https://www.screensaver.com/landing/fullcollectionpage.asp?lusid=140999031&nat=0&av=0&ad=0&cc=cz&lgid=498&a=7627&f=Xmas
INT&nowebreg=1

Je jich hoodně, ne jen vánoční... .)

... začíná masopust :)




Svátek Zjevení Páně, lidově zvaný "Tří Králů", je svým obsahem téměř totožný s vánočním svátkem Narození Páně. Svátek "Tří králů" klade ale důraz na něco trochu jiného. V obou jde o to, že se Bůh zjevuje jako člověk, dokonce jako narozené dítě.

K nově narozenému dítěti Ježíši nejprve přiběhnou prostí pastýři. Ti přijdou pohnuti vnitřním puzením, které vychází z jejich srdce. Jdou za někým, kdo je jako oni, kdo patří do Izraele. K témuž dítěti o něco málo později dorazí i králové - mudrci. Ti z pohybu a postavení hvězd neomylně vyčtou, že se narodí velký král, a to v Izraeli. Jsou to cizinci a jinověrci. Je úsměvné, jak tito mužové vědy, moderně řečeno intelektuálové, kteří se dobrali poznání o narození krále králů složitými výpočty a věděli o něm dříve, než k narození došlo, přijdou pozdě.

Ve svátku "Tří Králů" se tedy Kristus zjevuje i nevěřícím, či jinověrcům a v postavách svatých králů je zosobněno přijetí Krista za krále všech. Scéna klanění králů přinášejících dary připomíná holdování velmožů a králů vasalských zemí nově korunovanému králi.

Svátek Tří Králů odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Ve střední Evropě je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, u nás v Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to ale patrně počáteční písmena jmen "Třech králů": Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského "Christus mansionem benedicat":
"Kristus žehnej tomuto domu".

♥♥♥




 

Vánoce mohou být obdobím, kdy bez ohledu na sebepoctivější plánování může jít vše nečekaným směrem. Mnoho lidí cítí v tomto období velké napětí. Silné jedince nevyjímaje. Možnou alternativou ke klasickému vánočnímu shonu je odlet do exotických krajů. Poznejte během svátků jiné zvyklosti. Odcestujte někam, kde je kultura od té naší úplně odlišná, a užijte si ji.


Většina z nás si maluje úžasné bílé svátky, kdy se skupinky andělských dětí shromáždí před našimi domy, aby zazpívaly sladké vánoční koledy. Chtěli bychom mít perfektní večeři a bylo by skvělé, kdyby nám tetička koupila jiný dárek než loni a předloni.

Pokud je pro vás tento vytoužený obrázek jen nedostupným snem, potom byste měli zvážit nějakou jinou možnost. Vánoce v exotických krajích nabízejí úlevu od svátečního stresu i neomšelé vánoční zážitky.

V Indii zdobí mangovníky a banánovníky

V Asii žije relativně malý počet křesťanů, proto zde oslavy Vánoc nejsou tak rozšířené. V oblastech, kde se Vánoce slaví, lidé dodržují podobné zvyky jako na Západě. Navštěvují mše, zdobí vánoční stromky, rozdělují si dárky a zpívají koledy.

V Indii je hinduistickým zvykem na oslavu návratu slunce umístit na střechu domu zapálené olejové lampy. Křesťani v Indii oslavují Vánoce tak, že namísto vánočních stromků zdobí mangovníky a banánovníky. Jejich domovy září pestrými květy.

V Austrálii a na Novém Zélandu přichází prosinec právě uprostřed zdejšího léta. Mnoho lidí slaví Vánoce tak, že jdou na piknik na pláž. Děti školou povinné mají v období Vánoc šestitýdenní prázdniny. V mnoha městech se také zpívají koledy. Oblíbené vánoční menu zahrnuje krocana a ovocný pudink.

V Mexiku se napodobuje příchod těhotné Marie a Josefa

V Latinské Americe má zvláštní význam posledních devět dní před Vánocemi. Těmto dnům se říká posadas, což v překladu znamená ubytování či úkryt. Každý den z těchto devíti Mexičané ztvárňují hledání přístřeší pro Marii a Josefa o prvním Štědrém večeru.

Dvě děti nesou figury Marie a Josefa a jdou v čele procesí, které míří do určitého domu. Lidé zaklepou na dveře a žádají o přístřeší. Nejdříve jsou odmítnuti, ale nakonec je hostitelé přijmou.

Po každém ceremoniálu posady Mexičané hodují a slaví. Děti rády otevírají pinatu, barevnou papírovou figuru z papíru nebo hlíny, uvnitř které jsou sladkosti a malé dárky.

Pinata může mít tvar zvířete, elfa, hvězdy apod. Visí ze stropu a děti se zavázanýma očima se střídají a snaží se figuru trefit hůlkou. Když někdo pinatu prorazí, sladkosti a dárky spadnou na podlahu a děti se o ně začnou přetahovat.

V Argentině jsou zabalené děti vánočním pokrmem

Ve Venezuele mají lidé na Štědrý večer po návratu z půlnoční mše pozdní večeři. Většina těchto jídel zahrnuje tzv. hallacas, což jsou kukuřičné koláče plněné kuřecím, vepřovým a hovězím masem s kořením.

Oblíbeným vánočním pokrmem v Argentině jsou ninos envueltos (zabalené děti). Sestává se ze smotaných hovězích plátků plněných kořeněným mletým masem.

Děti v některých latinskoamerických zemích včetně Brazílie, Kolumbie a některých částí Mexika dostávají dárky na Štědrý den. V Argentině, Portoriku, Venezuele a většině oblastí v Mexiku přinášejí dárky mudrci, a to v předvečer Tří králů.

