žádná píseň nevyzpívá,
že svoji lásku v tobě mám!

Jestli si můžu něco přát,
jestli můžu něco chtít,
potom prosím tisíkrát,
prosím zůstaň pro mě žít!
Pravda je skrytá v závějích,
jak jen dobrat mám se jí?

Když mě opustíš, jsem v koncích,
tak se šance ztrácejí...
Slzou na očích, svět se nestočí
jen ty pro mě zůstaň žít! ...

...jestli si můžu něco přát,
jestli můžu něco chtít,
potom prosím tisíkrát,
prosím zůstaň pro mě žít!
Boj s časem toužím neprohrát
a jestli smím si něco přát,
tak prosím lásko zůstaň se mnou,
zůstaň lásko napořád,
v tobě štěstí mám,
v tobě usínám,
s tebou všechno překonám...

 ....dokud jsi se mnou, lásko máááá!

Photobucket


 

 

Ještě jedno krásné vyznání...

Moc děkuji Míro, že si můžu veršíky zkopírovat ...



Vrať se mi, miláčku!

Kozoroh 1 Básně » Láska ... vyznání

Anotace: Neslyšíš hlas Lásky plný touhy, jež Tvé jméno volá zas a zas? Bez Tebe jsem jenom stínek pouhý, vydán bouři srdce napospas.

Táborák tiše vzplál, obláčky kouře
vyslaly k nebi teď poselství své,
že jsem tu sám a sám a v marné touze
na Tebe vzpomínám, děvčátko mé.

Vrať se mi miláčku, v náruč mou spěchej,
jen Tebe jedinou v světě mám rád!
Než v zem vyhrabou mi důlek měkkej,
jen s Tebou chtěl bych být, s Tebou se smát.

Jen s Tebou smysl má celé mé bytí,
jen s Tebou chtěl bych žít a mít Tě rád.
Ty jsi má hvězdička, co šťastně svítí,
stejně já pro Tebe chtěl bych teď plát!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 20.4.2007





Photobucket

 

Další báseň, která se mi moc líbí...


Photobucket

Photobucket
 

Chtěl bych být bledým měsícem

Kozoroh 1 Básně » Láska ... vyznání

Anotace: Člověk tak rád někdy se zasní, do veršů skryje pak touhy své, představou tou mysl se zjasní, nevnímá víc trápení své...

Chtěl bych být bledým měsícem,
co šat má stříbrný,
po nebi bloumat tam i sem,
a znát Tvé tajné sny!

Být tím, ke komu zvedáš zrak,
kdo důvěrník je Tvůj,
s kým radíš se či jenom tak
prosíš: Jen chvilku stůj!

A jako něžná hvězdička
doletíš tam, kde jsem,
sdělíš mi tajná přání svá,
pohladíš paprskem,

a pak se zase vrátíš zpět
na zemi, mezi své,
těšit budeš co krásný květ
mé oči stříbrné!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 8.4.2008

Photobucket

 

Sen pro Tebe...



Photobucket

...Sny, naplněné touhou, trvají chvilku pouhou,
sny o snech se zdají, kouzlo něhy v sobě mají.
Sen pro Tebe tu jeden mám,
právě teď, Ti krásné usínání posílám...

Photobucket

Věčná láska


Photobucket

Photobucket

*

Toužím být vánkem, co hladí tvoje ňadra,
rozčeše hřívu a zlíbá černé vlasy,
chtěl bych se dívat na tvoji krásu s patra,
do rána, než rosa nazdobí tvé řasy.
Stříbrné kapky něžně kochají se tělem,
kůže sálá víc jak litinové tály
a pevná prsa, na torzu saténově rdělém,
s mými údy si provokativně hrály.
Nádherné jitro zavoní černou kávou,
dva šálky na stole už na nás čekaly,
všechno tak krásné prolétlo mi hlavou,
když jsme se v aktu horoucně líbaly.
S pohárů do dna věčnou lásku pijeme,
sytíme těla v žáru noci temné,
už dlouhá léta spolu tak šťastni žijeme
a naše city? "Ty zůstávají stejné"!


Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

Photobucket

 

Když Láska prší z nebe

Tak to je další báseň , která mne oslovila... Děkuji!



  Photobucket



Když Láska prší z nebe

Kozoroh 1 Básně » Láska ... vyznání

Anotace: Když Láska prší z nebe, nezbývá než si přát: "Chci věčně mít rád Tebe, věčně Tvou lásku znát!"

Z nebe padaj kapky deště
(už je to spíš vodopád!),
něžně políbím Tě ještě,
zašeptám Ti: "Mám Tě rád!"

Déšť mi tiše napovídá
něžná Lásky vyznání,
srdce mé k nim něco přidá,
v krátkých pauzách v líbání...

Perličky slz ( od dojetí! )
Tvoje tváře smáčejí,
šeptáš mi, jak dobře je Ti!
( Přitisknu Tě pevněji! )

Slíbám ty sestřičky deště,
ouška něžně polaskám,
a do každého z nich ještě
slůvka sladká zašeptám...

Až svatému Petru dojde
dnešní vody zásoba,
Láska dvěma srdci projde,
tolik štěstí pro oba!

A až roztrhnou se mraky,
vítr v dál je odnese,
nový zázrak nad zázraky
s námi dvěma stane se!

A gondola milování
s námi tiše vypluje,
marně se mé srdce brání!
Už Tě vroucně miluje!

Šťastni jak dvě holubice
se svou snítkou mírovou
touhou shoříme jak svíce!
Budu Tvůj a Ty zas mou!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 4.2.2008

AUTOR:  Kozoroh 1    

Photobucket

 

S dovolením autora, vkládám báseň, jednu z mnoha krásných, které má uveřejněné na stránkách Liter.cz

Milý Míro, nemusela jsem vybírat dlouho, beru si hned tu první, kterou jsem četla a určitě nebude poslední... Děkuji!!!


Photobucket

Photobucket



Chci!

Kozoroh 1 Básně » Láska ... vyznání

Anotace: To všechno a ještě mnohem víc chci pro Tebe být, ó Lásko má!

Chci být Tvým vánkem, co Tě hladí,
čechrá vlas Tvůj rozevlátý,
loutnou, jejíž hlas krásně ladí
s písní, co srdce zpívá Ti!

Chci být tou něžnou kapkou deště,
co řasy smáčí v Lásky čas,
boxer, co zatne svoje pěstě
a za Tvou čest bít jde se zas!

Chci být tím šálkem plným kávy,
co kouzlem dálek zavoní,
milovat Tě a být ten pravý,
co srdce Láskou rozezní!