V Japonsku jsou křesťané menšinou, nicméně známé prvky Vánoc jsou zde stále častěji k vidění. Vyměňují se dárky, vánoční dekorace a žárovky zdobí obchodní centra. V zaplněných obchodech se dokonce objevuje i Santa Claus.

Štědrému dni na Filipínách předcházejí Mše kohouta

Na Filipínách se lidé zúčastňují Misas de Gallo (Mše kohouta), které se slaví v ranních hodinách každý den z posledních devíti před Vánocemi.

Na Štědrý den pořádají Filipínci průvody v ulicích, při kterých nesou barevné lucerny ve tvaru hvězdy, jimž se říká parols. Tyto lucerny jsou také k vidění v oknech většiny domů.

Na Štědrý večer se křesťané z celého světa scházejí na půlnoční mše v Betlémě, městě blízko Jeruzaléma, kde se narodil Ježíš. Klekají si, aby políbili stříbrnou hvězdu, která je umístěna v zemi přesně na tom místě, kde se údajně Ježíš narodil.

V Africe, stejně jako v Asii, nejsou oslavy Vánoc tolik rozšířené, protože ve většině afrických zemí je populace křesťanů velmi malá. Do Afriky přinesli vánoční zvyky misionáři, lidé v křesťanských komunitách většinou následují západní zvyky.

Afričané zpívají koledy a chorály vlastním jazykem. Hlavní oslavy se konají téměř o dva týdny později, na Tři krále.

V Etiopii slouží kněží etiopské ortodoxní církve vánoční bohoslužby 7. ledna.

zdroj: 

Už jako malá jsem ráda četla tenhle Vánoční příběh a když vidím to horečnaté vyčerpávající štrachání se v dnešní předvánoční době (zvláště maminek), tak jsem si říkala, že možná, když si tohle přečte více lidí, tak se zastaví a prožije Vánoce opravdu s radostí.
 

Byl mrazivý lednový večer. Vracel jsem se domů. Ulice byla prázdná. Děti už dávno odešly domů, kde u teplých kamen sušily kombinézy a ponožky promočené od sněhu. Všude bylo ticho, jen pod nohama vrzal sníh. Vtom jsem zaslechl v šumění větru nějaký vzdech. Zastavil jsem se a pomalu se rozhlížel. Napravo stála řada popelnic. A za nimi ležely dva vánoční stromky, ještě plné ozdob. Smrček a jedlička. Zdálo se mi, jakoby si spolu vyprávěly:

"Ležíme tu mezi smetím," šeptal smrček.

"Máš pravdu," odpověděla smutně jedlička.

"Proč vlastně ztrácíme svůj mladý život? Jen proto, aby mě ozdobili cukrovím, svíčkami a jinými věcmi? To se na mě měli podívat, když jsem rostla v lese. Byla jsem mnohem krásnější než teď. Třeba když na mé větve napadl sníh a zasvitlo na mě slunce, nebo v noci měsíc, byla jsem samé stříbro. V létě jsem měla každé ráno na sobě perlový náhrdelník z ranní rosy. Mnohokrát pod mými větvemi přespala zvířátka i ptáci. Chránila jsem je pře deštěm i mrazem. A teď končím svůj mladý život. Proč, smrčku, proč, odpověz mi..."

"Vzpomeň si, jedličko," vypráví smrček, "jak jsme rostli na tiché lesní stráni. Hledali jsme každý sluneční paprsek pro svůj život. Závodili jsme mezi sebou, kdo bude vyšší. Stále jsme se točili za sluncem. Když začalo dříve zapadat a dny se krátili, byli jsme smutní. Krásné podzimní listí opadalo a stromy usnuly. Jen my jsme zůstali zelení a čekali na lepší dny. A když se vrátily, vítali jsme každý den s úsměvem. Těšili se na každý teplý paprsek, až se všechno kolem nás obléklo do nových šatů. Za tichých letních večerů jsem z vyprávění stoletých stromů dověděl se starou historii:

Už za dváných dob při pozorování oblohy přišli moudří lidé na to, že se slunce na své dráze sklání k obzoru, nebo zase vystupuje zpět. Nazvali to letním a zimním slunovratem. Byli zvyklí uctívat slunce jako boha života. Letní slunovrat nazvali umírání boha slunce, zimní slunovrat slavili jako vzkříšení boha slunce. Měli při tom velké slavnosti. V lese si vyhlédli velký strom, ozdobili ho a tančili kolem něho, jedli a pili i několik dní a nocí. Římané tento den nazvali saturnáliemi. Udělali velké hody. Zastavili všechny války. Otroci nemuseli těžce pracovat a byli obsluhování svými pány. Rozsvítilo se mnoho svíček, aby bylo všechno slavnostnější. Po skončení saturnálií všechno skončilo. Pokračovalo se ve válkách, otroci byli nuceni zase těžce pracovat. Život šel postaru dále.

Starý dub tehdy vyprávěl, že za časů, kdy byl Stvořitel Ježíš na této zemi, se mnoho změnilo. Ti, kteří v Něho uvěřili, přestali dělat tyto pohanské slavnosti. Narození svého Spasitele neoslavovali. Nevěděli ani, ve kterém měsíci se narodil. Až později někteří udělali mnoho změn. Na den zimního slunovratu dali narození Pána Ježíše v Betlémě. Tak se mnozí pohané mohli stát snadno křesťany bez změny svých zvyků. A ještě později někdo přišel na to, že by mohl uřezat v lese malý stromek, doma ho ozdobit a dát pod něho výjevy z Betléma. Aby to bylo radostnější, přidali tam dárky. Tam někde začíná naše tragédie, jedličko. Od té doby mnoho našich kamarádů ztratilo život."