Chci Ti paprskem slunce býti,
jenž duši Tvou Ti zahřeje,
plnými doušky s Tebou píti
z poháru vášně Mé i Tvé!

Chci být okvětním plátkem růže,
co pokoj něžně provoní,
odsunout stranou další muže,
co o Tobě sen Lásky sní!

Chci být tou malou kapkou vody,
co ve sprše Ti kůži chladí,
okusit s Tebou všechny svody,
zažít Lásku, co něžně hladí!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 29.3.2008

Autor: Kozoroh 1 - Liter.cz

Photobucket

 

Tys touha má!

Další báseň která se mi moc líbí... Míro děkuji!

ac59ed9b523fa31d2319ed8adcb53eab_we.jpg picture by darmar_album

Kozoroh 1 Básně » Láska ... vyznání

Anotace: Tahle báseň mne napadla,když jsem se sám toulal večerni Plzní a myslel na někoho,kdo pro mne stále moc znamená.Naťukal jsem ji do mobilu a když v Plzeňském deníku zřídili rubriku čtenář-reportér, poslal jsem ji e-mailem a oni ji 19/1 opravdu otiskli!

Touha jsou křídla plameňáčků,
Láska motýlích křídel pel,
naber si vody do zobáčku,
sic shoříš zevnitř na popel!
Touha je oheň,který plane
jak olympijská pochodeň,
chce poznat divy nevídané
a sní svůj pohádkový sen.
Touha je to,co postaví Tě
na nohy,když Tě slabost zmáhá,
ten nektar,který osvěží Tě,
Naděje,co Ti křídly mává.
Touha je to,co srdce skrývá,
a co se náhle dere ven,
co strunu srdce rozechvívá,
když bloudíš ztichlým večerem.
Mou touhou jsi Ty,moje milá,
tak sveží,něžná,tajemná...
Tys moje srdce uchvátila,
Tvé jméno volá duše má!
...
Bohužel, už se mi zas vdala...Já jí koupil extra noviny a dostala to i s podpisem! Jednou třeba bude bohatá..

Publikoval(a): Kozoroh 1, 8.4.2007

AUTOR:  Kozoroh 1    

Photobucket

Další moc hezká báseň...

Míro, velké díky....


Photobucket

Kým jsem a kým byl bych rád?

Kozoroh 1 Básně » ?nezařazené?

Anotace: Já zamýšlím se častokrát, kým jsem a kým snad byl bych rád, a zda, až čas můj pomine, někdo si vůbec vzpomene...

Být tím, kdo něžně pohladí,
byť pouhým slůvkem jen,
dušičku mile naladí
a zmizí jako sen,

nosit štěstí jak pavouček,
lidem ho rozdávat,
mít ze snů hezký klobouček,
druhé učit se smát,

jen to a žádný jiný cíl
já nekladu si víc,
vzpomeňte jen, že jsem tu byl,
až rozplynu se v nic!

A třeba vám ty vzpomínky
jak křídla motýlí
v očích zas vznítí plamínky,
jež touhou zešílí!

Publikoval(a): Kozoroh 1, 5.3.2008

Autor: Kozoroh 1 - Liter.cz

Photobucket

 

Jen lidé ji znají

opsáno ze sbírky "horké vzdechy"


Photobucket

Láska je cit, který jen lidé znají,
překrásný, až dech se tají.
Nádherné štěstí a mámení,
co život v Ráj nám promění.

Opíjí svou vůní každý den,
s láskou usínáme a sníme chvilku jen.
Slepě jdu za Tebou, když ráno padá rosa,
půjdu i bez bot, jen tak bosá.

Láska je nemyslet jenom na sebe,
s láskou se dělím,
půl pro mě, půl pro tebe.
Láska je touha a bláznění,
láska je klid a souznění.

Láska je mládí nedočkavé,
cit, kterého jsme hodni.
Kráčíme za ním, jako děti hravé,
pomalu, den po dni!

Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

krásné spojení

opsáno ze sbírky "Horké vzdechy"



Photobucket

Hladov jdeš světem, po lásce toužíš,
srdce na dlani šťasten neseš,
spěcháš a šílenost s tebou se snoubí
touha burácí, víc neuneseš!

Náručí něžnou obal tělo,
pohledem laskej moji tvář,
srdce nabité, jako dělo
a z úst je vzácný kalamář.

Trochu se bojím prudké lásky,
cítím tvůj dech, mám mrazení,
až opijí se těla vášní,
pak padnou na zem, v krásném spojení.

MySpace Layouts  MySpace Layouts  MySpace Layouts




Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

http://lyrika.pise.cz/

Autor: Sidy
 

Krásné vyznání

opsáno ze sbírky "Horké vzdechy"
Photobucket

Přivírám oči, když tě líbám,
miluji a na tebe se dívám,
do očí říkám vyznání,
jsi moje láska, život, vnímání.

Jarní déšť co nástrahy mi líčí
a před kterým tě chráním,
jsi jako vítr, když prudce fičí
a tělem svým tě bráním.

Cítím tu nádhernou moc,
jsi kvítek ke kterému voním, když jdu spát,
říkám ti lásko, dobrou noc
a miluji tě, tak moc rád.

MySpace Layouts  MySpace Layouts  MySpace Layouts

Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

http://lyrika.pise.cz/

Autor: Sidy
 

Horké vzdechy

Báseň ze stejnojmenné sbírky "Horké vzdechy"

Photobucket

Udus mě touhou lásko moje,
spal velkým žárem ve mně hřích,
do úst mi třeba roubík dej
a kůži z těla vysvlíkej!

Oči mi láskou vypíchej,
ze srdce seber všechny střípky,
tak už si moji lásku vem
a nenechávej zbytky!

Bičuj mé tělo doteky,
tak aby touhou vřelo,
zůstalo němé na věky
a jenom tebe chtělo!

Copyright  © 2007, Sidy All Rights reserved.

Photobucket

Láska je...



Photobucket

Láska je čaroděj ze světa zázraků
Láska je závoj utkaný z oblaků
Láska je severka, s měsícem putuje
Láska je umělec, osudy maluje
Láska je příběh, vypráví o lidech
Láska je o víře, o citech, o slibech
Láska je duha, dvě srdce spojuje
Láska je když jeden druhého miluje

MySpace Layouts  MySpace Layouts  MySpace Layouts

Láska je zlatým schodištěm, po němž srdce stoupá do nebe...
Nic není černé ani čistě bílé, i když se to tak jeví.
Svět je plný barev a proto bychom se taky na něj měli tak dívat...

Photobucket

Miluji Tě lásko...



MySpace Layouts 
Jsi má něžná jistota, pro kterou ráno vstávám,
jsi má hříšná myšlenka, se kterou si v duchu hrávám.
Jsi jako hudba, kterou si v duchu broukám,
vidím Tě ve všem, na co s radostí se koukám.
Už jsi pro mě droga, každý den Tě musím mít,
abych byla šťastná... Miluji Tě Lásko....


MySpace Layouts MySpace Layouts MySpace Layouts

Kapka rosy

Našla jsem na literárním servru...





Hvězdy zhasly, měsíc nezáří,
potoky strnule stojí.
Přestali bzučet komáři,
strach se sám sebe bojí.

Už ani slavík nezpívá,
utichl dětský kašel.
Nocí zní píseň tesklivá
a nikdo, kdo by ji slyšel.

A nikdo nevidí zpěváka,
jenž sám je dočista slepý.
V duši má bílá oblaka,
když prochází ztemnělou stepí.

Pozvedne flakón ze stříbra
s vytepanými kosy.
A všechen život umírá
v jediné kapce rosy...

Photobucket

http://www.minimax.cz/

 

Láska ....

Básnička naší milé Péti...



Kolik lásek ztrácí pomalu smysl ,
kolik lidí se trápí ,
kdy poznáš jak hluboko jsi klesl ...
- proč láska k sobě tě vábí ?

čarovná síla táhne tě blíž a blíž ....
v tajemnočerné tmě zableskne se kříž .

Láska ti podává svou ruku znenadání ,
okouzlí tě tak ,
že jsi náhle k nepoznání .

Kdo mávne tím proutkem
at' vše se vrátí do normálu ??
Než pohneš oka koutkem ,
poznáš jak málo stačí k tvému málu .

Na to aby jsi miloval
nepotřebuješ moc ,
všechny city ,kterých jsi kdy litoval
ustupují na velmoc .

Radši se rychle vzpamatuj ,
než zasáhne tě šíp lásky
své srdce stranou opatruj ,
než budeš v něm mít bolestné vrásky .
 
Photobucket
 

Smrt

Další báseň dcery Péti


9124eafc.gif picture by rosenka77

Podivná síla přistupuje blíž ,
kdesi v dáli zableskne se prapodivný
kříž .

Temnočerný tunel
naskýtá nám bílé světlo .....
Zima náhle změní se v teplo .
Hlasy z dáli přibližují se k nám ,
patří tajemným postavám .

Ti lidé podávají nám ruce ....
cosi zavírá ti oči , říká :
" Spi sladce . "
Usínáš ... skoro nic kolem sebe
nevnímáš ....
naposled slzy své utíráš .

Náhle bolest tvá zcela
utichne ,
jakobys tělo přestal vnímat ...
naposled zhluboka se nadechneš ,
do hlubokého spánku upadneš .

Vše kolem je voňavé a krásné ....
pronikavé světlo znenadání zhasne ....
 


 

 

Schody do nebe...

 

Photobucket
 

Noc

 

Myslím pořád na tebe,
postavím schody do nebe,
a ze třpytu Měsíce,
ušiju ti střevíce,
šaty z nití jasných hvězd,
to není vtip-to pravda jest,
budem tančit do svítání,
v tom už nám nic nezabrání,
při tomto dlouhém tanci,
dejme našim snům šanci.

pro P.F.

 

zdroj:  http://www.gsxr.wz.cz/2tvar.htm 

 

Kreslím obrysy

...smutné verše

 

Dávno netvořím,
jen do skal smutku
tepu nápisy.

Neteskním, neprosím,
jen ze svých skutků
kreslím obrysy.

Náčrtky ramen svěšených
uprostřed léta.
Šeptám amen všem
hříšníkům světa.

Dávno nehořím,
na tobě nevisím,
dávno netvořím,
jen ze zármutků
kreslím obrysy.

Tiché amen,
ležící v listí,
stravuje plamen
tvé nenávisti.

 

Autor: Berenika   Zdroj: http://www.poezie.cz/main.php?task=dilo&id=6169

 Verše k tichému čtení
 

Photobucket

 

Nádherné ...




Přítel je ten,
kdo se spolu raduje z dobra,
jehož se dostane druhému,
a kdo spolu s ním cítí bolest,
když má zármutek...
Ne snad z nějakého jiného důvodu,
nýbrž pouze kvuli němu...

Photobucket

Můj svět je tvůj ...


... je to vzájemné, jak moře a břeh. Tvůj svět je můj, někdy stačí dát jen dech ;)

 

"Černá madona"



"Zábava se tu nekoná,

noc je jak černá madona,
jen když se půlnoc přiblíží,
princezna smutná za mříží,
čeká až někdy zazvoní,
spanilý rytíř na koni."

 

"Jsi paprsek sluníčka"




"Jsi paprsek sluníčka, co mě všude hladí,

pohádkový čaroděj, co mě v noci svádí,

nejtajnější hvězdička, co mi v noci září,

půlka mého srdíčka, co mi strašně schází."

Photobucket

 

"Princezna ze zámku"


 

"Snad proto, že jsi ze zámku,
snad pro ten šampón z heřmánku,
dřív než-li budeš vdaná,
chtěl bych Ti někdy do džbánku, 
pro pivo skočit k Beránku,
píšťalko ufoukaná." ... :)


(básníci)

Moře...

Eva Denková - Poláčková



Vášnivé.
Prudké.
Milované.
Kouzelné.
Něžné.
Zbožňované.
- Zpěněné.
Zrádné
moře
šumí,
s vichřicí
rve se,
jak jen
umí.
Zklidněné.
Dětsky
dovádivé.
- Průzračně
modré,
oslnivé,
s paprsky
slunce
konejšivé,
bere mě
do své
náruči.
Houpe mě,
smáčí,
rozpustile
vlnami
plácá
z dlouhé
chvíle,
- rozverně
sem tam
zahučí.

zdroj: http://poezie.euweb.cz/?co=more
 

 

Chybíš mi...


Chybíš mi,
Jako hvězda na nebi,
Chybíš mi,
Jako Slunce na Zemi.

Chybíš mi,
Jako vítr vlnám,
Chybíš mi,
Jako muž ženám.

Chybíš mi,
Jako mléko kávě,
Chybíš mi,
Jako vláha trávě.

Chybíš mi,
Jako tuha v tužce,
Chybíš mi,
Jako náboj v pušce.

Chybíš mi,
Jako včela květům,
Chybíš mi,
Jako mír světům.

Chybíš mi,
Jako ve slově hláska,
Chybíš mi,
Jako v srdci láska...

Photobucket

 

http://www.protebe.cz/

-katerina-

 

Přej a bude ti přáno...