"Říkáš, že oslavovali narození Pána Ježíše?" ptala se jedlička. "To je divné. Když jsem stála několik dní před Vánocemi na balkóně, chodilo kolem mě mnoho lidí. Všichni nosili velké nákupní tašky a při hovoru říkali, že nesou "Ježíška". Když jsme se podívala do tašek, viděla jsem tam samé balíčky, alkohol a cigarety. Bylo mi z toho nějak smutno.

Autorem Vánočního příběhu je Josef Hurta.
 

ZDROJ:



https://www.rodina.cz/clanek6097.htm

Na nebi třpytí se v tisících hvězdičky,
z oblohy přilétá andílek maličký.
Na malém obláčku přináší přáníčko,
přeje Ti lásku, zdraví a štěstíčko.
Aby všechno, o čem se Ti kdy snilo,
se Ti v roce 2010 vyplnilo!

KRÁSNÝ NOVÝ ROK
Ti z celého srdce přeje ..

O život už ztrácím zájem,
zdražili mi vodu, nájem.
Elektriku, popelnice,
nechce se mi žíti více.
Zachvátil mě splín,
snad nezdraží i plyn.
Je to všechno v prdeli,
oběsím se v neděli.
Šťastný nový rok 2010 i vám!

Až na hodinách půlnoc odbije,
celou noční oblohu záře zakryje.
Chlebíčky na stole zavoní,
skleničky o sebe zazvoní,
všichni se na sebe usmějí,
štěstí, zdraví si popřejí,
roztančí se celý sál,
vždyť jsme zase o rok dál!
Krásného Silvestra!

Den se se dnem sešel a bude tu Nový rok,do toho nového Ti přeji,ten nejsprávnější krok... tajné sny a věčná přání ať jsou rázem splněna,štěstí,zdraví,požehnání nechť máš plná ramena... všechno Tvoje úsilí a snažení, ať se ve skutečnost v příštím roce promění...Tobě i Tvé rodině Ti ze srdce přeje...

Když půlnoc zvony odbíjí
   a všichni si připíjí,
   já sklenku pozvedám,
   ať moje přání letí k vám.
   Zdraví, štěstí, lásku chci vám přát,
   ať NOVÝ ROK je skvělý napořád!

Vánoční dárky jsou tak trochu kouzelné, mohou být naplněním tajných přání, touhy, víry v zázrak, která v skrytu dřímá i v koutku duše dospělého člověka - samozřejmě pokud byl celý rok hodný… Hodně napovědí i o dárci samotném a o jeho vztahu k lidem, jimž jsou jeho dárky určené.
 

Určitě si všichni pamatujete vánoční stromeček z dob svého nejčasnějšího dětství - veliký z perspektivy očí ve výši jednoho metru nad bačkůrkami. Tajuplný a - ta dětská přímost - zářící jako maják pro každého, kdo pro mě má nějaký dárek a nevěděl by, kam ho uložit…

Jaký vánoční dárek z dětských let se vám vybavuje? Je to příjemná vzpomínka nebo to tehdy vaši dospělí s tím zázrakem nezvládli a namísto panenky nebo bagru na dálkové ovládání zabalili punčocháče a rukavice? Dodnes děti, a chlapečci do pozdějšího věku než holčičky, s mírnou nedůvěrou sahají po měkkých vánočních balíčcích, protože „měkkouši“ obvykle skrývají nejrůznější svršky - dárky spíše potřebné než chtěné. Jako vánoční dárek se maskují i předměty, které bychom tak jako tak museli koupit, dětem se nejednou zabalí i levné „cokoli“, jen aby měly dojem, že toho mají hodně. Vánoční dárky chtějí být kouzelné, nejenom užitné a funkční. Měly by být překvapením provázeným duhovými jiskřičkami v očích.

Dárky z lásky

Nejkrásnější je, když dává dárek ten, kdo má obdarovaného opravdu rád, protože to samo o sobě je dar nad jiné. Pozná se většinou tak, že z něj máte opravdu radost. Nejen proto, kdo vám ho nadělil, ale i proto, že je to něco, co si přejete, co se vám líbí a co vás bude provázet možná každý den. Dárek z lásky na dárce prozrazuje, že ho ten druhý zajímá, že zná jeho slabosti i tajná přání, vkus, oblíbený umělecký směr, literární žánr, barvu, chuť… Že když je s ním, dokáže opravdu naslouchat, co ten druhý sděluje. A nejen verbálně. Že respektuje jeho „jinakost“, jeho názory, koníčky a že ho podporuje v tom, co dělá a co ho zajímá.
 

Myslím, že je stejně důležité vybírat dárky rozumem jako srdcem a stejně tak je přijímat. Neexistují univerzální pravidla, to nejdůležitější je vnímání druhého člověka, jeho sdělení pocitů a přání a umění být spolu. To, že přemýšlíte o tom, co druhého těší, čím je šťastný, jaký je, to je těch příslovečných devět desetin dárku pod hladinou.

Přeji vám krásné a sváteční Vánoce, rozsvícené láskou a voňavé vanilkou a skořicí, plné až po okraj setkávání se zajímavými, milými a pravdivými lidmi. Přeji vám, aby vám společně bylo dobře. A ještě - hodně, opravdu hodně dárků z lásky…

 

AUTORKA: Iva Adlerová

více čtěte: https://www.rodina.cz/clanek6770.htm

 

Přijdou i k vám ?