Modlidba pro Tvé srdce

MODLÍM SE - ptáš se proč?

"K Tvým rukoum " hladících tvář mou uplakanou
"Ke slovum" která nikdy neproneseš, ani tiše, ani nahlas
předemnou.
"K citum" které předevšemi schováváš,
asi to tak musí být,
"Ke Tvým snum" které tak těžce přiznáváš,
aby skutečností jednou mohli být.
"K Tvému srdci" které zní jak zvon
a já slyším jej už z dálky,
"Ke Tvým rukám" keré utěší i žalostný ron,
který zanechá na duši mraky.
"MODLÍM SE -  ZNÍ TO ZOUFALE SMĚŠNĚ"
to já dobře vím
"MODLÍM SE - láska, to je to co cítím přesně,
vyjádřit to jinak neumím...

Poslal(a): Mišpulína, 8.5.2007

Elektronické Pohlednice, SMS Přání


http://prej.cz/

 

Štěstí...

Opět moc hezká báseň na Liter.cz

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Štěstí...

Bíša Básně » ostatní ...

Anotace: ...se mi vrací...

Nechte mě snít,
vím, že není to pravda,
ale nerušte mne,
ponechte mě mým snům...

Já bloud seděl tak často sám a lkal a lál,
meditoval a nezměrným smutkem v srdci i hněvem plál.

Už málokdy sedávám osamocem,
jsa zdráv na duchu, nezarmoucen.

Můj andílek se vrátil,
myslel jsem, že navždy se ztratil...

...Ty, andílku píj vodu z pramene,
co se v jarní trávě leskne,
kouzelný mok,
co zanechá Ti hlavu v bdění,
miluj mne až do rozednění...

Autor:  Bíša   http://liter.cz/

MySpace LayoutsMySpace LayoutsMySpace Layouts

 

A budu hladit

Moc hezká báseň ze stránek plných poezie... Liter.cz

 

Myspace Layouts

A budu hladit

Nút Básně » Život

Anotace: :-)..pro tebe a jednu sestřičku V :-)

A myslím, že pohlazení
není nikdy dost
dost možná
recept na radost..

Nikdy Tě neuhladím docela
A nikdy Tě nezahodím
přes prsty láska letěla
hmatem tě lásko doprovodím

A budu Tě hladit
to se nedá
byť ze mě bude
babka šedá

Pohladím si Tě bříšky prstů
třesoucí tlapkou svého těla
co vadí když pohladím tě
že vnější krása odletěla..

A komu vadí,než pohladím Tě
že "posolím" půl postele
Nepřestanu se Tě dotýkat
lásko má ..hladivá..

než vezmou si nás andělé..

http://liter.cz/    Autor: Nút

 

Vrba

Moc smutná báseň ze stránek Liter.cz


vrba.jpg

VRBA

  Básně » Příroda     gregy

Anotace: Je to pár dní, co spadnul strom, nejstarší v celém okolí....

Dnes šeptáš mi Ty.
Všechny modlitby mých předků.
Po staletí, po věky věků,
byla jsi tu pro ně.
A dnes se slova rozplývají,
odchází s Tvou duší.

Dnes šeptáš mi Ty.
Jaké byly zimy
a kolika hnízdům jsi byla domovem.
A čí bylo to poslední.
A co slibovali si milenci,
schovaní ve Tvém stínu.

Dnes šeptáš mi Ty.
O nešťastné dívce.
O jejím křiku, když
topila se u Tvých kořenů.
Znáš její příběh.
I můj.

Dnes šeptáš mi Ty.
Když tiše odcházíš.
Když umíráš.

 

Autor: gregy

 

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Opsala jsem pár textů písniček, které se mi líbí...




MySpace Layouts  MySpace Layouts  MySpace Layouts



Zůstaň pro mě žít!

 

Jiří Březík

 

Dokud jsi se mnou lásko má,
to snad i zázrak smysl ztrácí,
svět celý jsi mi proměnil,
co na tom, kým jsi dříve byl,
ozvěna tvá, mou lásku vrací...

V myšlenkách s tebou zůstávám,
čím to, že cítím se tak volná?
Věc jediná mě trochu trápí,
když z dlaní mých, tys směl ses napít,
co teď s tvou žízní bude dál?


Dokud jsi se mnou lásko má
a dokud nikam neodcházíš,
já necítím se ztracený,
i ve snech stále zdáš se mi,
jen zavřu oči, už mi scházíš...

Proč se to stalo právě nám,
že dlani mé, tvá byla svolná,
na věky chtěl bych s tebou zůstat,
líbat svůj úsměv na tvá ústa,
modlitbu mou teď půlnoc pustá uslyší...

 

Jestli smím si něco přát,
jestli můžu něco chtít,
potom prosím tisíkrát,
prosím zůstaň pro mě žít!

Pravda je skrytá v závějích,
jak jen dobrat mám se jí?
Když mě opustíš, jsem v koncích,
tak se šance ztrácejí...
Slzou na očích, svět se nestočí
jen ty pro mě zůstaň žít!

 

Dokud jsme láskou posedlí
a mořem štěstí rozum bloudí,

zlého nic nemůže se stát,
dokud má člověk hodně rád

a víra věčná, srdcem proudí...
co všechno vlastně v rukou má?

Co všechno zvládnu, když jsi se mnou...?

Ať mě tvá náruč něžně skrývá,
to žádná píseň nevyzpívá,
že svoji lásku v tobě mám!

Jestli si můžu něco přát,
jestli můžu něco chtít,
potom prosím tisíkrát,
prosím zůstaň pro mě žít!
Pravda je skrytá v závějích,
jak jen dobrat mám se jí?

Když mě opustíš, jsem v koncích,
tak se šance ztrácejí...
Slzou na očích, svět se nestočí
jen ty pro mě zůstaň žít! ...

...jestli si můžu něco přát,
jestli můžu něco chtít,
potom prosím tisíkrát,
prosím zůstaň pro mě žít!
Boj s časem toužím neprohrát
a jestli smím si něco přát,
tak prosím lásko zůstaň se mnou,
zůstaň lásko napořád,
v tobě štěstí mám,
v tobě usínám,
s tebou všechno překonám...

 ....dokud jsi se mnou, lásko máááá!

Photobucket


 

 

Prší krásně...

Petr Rezek

prsi.gif picture by darmarka2

Prší krásně
nebe změnilo se v konev plnou vláhy,
všechny trable vedra pozbývají váhy,
každá kapka je jak jedno slůvko básně...

Všem záhy
líp se dýchá,
všechno kolem oči protře si a září,
rázem poznají se poctivci i lháři
kdo se naparuje, tomu zmokne pýcha...

Už máš
mokré vlásky
jedna kapka z čela po nose ti stéká,
mokrá blůzička ti siluetu svléká,
řekní - zkrásněla jsi z deště nebo z lásky?

Ten déšť
byl tak náhlý,
že jsem sotva stačil pomyslit si pouze,
že tě políbím a že to bude dlouze,
když jsme odhodlaně
k sobě dlaně
vztáhli....
vstříc touze....

Mám tě ráda!
To´s mi prvně řekla...já byl jako v ráji
a vtom začlo pršet - všechno bylo „v háji“...
To si přece člověk jenom jednou střádá,
když má ji..

Když má chvíli
kdy se padající hvězda změní v ústa
a když sen ti řekne: „Probuď se a zůstaň“
Vtom si přijde déšť a ještě k tomu sílí
A vzrůstá...

2

Sen se hroutí...
Teď se začneš asi po deštníku shánět,
nemáš zapotřebí průduškový zánět!
Proto utečeš mi pryč a to mě rmoutí...

Být Máchou,
aspoň básně
psal bych o tom jak mi smutkem srdce vzdouváš
a vtom vidím tě jak střevíčky si zouváš,
bosá v kalužích mi říkáš:“Prší krásně“
Proč couváš......?

Prší krásně,
lesy mají řasy z mlhavého dýmu
a my zítra asi budeme mít rýmu
a ty místo vlasů promočené třásně...

Prší krásně,
my se pod pláštěnkou nebudeme shýbat,
v tomhle nejkrásnějším dešti chci tě líbat,
každá kapka je jak jedno slůvko básně.....
Náš déšť.................................................

 Rezek, Petr >  [83] Modrá Zem >  012 - Prší krásně (Nejkrásnější déšť)

 

JSI...:)


voda.gif picture by darmarka2

Hudba: Giancario Bigazzi
Umberto Tozzi
Text: Pavel Žák


Jsi!
Prostě „Jsi“!
Rozumíš?
Nejen - snad ne - asi....

Vím
kudy blíž,
taky vím
jak ti voní vlasy...

Vím,
o co tíž
po kapkách
květy žízeň tiší...

Vím,
co je výš,
co je dál,
to je křídlům bližší...

Jsi!
Prostěì „Jsi“!
Rozumíš?
To mi dneska stačí...

Noc kolem nás
umlká
jako hnízda ptačí...

Jsem
pojednou
zase kluk,
který ostýchá se...

říct
najednou
tolik slov,
která patří kráse...



Jsi!
Rozumíš?
Prostě „Jsi“!
Velká touha něčí...

Tím,
co je sen,
co je smích,
který štěstím brečí...

Tím,
co je žár
a pak déšť,
který vpíjí zemì...

Jsi!
Rozumíš?
Ty jsi tím
co je šťastné ve mně.....

Stmívání a usínání,
Svítání a procitání
Krásný sen a dobrá jitra,
S tebou náš den
kdy dnes je zítra....

Stíhám proud i dráhy
blesků,

Zpívám sám, nač pouštět
desku....
Kouzlím sníh co padá
z květů....
Kreslím tvůj smích a stačí,
že tu
„Jsi“!

Jsi!
Rozumíš?
Prostě „Jsi“!
Slovo ze tří hlásek...

2

Vím,
že jsi má
největší
láska letních lásek...

Jsem
pojednou
zase kluk
co ti všechno slíbí...

Ne,
všechno ne,
třeba to,
že tě nepolíbí...

„JSI’“

Rezek, Petr >  [83] Modrá Zem >  011 - Jsi

 

Černý páv...

Hana Zagorová

 


Do zahrady z rána vlétl černý páv
a jeho stav zdál se vážný.
Ke mně vlétl asi náhodou
z rána host nerozvážný.
Bůh ví proč, já zašeptala:
se mnou zůstaň,
ztracený jako já.

Jakou trýzeň schovává,
paví píseň bolavá,
ta píseň tvá,
co ulpí na duši mé jak splín,
jak závoj z pavučin,
než spláchne déšť.

Do mé zahrady vlétl páv,
jak černý splav ránem bílým.
Křídlem zahalil slunci tvář
na polštář padl mrak, padl stín.
Bůh ví proč,
já zašeptala: se mnou zůstaň,
ztracený jako já.
Kam jsi mířil,
já nabídla ti dům i ústa,
možná smířil jsi se s tím.

Jakou trýzeň schovává,
paví píseň bolavá, ta píseň tvá.
Hej řekni, odkud jsi vzlét a kam,
hej páve málo znám a rozumím.
Jakou trýzeň schovává,
paví píseň bolavá, ta píseň tvá....?
(Zagorová, Kotvald, Hložek)

 

 

Voda, čo ma drží nad vodou...

Voda čo ma drží nad vodou
 

Keby bolo niečo, čo sa ti dá zniesť
okrem neba nado mnou a miliónov hviezd,
tak by som to zniesol vždy znova a rád
k Tvojim nohám dobré veci ako vodopád.



keby som mal kráčať sám a zranený
šiel by som až tam, kde tvoja duša pramení,
keby som ten prameň našiel náhodou,
bola by to voda čo ma drží nad vodou...



Môžeš zabudnúť, stačí kým tu si
iba ďalej buď nič viac nemusíš...



®: Chcem sa z Teba napiť,
šaty odhoď preč,
čo má byť sa stane,
tak cez moje dlane
ako čistý prameň teč,
ak ťa ešte trápi  smútok z rozchodov,
ono sa to podá,
Ty si predsa voda
čo ma drží nad vodou....

Keby bolo niečo čo sa Ti dá zniesť
okrem neba nado mnou a miliónov hviezd
tak by som to zniesol vždy znova a rád
k Tvojim nohám dobré veci ako vodopád ....


 

Kdo vchází do tvých snů, má lásko..?

Václav Neckář


myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

1. Tvůj krok je lehký jako dech,
 kudy jdeš tam začíná bál,
 šaty tvé ti šila tvá máma
  nemáš prsten, kdo by ti jej dal, nevím sám.

2. Tvým bytem je studentská kolej,
    jedna postel, gramofon,
    Ringo Starr se z obrázku dívá,
    já bych snad, co vidí jen on, viděl rád.


R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko,
 když nemůžeš v noci spát,
    komu patří ty kroky, co slýcháš,
 a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát.

3. Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek,
    a vím, že máš ráda beat,
    a líbí se ti Salvator Dali,
    jen pro lásku chtěla bys žít, milovat.

4. Pojedeš na prázdniny k moři,
    až tam, kde slunce má chrám,
    jeho paprskům dáš svoje tělo
    a dál se jen věnuješ hrám milostným a ty já znám.