Máme pátý prosinec a vy ještě nejste zcela rozhodnutí, zda na svého tříletého Honzíka pozvat Mikuláše, či ne. Bojíte se, že by měl ze setkání s čertem trauma, nebo si říkáte, že punčocha nebo bota za oknem naplněná dobrůtkami bude stačit. Chyba. Již za dva, tři roky bude pozdě. Honzík bude dobře vědět, že pod bílým vousem a dlouhou komží je tatínek nebo strýček, že ten ušpiněný rohatec v černém kožichu je starší kamarád ze sedmičky. Ošidíte tak svou ratolest o krásný zážitek, kdy s netrpělivostí a zároveň obavami vyhlíží záhadného svatého muže, který obchází děti a naděluje. Přide sám? Nebo si přivede i čerty? Pozná, že zlobil maminku, že rozbil autíčko, dostane kus uhlí? Ale dnes si pokojíček uklidil. Ví to vůbec Mikuláš?

Příležitost pro sliby

Mikulášova návštěva je i skvělá příležitost, jak odevzdat dudlík čertovi nebo slíbit, že hračky budou před spaním vždy na svém místě. Ale pozor. Návštěva by měla budit respekt, ale ne děs a hrůzu. Každé dítě má své hranice odvahy. Jiříkovi stačí, když čert zařinčí řetězem u dveří, zatímco odvážná Janička vydrží statečně i plácnutí čertovskou metlou. Je to sice hrůza, ale velký zážitek. Může se pak pochlubit dětem ve školce, že se ani trošku nebála. Nebo jen takhle maličko.

Pohádka, ne noční můra

Pro dospělého může být určitá dávka hrůzy příjemným šimráním v zádech, ale pro malé dítě je fantazie a realita totéž. Proto čtyřletý nezbeda prožívá pravou nefalšovanou hrůzu, když se ho snaží pekelník strčit do pytle a odnést od maminky, protože zlobil. Takže je velmi důležité domluvit se s čertem předem, by se pohádková návštěva nezměnila v noční můru.

Mikuláši, na shledanou

Mikuláš, čert i anděl k počátku prosince neodmyslitelně patří. Dostane se do ulic každého města, každé vesnice, každému dítěti nechá něco za oknem i v tom nevyjšším paneláku ve dvacátém patře. Pro malé dítě je to zázrak. A na dospělých je, aby nenechali Mikuláše i s jeho zázraky odejít někam do zapomenutí. Byla by to věčná škoda. Takže Mikuláši, za rok na shledanou... :)

Zvyky a tradice

Vánoce mají hlubokou tradici, v naší zemi jde snad o svátek ze všech nejdůležitější. Když se zkracuje denní světlo, lidé si musí vypomáhat světlem svým, i proto mají v srdci naději, která je základem těchto svátků.

Autor: Tashik



zdroj : https://vanoce.atlas.cz/zvyky/139955-betlemska-hvezda-nad-cechami.aspx

Dnes pálíme první adventní svíčku...




Doba přípravy na Vánoce se nazývá "ADVENT". Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista. Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života.

První začátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi.


DATUM ADVENTNÍCH NEDĚLÍ

Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně 25.12.

Datum první adventní neděle
1. adventní neděle 2007: 2.12.2007

Datum první adventní neděle je pohyblivé. Je to proto, že poslední adventní neděle - čtvrtá - připadá vždy na neděli před 25. prosincem (který je hlavním vánoční svátkem). A protože 25. prosinec je každý rok v jiném dni v týdnu, tak i 1. adventní neděle má každý rok jiné datum. Advent vždy trvá do půlnoci dne 24.12. ("štědrý večer" je vigilie - předvečer hlavního vánočního svátku). Někdy se proto stává, že poslední adventní neděle může připadnout i na Štědrý den. V takovém roce trvá advent vlastně jen tři týdny, i když má čtyři adventní neděle.

VÝZNAM ADVENTU - ADVENT V NÁS

Adventní doba naštěstí není pouze časem horečných nákupů. Má především svůj duchovní obsah. A tím je nejen příprava na Vánoce! Vyzývá nás k setkávání se s Kristem v našem každodenním životě a připravuje nás na jeho slavný druhý příchod.

V biblické knize Zjevení svatého Jana říká Ježíš: "Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst - já u něho a on u mě" (Zj 3,20). Tyto dveře našeho srdce mají jen jednu kliku - zevnitř. Kristus je ani nevylomí, ani nevypáčí. Zevnitř je můžeme otevřít jen my...

Prožít plodně adventní dobu znamená nově se setkávat s Bohem, který nabízí naplněný život a cestu dál. Přijmout výzvu adventu znamená vycházet mu v ústrety, obracet se k němu, pozvedat k němu své oči, smířit se s ním a s těmi, kdo jsou kolem nás a odhazovat všemožnou zbytečnou přítěž, která nám znemožňuje jít po jeho cestách...

Jak jen toužím,
abys prožil advent.
Jak jen toužím u tebe bydlet,
žít důvěrně s tebou
a sdílet všechna tvá břemena.

Vždyť ti jdu vstříc
ve všech tvých přáních.
A přece jsem ti ještě nikdy
nesměl žádné splnit.
Já, tvůj Bůh.


Jak jen toužím, abys prožil advent.
Jak jen toužím znovu se zrodit
ve tvém městě, tvé ulici,
ve tvém domě a ve tvém srdci.

Vždyť ti jdu vstříc
od věčnosti k věčnosti.
Ale hledám jen tebe.
Já, tvůj Bůh.