5. Když pak napadne, sníh pojedeš do hor
    se svou partou ze školních let,
    přátel máš víc než bývá zvykem,
    ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší.

R2: Kdo vchází do tvých snů, má lásko,
    když nemůžeš v noci spát,
    čí jsou ty kroky, co slýcháš,
    a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát.

6. Tvůj stín, to je stín něžných písní,
    tvá dlaň je tajemství víl,
    kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen,
ten se navždy polapil - úsměv tvůj, to je ta past.
7. Ten pán, co prý si tě vezme,
    musí být multimilionář,
    říkáš to všem tak vážně, že ti věří,
    jen já stále pročítám snář a hledám v něm.

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko, ...

8. Já tu čekám, až vrátíš se z toulek,
    ty dálky nevedou dál,
    ať chceš nebo nechceš tak končí
    a vítr nikdo nespoutal ani já.

9. Pojď jednou ke mně blíž jedenkrát
    a já ti povím, kdo vlastně jsem,
    vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel,
    slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej.

R3: To já vcházím do tvých snů, má lásko,
    když nemůžeš v noci spát,
    a mé jsou ty kroky, co slýcháš,
   jen myšlenky tvé chtěl bych znát....

vila.gif

 

Okno mé lásky...

 

Okno mé lásky
 


Olympic


1. Kdo tě líbá, když ne já,
kdo tě hlída, když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes,
lásko má...

2. Kdo ti zpívá, když ne já,
kdo tě mívá, když ne já, okno v přízemí je zavřené i dnes,
lásko má...


® A v jeho lesku vidím přicházet
tebe ve věku 15 let
a znovu říkám spoustu něžných vět.
Ty, já, jsme, my, my a náš je svět....

3. Kdo tě budí, když ne já,
kdo tě nudí, když ne já, okno v přízemí je zavřené i dnes,
lásko má...

4. Kdo tě hladí, když ne já,
kdo tě svádí, když ne já,
kdo tě zradí, když ne já???

Ty, já, jsme, my, my a náš je svět....

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

U studánky..

Hezká, ale smutná písnička, že?

 

 

Image Hosted by ImageShack.us

U studánky seděla
At the Spring

U studánky seděla,
do tiché vody hleděla
spatřila malou rybičku,
jak polykala vodičku,
spatřila malou rybičku,
jak polykala vodičku.

Rybičko ty jsi němá tvář
já slyšela, že kouzla znáš,
ty víš co trápí srdce mé,
ty víš kde můj miláček je,
ty víš co trápí srdce mé,
ty víš kde můj miláček je.

Rybka se z vody vynoří
a takto k dívce hovoří
netrap se dívko pro něho,
najdi si hocha jiného,
netrap se dívko pro něho,
najdi si hocha jiného....

 

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

Duhová víla...

Petr Rezek a Hanka Zagorová

22.jpg

Ona: Koukej, kapky se koulí, mám jich na dlani víc než ty...
On: Jsi paní vod...
Ona: Já ptám se tě - jsou-li tvým dlaním mé kapky vhod...?
On ...Pokud se deště dotýká...já...
Ona: ...vím, že jsem hloupá...
On: ...chtěl jsem jen říct....
Ona: ...máš se mnou jen trápení...
On: ...ty přece víš...
Ona: Jé....duha nám stoupá...
Oba: Září, musíme blíž.....
On: Jsme krásně promočení!

Oba: Koukej, koukej
duhový sál...
Koukej, koukej
duhový bál.....
On: ...a na tom bále chybí král...

Ona: Já jsem duhová víla...
On: A co jsem já...?
Ona: V tvém pohledu slunce mám...
On Už nesu mrak!
Ona: Jsem růžově bílá, tančím, koukej se jak!
On: ...Pokud se tance dotýká...
Ona: Můj rytíři vánku!
On: Mám tasit meč...?
Ona. Máš ve dlani úděl náš...
On: Vrhnu se v seč!
Ona: Tvým hořícím spánkům dávám duhovou stráž...
On: ...co voní po heřmánku.....

Oba: Stoupá, stoupá
duhový sál.....
Houpá, houpá
duhový bál,
On: teďabych v pohádce hrál...

Ona: Koukej, duha se ztrácí...
On: ...to ustal déšť...
Ona: Mám pojednou z lásky strach...
On: To se ti zdá, vždyť zpívají ptáci,
Ona: tak vezmi růži a najdi jí práh!
On: Ať vůni nepoztrácí!

2

Ona. Já jsem duhová víla...
On: A paní vod...
Ona: Mé oči jsou déšť i jas...
On: To všecho vím...
Ona: Jsem růžově bílá...
Oba: A všechno slunce i vláha je v nás...
On: Jsi zkrátka moje milá!

Oba: Stoupá, stoupá
duhový sál...
Houpá, houpá
duhový bál...
On: A zatím není to dál...........

 

Pocit

DIVOKEJ BILL

Jeden veselej, druhej je smutnej šeptá modli se
Klekni na kolena naposled něco si přej...
Jeden veselej druhej je smutnej šeptá směj se.

Asi takovej pocit, jako je bodnutí nože
Asi takovej pocit, špatně tě slyším, cože?
Ty se snad bojíš no to je síla, to žene mi do očí slzy
Nemůžou se na to dívat a druhej je smutnej
Něco jako má buzík, kterýmu se nezdaj chlapi
Feťák co hledá zlatou, nemůže za to, že nepřestává se trápit

Vnímá tvý tělo jak zvuky, pak najednou mezi nima
Všechno zvažuje dvakrát a na prstech jedný ruky
Se dá spočítat kolik lásek bylo co házely
A ještě ti zbydou volný, ale to každý znááááá!!!!!

A jeden veselej je a druhej smutnej.......pocit.

♥♥♥

 

Dívka s perlami ve vlasech

(Presser, Adamis / A. Brichta)

Zas mě tu máš
nějak se mračíš
vybledlej smích
už ve dveřích

S čelenkou z perel
svatozář ztrácíš
kolik se platí
za vláčnej hřích

No tak lásko, co chceš mi říct
máš už perly, možná i víc
lásko, na co se ptáš
svíčku zhasínáš

Nemám lásko, co bych ti dal
chtělas všechno, nebyl jsem král
lásko, na co se ptáš
perly ve vlasech máš

Tvý horký rty
víc radši ne
nejsou už mý
nejsi má cher

Něco snad chápu
to ne, to ne
bolí to, hořím
jak černej tér

No tak lásko, kdo mi tě vzal
komus dala tělo i duši
lásko, na co je pláč
když to skončit má

Vždyť už, lásko, svý perly máš
tak proč padaj, měněj se v slzy
lásko, na co je pláč
perly ve vlasech máš

No tak lásko, co chceš mi říct
máš už perly, možná i víc
lásko, na co se ptáš
svíčku zhasínáš

Nemám lásko, co bych ti dal
chtělas všechno, nebyl jsem král
lásko, na co se ptáš
perly ve vlasech máš

Chtěla jsi víc
pro svoje touhy
já chudej princ
mám, jen co mám

Co vlastně zbývá
jen slzy pouhý
ze svatebních zvonů
z nebeskejch bran

No tak lásko, kdo mi tě vzal ... ???