Ať už budete slavit Silvestra doma, na horách, nebo třeba někde venku na party, určitě se vám některé informace a rady budou hodit :-)

NOVINKY:
26.12. 2006 - novoroční ohňostroje (budou přibývat)


Základem oslavy Nového roku dnes je setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zv. milionová (aby se člověka držely peníze), většinou se podává vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Po obědě se rodina jde projít, navštěvují se výstavy, kulturní představení či přátelé.

V Čechách ten den dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem. V obcích chodila ulicemi koledující mládež. Nedělaly se nepříjemné práce - věřilo se, že co se bude dělat na Nový rok, to bude po celý rok, nesmělo se sušit prádlo, nesmělo se nic vynášet ani vymetat z místnosti. Chodili pekařští koledníci a p eroutkami ometali za drobné pohoštění nebo odměnu prach, někde chodily na koledu i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazi, kterou umazaly nepozorného hospodáře. Jako výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku. Většina těchto zvyků byla zapomenuta.

Novoroční ohňostroje 2006/2007

Benátky nad Jizerou - 1.1.2007 - 19:00 - zámecké nádvoří
Holešov - 1.1.2007 - 17:00 - zámecký park
Holice - 1.1.2007 - 18:15 - u kulturního domu
Chotěboř - 1.1.2007 - 00:15 - náměstí TGM
Chrudim - 1.1.2007 - 00:00 - Resselovo náměstí
Kolešovice - 1.1.2007 - ? - horní náves - Haiplon
Kynšperk nad Ohří - 1.1.2007 - 18:00 - náměstí SNP
Lázně Bohdaneč - 1.1.2007 - 0:30
Praha - 1.1.2007 - 18:00 - z Letenských sadů
Slaný - 1.1.2007 - 18:00 - Masarykovo náměstí
Strakonie - 1.1.2007 - 18:00 - u strakonického hradu
Žďár nad Sázavou - 1.1.2007 - 17:00 - Náměstí Republiky

Vyprošťováky

Ráno po oslavě bývá některým oslavujícím všelijak :-)
Návodů, receptů a rad je plno. Tady jich nekolik máte a naložte s tím jak uznáte za vhodné :-)


Všebecně platí: čerství vzduch a odkyselit žaludek :-)


- Aspirin (rozpustný)- pomáhá na bolest hlavy, ale na nevolnost obvykle ne
- vařená špalda
- zelená zelenina
- fenyklový čaj
- litry kafe :-)
- jedlá soda
- léčivý jíl
- trochu se napít toho, co vás večer předtím dorazilo (pokud si to pamatujete :-))
- zeleninová polévka (hodně řídká, skoro jen vývar)
- nedělat nic :-))


Snažší je kocovině předcházet. Nejjednodušší je nepít alkohol :-) (to je objev co? :-))
Pokud pít budete, tak se zkuste držet těchto základních pravidel.
- nepijte nikdy na lačno
- nemíchejte nemíchatelné :-)
- pijte s mírou :-)  ... nebo s Mírou...:)))

zdrojík: https://christmas.wz.cz/silvestr/

....ještě pár legračních sms... :))

   Alkohol je náš největší nepřítel, ale na Silvestra se člověk musí smířit i se svým největším nepřítelem. PF 2007

   Posílám Vám SMS, opijte se ještě dnes! Zdraví, štěstí, dobrý mok, ať je šťastný Nový rok!

   Chcete se na Silvestra pobavit? Chcete být veselí, chcete být pěkně sťatí? Jsme tu pro Vás. Kat a jeho pomocníci.

 Vzpomínejte na mě v dobrém... starý rok.

   Přes hory a černý les, letí zpráva SMS, letí s přáním Tobě, v novoroční době. Hodně zdraví, žádný stres, lásku, štěstí, radost, sex! :)

  :)))

   Nový rok se kvapem blíží, dej si prcka, dva, tři, čtyři. Každý z nás to přeci tuší, zapít se to řádně musí!

   Blahopřejeme, právě jste vyhráli příjemné prožití roku 2007. Výhru Vám doručíme v 365 pravidelných splátkách.

Ochránkyně před čarodějnicemi
Svatá Lucie byla také považována za ochránkyni proti čarodějnicím. Na Moravě se ujal zvyk odkládat od svátku sv. Lucie až do Narození Páně každý den jedno poleno a na svátek Narození Páně jimi zatopit – tato tradice prý měla ochránit stavení před čarodějnickými kejklemi. Od svátku Lucie až do Narození Páně také dávaly hospodyně kravám kousek těsta, smíchaného s kořením, aby nad nimi neměly čarodějnice moc.

Více se dozvíte na: https://www.zena-in.cz/minisite/vanoce2006/?id=9&idc=27242

Narodil se Kristus Pán – veselme se,
z růže kvítek vykvet nám – radujme se.

Z života čistého, z rodu královského,
Nám, nám, narodil se.

Jenž prorokován jest – veselme se,
ten na svět poslán jest – radujme se.

Člověčenství naše – veselme se,
ráčil vzíti na se – radujme se.

Goliáš obloupen – veselme se,
člověk jest vykoupen – radujme se.


 

Štedrej večer nastal

Půjdem spolu do Betléma
duj-daj, duj-daj, duj-daj,dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

Začni Kubo, na ty dudy
duj-daj, duj-daj, duj-daj,dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

A ty Janku, na píšťalku
dudli, tudli, dudli, dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

A ty Mikši na housličky
hudli, tidli, hudli, dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

A ty Vávro, na tu basu
rum, rum, rum, rum, ruma dá!

Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku,
já tě budu kolíbat

Texty koled se mohou v různých podáních mírně lišit.
zdroj : https://www.ceske-tradice.cz/

 

Silvestr

31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra.
Kněz, který přežil pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána, se stal r. 311 papežem. Podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu sv. Helenu. Zemřel roku 335. Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy.