♥♥♥♥♥♥♥♥♥
 

Lásko voníš deštěm

Marie Rottrová

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

Jde déšť a já jdu s ním, jdu městem jež znám
a hledám stopy včerejší, včerejší
jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám
a všechno zdá se krásnější

Ach lásko voníš deštěm, tady jsi řek
myslím že vítr tehdy vál, vítr vál
jsou to už stovky let, kabát si svlék'
a byl mi velký ale hřál, krásná lásko

Jak dlouho, dlouho ještě, půjdu ti vstříc?
Člověk je velmi krátce živ, krátce živ
má lásko voníš deštěm, jsi z plískanic
však hřeješ stejně jako dřív

I déšt jak dřív je stejný i já, já jsem táž
jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích
byls tu a stále jsi, jenom se ukrýváš
jdu deštěm ve tvých šlépějích, ó má lásko...

MySpace Layouts

 

Lásko má...

Karel Gott :)


♥♥♥



Lásko má, jsi krásná,
jak hudba zní tvůj hlas
jenž v snách slýchávám.
Mám tak rád tvůj úsměv,
i sůl i sůl z tvých řas se vším, co máš.


Znáš touhu mou,znáš lásku, znáš lásku mou,
jsi královnou mých snů.

V ústech sladké snad,
v očích lezk, v očích třpyt,
beze slova znáš všechno říct.

Jsi ten zlatý břeh,
proud i smích, proud i stezk,
smím-li tebe mít, nechci víc.

Mám tak rád tvůj úsměv,
i sůl, i sůl z tvých řas se vším, co máš.

Znáš touhu mou,znáš lásku,lásku mou,
jsi královnou mých snů...

♥♥♥♥♥♥♥♥♥
 

 

 

Maluj zase obrázky

Hanička Zagorová...






  

Maluj zase obrázky - text...

Hana Zagorová

 

♥♥♥

Měli jsme dva hrníčky, čtyři talíře,
vyzdobené sluníčky přímo od malíře,
cukru na pět hromádek, čtyři knížky pohádek,
dva prstýnky na splátky, prázdné přihrádky.
Maloval jsi obrázky dlaní horkou od lásky,
chroupali jsme oblázky jako oplatky.

Žádné auto v garáži, jenom pevná zem.
Stávali jsme v pasáži frontu na podnájem.
Chodili jsme do Šárky, kupovali polárky,
šetřili jsme na dárky malé jako svět.
Svoji lásku na klíčky zamkli jsme si za víčky,
nosila jsem střevíčky sedm krásných let.

Přešla léta talířků, přišlo stoupání,
bylo více halířků, méně milování.
Učil jsi mě uhýbat, příliš často nelíbat.
Já jsem chtěla kolíbat, tys chtěl dobýt svět.
Maloval jsi obrázky krásně, ale bez lásky;
bez pláče a nadsázky studily jak led.

Krásné auto v garáži, přepychový byt,
dovolené na pláži, touha mít a dobýt,
lůžko v bílém ampíru, všechny šaty na míru.
Úspěch výšky Pamiru, dobře jíst a pít.
V noci dlouhé čekání na něžnost a vyznání.
Láska není k dostání, láska musí žít.

Já vím, teď mi řekneš, že se vůbec nic nezměnilo,
že prostě přišlo to, co jsme si kdysi dávno vysnili.
Ale to ne! Tohle jsme přeci nechtěli!
Vždyť mi vlastně tu naši lásku
den po dni prodáváme za úspěch,
za nový koberec do předsíně,
za novou značku auta, za ...,
za exotické diapozitivy naší báječné dovolené...
Proč mi někdy nekoupíš třeba polárku...

Nač je lásce velký sál, slavné mávání,
když nám v dlaních nezůstal klíček k milování?
Čím jsou šaty z brokátu proti vůni akátů?

Čím jsou barvy plakátů proti sněženkám?
Maluj zase obrázky dlaní horkou od lásky!
Ať jsou radši oblázky z toho, co teď mám!
Ať si auto z garáží kdo chce odnese,
ať jsme místo na pláži v Šárce nebo v lese,
ať mám zase hrníčky vyzdobené sluníčky,
ať nás nesou koníčky kam to dobře víš,
ať se naše prstýnky nepřemění v vzpomínky,
ať máš v očích plamínky, když mě políbíš!

MySpace LayoutsMySpace LayoutsMySpace Layouts
 

 

 

Nešlap, Nelámej

Hana Zagorová

 

 

Nešlap, nelámej
/hudba Jiří Zmožek – text Zdeněk Borovec /
nazpívala Hana Zagorová


Přišels ke mně, jak bys mávl křídly,
jiné ruce, oči, jiná řeč...
s tebou naděje, co předtím řídly,
snad se mi vrátí ...

Znám tě odjakživa, znám tě chvíli,
žiju zeleně jako horská kleč,
ale dokážu-li růst a sílit -
nepoznám zatím ...

Nešlap, nelámej
cosi ve mně teprv klíčit začíná,
těch co všechno chtějí hned, je většina...
ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten kdo slepě koně bodá do slabin,
sotva povšimne si prvních jeřabin.
jeden ve druhém se nejdřív hledáme, 
v srdci výhonky když klíčí neznámé - 
nešlap, nelámej .....

Přišels ke mně jako déšť co křísí,
vrací poloslepým očím jas,
žily pro nikoho, teď jsou čísi,
patří jen ke tvým...
Znáš mě odjakživa, znáš mně chvíli,
proč by hlavní roli měl hrát čas?
Jednou vznesem se jak čápi bílí
k zeleným větvím....

Nešlap, nelámej,
cosi ve mně teprv klíčit začíná,
těch co všechno chtějí hned je většina,
ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten kdo slepě koně bodá do slabin,
sotva povšimne si prvních jeřabin,
jeden ve druhém se nejdřív hledáme - 
v srdci výhonky když klíčí neznámé -
nešlap, nelámej....