Kdysi se jeho svátek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala.

Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů.
(z webu www.pis.cz)

Tradice

- chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu.

- nenechává se sušit prádlo - symbolizuje to smrt někoho z rodiny v nadcházejícím roce

- o půlnoci se jí ovar a křen s jablky pro štěstí (pochází z 19. st.)

- půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce (od konce 19. století)

Nový rok

Kdysi v římských dobách začínal nový rok prvním březnem, dnem, kdy přebírali úřad konzulové. Počátek roku souvisí se zavedeným kalendářem. Od r. 46 př. n. l. až do r. 1582 platil juliánský kalendář, upravený císařem G. J. Caesarem. Juliánský kalendář se od Gregoriánského lišil tím, že za přestupný rok počítal všechny roky, které byly dělitelné čtyřmi. Aby se zabránilo odchylce, která vznikala, počítá gregoriánský kalendář za přestupné jen ty roky na počátku století, které jsou dělitelné 400. Již podle juliánského kalendáře byl prvním dnem roku 1. leden. V církevní liturgii se ale zpočátku 1. leden nesvětil, počátkem liturgického roku byl advent. Teprve od 17. st. se prosazovalo sjednocování církevního a občanského počátku roku na 1. leden.

V Čechách ten den dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem. V obcích chodila ulicemi koledující mládež. Nedělaly se nepříjemné práce - věřilo se, že co se bude dělat na Nový rok, to bude po celý rok, nesmělo se sušit prádlo, nesmělo se nic vynášet ani vymetat z místnosti. Chodili pekařští koledníci a p eroutkami ometali za drobné pohoštění nebo odměnu prach, někde chodily na koledu i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazi, kterou umazaly nepozorného hospodáře. Jako výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku. Většina těchto zvyků byla zapomenuta.

Základem oslavy Nového roku dnes je setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zv. milionová (aby se člověka držely peníze), většinou se podává vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Po obědě se rodina jde projít, navštěvují se výstavy, kulturní představení či přátelé.

Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Často se přání krásného prožití vánoc a novoročního blahopřání spojuje. Na novoročenkách někdy bývá francouzská zkratka P.F. (pour féliciter - pro štěstí). První novoročenku, vlastně omluvenku s obrázkem, poslal v r. 1827 hrabě Chotek, který pro své významné funkce nestačil odpovídat na stále se zvyšující množství blahopřání.
(z webu www.pis.cz)

hodně přáníček...

Merry Christmas

Skořicové dobroty

    

Kůra z exotického stromu se nepřidává jen do jablkových závinů a svařeného vína!
S vůní skořice
Nenápadně se přiblížila doba, kdy začínáme péct své oblíbené druhy voňavého cukroví. Pokud hledáte další zaručený recept, který by okamžitě zachutnal všem, vyzkoušejte naše skořicové dobroty.

Křupavé tyčinky
240 g másla, 200 g cukru, špetka soli, 1 lžíce mleté skořice, 1 vejce, 2 lžíce rumu, 200 g hladké mouky, půl sáčku prášku do pečiva, špetka citronové kůry, 100 g kukuřičných lupínků, 100 g čokolády na vaření, čokoládová poleva
Máslo s cukrem a solí utřeme. Přidáme skořici, vejce, rum a dobře umícháme. Potom zapracujeme mouku s práškem do pečiva, citronovou kůru, kukuřičné lupínky a čokoládu nasekanou na malé kousky. Husté těsto rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem a pečeme v předehřáté troubě při 160 °C asi 20 až 25 minut. Plát necháme úplně vychladnout a pak ho nakrájíme na malé proužky, jejichž konce namáčíme v rozpuštěné čokoládové polevě. Rozložené na mřížce je necháme zaschnout.
Doba přípravy 60 minut
TIP! Jednotlivé kousky místo čokoládové polevy potřeme bílkem a posypeme kakaovým práškem.

   

Křehká srdíčka
25O g hladké mouky, 80 g krupicového cukru, 120 g másla, 2 lžičky mleté skořice, 1 vejce, rybízová zavařenina, čokoládová poleva
Mouku prosejeme na vál, přidáme cukr, nakrájené máslo, skořici a vejce. Vypracujeme hladké těsto a asi na 60 minut ho dáme do chladničky. Potom z něj vyválíme plát, formičkou vykrajujeme srdíčka a při teplotě 160 °C pečeme na plechu vyloženém pečicím papírem v předehřáté troubě 12 minut. Po vychladnutí je slepíme zavařeninou a ozdobíme čokoládovou polevou.
Doba přípravy: 40 minut.
TIP! Aby se zavařenina snadno roztírala, mírně ji zahřejeme.

   

 Čokoládové kostky
200 g másla, 150 g krupicového cukru, 1 vejce, 3 žloutky, 1 lžíce rumu, 1 lžíce mleté skořice, 1 lžička kakaa, 150 g čokolády na vaření, 3 bílky, 190 g hladké mouky, 2 lžičky prášku do pečiva, 150 g nastrouhaných lískových oříšků, čokoládová poleva, cukrářské zdobení
Máslo s cukrem, vejcem a žloutky utřeme do husté pěny. Vmícháme rum, skořici a kakao. Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a opatrně přidáme do pěny. Z bílků ušleháme tuhý sníh a lehce ho zapracujeme do směsi. Nakonec do ní zamícháme mouku s práškem do pečiva a oříšky. Vzniklou hmotu rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem a pečeme v předehřáté troubě při teplotě 180 °C asi 15 minut. Necháme vychladnout, polejeme rozpuštěnou čokoládovou polevou, posypeme cukrářským zdobením a po ztuhnutí nakrájíme na pravidelné kostky.
Doba přípravy: 45 minut
TIP! Na zdobení použijeme bílou čokoládovou polevu a ořechy.

   

Hvězdy s citronovou polevou
3 bílky, špetka soli, 375 g moučkového cukru, šťáva ze čtvrtky citronu, 400 g neloupaných mandlí, 2 lžíce mleté skořice, 1 lžička kakaa, špetka prášku do pečiva
Z bílků a špetky soli ušleháme tuhý sníh. Postupně do něj zašleháme prosátý cukr. Čtvrtinu sladkého sněhu smícháme s citronovou šťávou a odložíme stranou na polevu. Jemně nastrouhané mandle, skořici, kakao a prášek do pečiva vmícháme do sněhu. Na pocukrovaném vále vyválíme plát silný asi 0,5 centimetru a formičkou z něj vykrajujeme hvězdičky. Potřeme je připravenou polevou, klademe na plech vyložený pečicím papírem a v mírně vyhřáté troubě při teplotě 100 až 120 °C pomalu pečeme či spíše sušíme asi 60 minut.
Doba přípravy 90 minut
TIP! Hvězdičky posypeme přes sítko skořicí.

   

Z Pravé české kuchařky M. D. Rettigové
Makový dezert
140 g moučkového cukru, 6 vajec, 50 g nastrouhané čokolády, šťáva z 1 citronu, 2 tlučené hřebíčky, špetka mleté skořice, 140 g nastrouhaných lískových oříšků, 140 g mletého máku, tuk a hrubá mouka na formu, pikantní zavařenina
Cukr se žloutky a čokoládou utři do pěny. Pak přimíchej citronovou šťávu, hřebíčky a skořici. Tuhý sníh z bílků a oříšky s mákem vmíchávej současně. Vzniklou hmotu nalej do dortové formy vymazané tukem a vysypané moukou a zvolna peč asi 45 minut. Upečený dort druhý den prořízni, potři zavařeninou a slož na sebe. Ozdobně ho pocukruj podle šablony, kterou si předem vystřihneš z papíru.
RADA! Dort můžeš polít čokoládovou polevou.

   

Zábavné vaření
Skořicová kolečka
140 g rostlinného tuku, 70 g moučkového cukru, 2 lžíce kakaa, 1 vanilkový cukr, 2 lžičky mleté skořice, 40 g mletých vlašských ořechů, 210 g hladké mouky, čokoládová poleva a jádra vlašských ořechů na zdobení
Na náplň: 100 g moučkového cukru, 3 žloutky, 1 lžíce rumu, 2 lžíce pikantní marmelády, 150 g mletých vlašských ořechů

Postup
1. Tuk utřeme s moučkovým cukrem do hladkého krému.
2. Postupně do něj zamícháme kakao, vanilkový cukr, skořici, ořechy a mouku.
3. Hotové hladké těsto zabalíme do fólie a dáme ho na hodinu odpočinout do chladničky.
4. Pak z těsta vyválíme plát silný asi 3 mm a vykrajujeme kolečka. Ta pečeme v předehřáté troubě při 150 °C 20 minut.
5. Polovinu koleček potřeme náplní z moučkového cukru, žloutků, rumu, marmelády a ořechů a přiklopíme ji druhou polovinou.
6. Spojená kolečka polejeme rozpuštěnou čokoládovou polevou a ozdobíme rozpůleným jádrem ořechu.
Doba přípravy: 45 minut
TIP! Kolečka spojujeme náplní připravenou ze sáčku.
Recepty a produkce MICHAELA DANIELOVÁ
Snímky TÁŇA MARTINKOVÁ
Připravila JARMILA KULTOVÁ

   

Nápojový lístek
Co o čaji nevíte

? Konvici před přípravou čaje předehříváme horkou vodou.
? Používáme-li k zalití chlorovanou vodu, necháme ji 2 až 3 minuty projít varem, aby se vápník usadil a chlor unikl.
? Má-li čaj povzbuzující účinky, použijeme ho víc a louhujeme 2 až 3 minuty, aby se uvolnil kofein. Když je čaj uklidňující, louhujeme ho 5 minut. Bylinkové čaje louhujeme pod pokličkou asi 20 minut.
? Pro zastánce zdravé výživy a alergiky existují na trhu i tzv. biočaje (zvláště bylinkové) bez jakýchkoliv barviv a umělých aroma.
? Chuť sypaného čaje zvýrazníme, když do krabičky přidáme půl tyčinky vanilky.
? Za velmi kvalitní čaj je považován čistý cejlonský, proto také patří k nejdražším na světě.
? Jeden z nejzdravějších čajů je bílý čaj, který dostal název podle bělavého chmýří lístků poupat. Chrání proti rakovině, účinkům slunečního záření a před viry i bakteriemi.
? Čajový koktejl: 100 ml zeleného čaje, šťáva z půlky citronu, 50 ml pomerančového likéru a 100 ml pomerančové šťávy.
Dobrou chuťku přeje Vanda. Papapa!

Nejsem, bohužel, z těch, které v předvánoční době pečou jedno z prvních cukroví – perníčky. Přesto ale mám v rodině „ perníkový zázrak“. Bez perníků se v jejich rodině neobejdou žádné Vánoce (ba ani Velikonoce). Pečou se k velké radosti dětí a okolí perníková srdíčka, zajíčci, zvonečky, figurky…

Pokud některé také patříte k těch perníkařkám, možná, že by vám přišel vhod letitý, ale hlavně vyzkoušený recept, který nikdy nezklamal. Viděla jsem na vlastní oči, že s těstem se pracuje tak skvěle, jakoby to byla   plastelína, cukrové malování se neroztéká a perníčky se za pár dnů rozleží tak, že se na jazyku přímo rozplývají.