 


			


Hana Zagorová

 

... www.hanazagorova.cz ...

 

Most přes minulost...

Lucie Bílá

 

MySpace LayoutsMySpace LayoutsMySpace Layouts

Neber mi sen, víš můj sen o probdělých nocích...
Neber mi sen a vrať mi zpátky ten pocit,
že nejsem osamělá, v Tobě se ztrácím celá...

Lhát... musím Ti lhát, příteli můj...
Já svůj osud znám mě nelituj!
Když pravda je horší než lež,
pak už jen snům věřit jen chceš,
když vstoupíš na poslední most přes minulost...

Zbyl mi jen sen, víš můj sen o probdělých nocích...
Zbyl mi jen sen aspoň ve snu zažít ten pocit,
že nejsem osamělá v Tobě se ztrácím celá...

Lhát musím Ti lhát příteli můj,
já svůj osud znám mě nelituj...
Proč nesmím proč nesmím se ptát,
ještě stoupám?  Nebo už je to pád?
Proč čeká mě podivný most přes minulost...

Proč nesmím, proč nesmím se ptát,
ještě stoupám nebo už je to pád?
Proč čeká mě podivný most přes minulost...?

Johanka z Arku - komplet

Johanka z Arku - Lucie Bílá

 

 

 

Spomal

Peha

Za niečím krásnym
tak rýchlo ako sa dá
do tvojich básni
márne rým hľadám

Za niečím zvláštnym
do záhrad kde nie je kríž
kam sa to blázniš
nestíham s tebou ísť

Spomaľ máš privysokú rýchlosť
vnímam ju len šiestym zmyslom
máaaam závrat
náhlim sa po tvojom boku
a mám už dosť zbytočných pokúť
máaaam sa báť?

Za niečím stálym
tak rýchlo ako to dá
sa všetko máli
aj napriek výhodám

Za niečím bájnym
do záhrad kde nie je kríž
kam sa to blázniš
nestíham s tebou ísť

Spomaľ máš privysokú rýchlosť
vnímam ju len šiestym zmyslom
máaaam závrat
náhlim sa po tvojom boku
a mám už dosť zbytočných pokúť
máaaam sa báť?

Spomaľ máš privysokú rýchlosť
vnímam ju len šiestym zmyslom
máaaam závrat
náhlim sa po tvojom boku
a mám už dosť zbytočných pokúť
máaaam sa báť?

 

Ještě že Tě lásko mám...

Petr Kolář



Image and video hosting by TinyPic

Asi bych ti říci měl
Jak rád se úst tvých dotýkám
Taky bych ti slíbit chtěl
že spát už nikdy nechci sám

V žáru noci do tvý kůže píšu jméno svý
Každej chlap mi tiše závidí
Ještěže tě lásko mám
S tebou mířím k výšinám
Ještěže tě lásko mám
Na mou duši přísahám
Máš chuť stejnou, zůstaň se mnou

Ty jsi pro mě poušť i déšť
Jsi vším, co zrovna prožívám
Lepší přístav nenajdeš
To vím a často nepřiznám

Kombinace slov je kód, od mýho srdce klíč
Říct si o něj, ty se nestydíš
Ještěže tě lásko mám
S tebou mířím k výšinám
Ještěže tě lásko mám
Na mou duši přísahám
Ještěže tě lásko mám
S tebou mířím k výšinám
Ještěže tě lásko mám
Díky tobě nejsem sám
Máš chuť stejnou, zůstaň se mnou...

MySpace

 

Dívčí pláč... (s akordama)

MICHAL DAVID


Dívčí pláč

    C               G        Am   C7
1. Dej mi v pravou chvíli znamení
    Dm               F          G   G7
   a já hned na tvé přání zkamením
      C             C7          F    Fm
   a když si budeš přát, budu vrávorat,
                   C     Am                Dm     G
   i vzlétnout se pokusím, jen vyslov svoje přání.

2. Chceš-li, začnu s velkým stvořením
   a klidně se i s tebou ožením,
   já všechno splním rád, když se budeš smát,
   jen nechci, abych byl smáčen tvým každodenním pláčem.

    C   G  Am            F  Fm    G   G7
R1. Dívčí pláč, zraňuje a pálí zvlášť,
           G                   Am   G   F
    plakat má jen kdo se z okna dívá  sám
      D        D7             G     G7
    a já jsem s tebou, co tě znám, óóóóóó.

    Dívčí pláč, zraňuje a pálí zvlášť,
                                  Am
    když tě trápím, tak se klidně mrač,
           F       C   G   C
    jenom vynechej dívčí pláč.

R2. Dívčí pláč, zraňuje a pálí zvlášť,
    plakat má jen kdo se z okna dívá sám
    a já jsem s tebou, co tě znám, óóóóóó.

    Dívčí pláč, zraňuje a pálí zvlášť,
    když tě trápím, tak se klidně mrač,
              F       C   G   F     C
    jen když vynecháš dívčí pláč.

kytara/piano

http://zpevnik.folktime.cz/song.php?id=3255#

 

PŘÁTELSTVÍ

Petr Rezek


Přátelství, to je někdy víc než láska,
je to víra, v to že ruka svírá pevně jinou dlaň.


Přátelství, to je plachá něžná kráska,
která mává na toho co dává víc než citů daň.

Přátelství to jsou slova která platí,
stejně v tónech písní jako v dešti střel.

Přátelství je ozvěnou co vrátí
tvoje touhy, sny a přání, vyznání a pousmání.
To je přátelství, pravé přátelství.


Přátelství, to jsou stejné cíle v dálce,
Je to síla, křehká jako víla, přesto největší.

Přátelství, neustoupí ani válce,
ani v poušti silné neopouští, slabé přesvědčí.

Přátelství to sou světy plné lidí,
kde se zapomíná, jak se říká "sám".

Přátelství, jsou oči které vidí,
zná své cesty jako ptáci.

Jako Slunce teplo vrací lidem
přátelství, pravé přátelství.



Je jenom několik takových slov,
Jsou prostá, vzácná a nezbytná.
Někdy je vyslovujeme příliš často,
a pak se nám zdají být všední a obyčejná.

Ale ten, kdo alespoň jednou poznal jejich pravou cenu,
jim už nikdy neukřivdí,
neboť jejich cena je cenou a smyslem našeho života.


Přátelství je stiskem teplých dlaní,
Je to bílá přímka krásným setkáním.
Přátelství je tím co lidé chrání,
jménem svým i lidí příštích.
Vždyť už dávno zkázu tříští,
právě přátelství, pevné přátelství.

Přátelství, to je někdy víc než láska,
je to víra, v to že ruka svírá pevně jinou dlaň.