Receptík je zde!

70 dkg hladké mouky, 25 dkg moučkového cukru, 10 dkg medu, 5 dkg tuku, 4 celá vejce, 1 lžíce perníkového koření, 1 čajová lžička jedlé sody. (Perníkové koření je lépe si umlít sama, neztratí se vůně: 1 hvězdička badyánu, 1 lžíce skořice, 1 lžíce anýzu, 10 hřebíčků).

Všechny sypké části se promíchají a do této směsi se nalije   rozpuštěný tuk s medem a nakonec 4 celá vejce. Vše se zamíchá, zpracuje rukama a nechá se do druhého dne odležet.

Klasickým způsobem se vykrajují různé tvary a na plechu se potřou rozšlehaným vejcem. Pozor! Perníky jsou rychle upečené.

Cukrovou polevou zdobíme,až když perníčky vychladnou.

20 dkg prosetého moučkového cukru, 1 bílek a šťávu z jednoho citronu umícháme do běla. Poleva se nesmí roztékat – každý bílek a citron jsou různě velké, je třeba přidávat cukr až do momentu, kdy poleva dosáhne správné hustoty.

Perníčky se dají malovat různými způsoby. Já zveřejňuji tento – pevnějším mikrotenovým sáčkem s odstřiženým růžkem.

Nebojte se k malování pustit i děti, i za cenu, že asi budete všichni zapatlaní. Ale víte, jak chutná sladká cukrová pusa?

Podmínkou správného odležení je umístění krabice s napečenými perníky v chladném špajzu. V panelákových bytech je třeba využít balkonu. (Koneckonců, vzpomínáte na film „Vesničko má středisková“? Pivo má ten správný říz jen ze sedmého schodu). Vy už si to místo samy jistě najdete.

Tak vám přeji hodně perníkových tvarů a hlavně radost z úspěšného pečení.

 V chaloupce u lesa nálada vánoční panuje. Nejedno srdíčko zajásá, když stromek dárečky odkryje. Veselé Vánoce!  

VÁNOCE...

 To nejsou jen dárečky a překvapení, ale především láska, porozumění a štěstí. 
 Přeji Ti, ať je po Tvém boku vždy někdo, s kým se můžeš o to všechno podělit.

Až koledy budou hrát, pověsíme pod strop jmelí,
 políbím Tě a budu si přát,
ať jsme spolu život celý.
Šťastné Vánoce

 Sněhové vločky k zemi se snáší, mráz si s okny pohrává, chybí už jen pár stran v kalendáři, vánoční čas nastává. Stromek se těší na nový kabát do něhož se zahalí. "Co bude pod ním?" To smíme hádat, než se dárky rozbalí.

 Chtěli jsme si na Vánoce chytit kapra na potoce. To jsme se však podivili, když jsme místo ryby velké, jenom žabku vylovili. "Hodně dárků," povídala, vesele se smála, přáníčko nám podávala, hodně štěstí přála. Šťastné a veselé Vánoce

Schovej se kapře, milý bratře, u dna v rybníce. Tuze moc lidí, po tobě slídí, budou Vánoce. Krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku.

 S úsměvem na líčku zvedněte skleničku... 
 ... ať šťastné Vaše svátky jsou - protkané pohodou.

Šťestí ať se na Vás snese jako vločky sněhu... 
 ... nový rok ať přinese Vám zdraví, lásku, něhu.

 Přeji Ti, ať pod vánočním stromečkem najdeš spoustu balíčků a ať je v každém z nich nečekané překvapení.

 Na obloze hvězdičky už vyšly a pod stromkem dárky čekají. Ovázané překrásnou mašlí těší se, až je děti rozbalí. Krásné Vánoce!

 Ať jsou tvé letošní Vánoce plné lásky, radosti a přátelství

 V klidu si užijte vánoční chvíle po Novém roce zas v plné síle vykročte nanovo a v dobrém zdraví po celý rok přejem Vám, abyste se smáli.

 Veselé vánoční hody, zpívejte dítky koledy... Krásné prožití vánočních svátků!

Ptáčkové si píseň pějí, mnoho štěstí tobě přejí! Krásné Vánoce s šťastný nový rok přeje  Dari... :)

  Protože se opět blíží ten krásný vánoční čas ,pojďme si

připomenout i krásné zvyky s ním spojené…

Vánoční stromeček: poprvé v Praze se objevil v roce 1812 v domácnosti tehdejšího ředitele Stavovského divadla, pana Liebicha. Pozval do své vily přátele a ukázal jim velký, rozzářený stromek.

Tento zvyk se však ujal až v průběhu druhé poloviny 19.století. Nejdříve se zdobil jablíčky, ořechy, papírovými ozdobami a svíčkami. Ve 20.století se pro něho staly typické skleněné ozdoby.

Krájení jablíček : rozkrojíme na polovinu. Když má jaderník tvar kříže, přijde vážná nemoc nebo dokonce smrt. Pokud objevíme hvězdičku, budeme mít v novém roce štěstí a zdraví.

Také můžeme jablíčko nakrájet na kousky podle počtu osob a sníst. Je to proto, kdyby někdo zabloudil ve světě, aby našel opět cestu zpátky.

Lití olova: kousek olova se rozžhaví až k bodu tání. Pak se opatrně vlije do připravené nádoby s vodou. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká.

Pouštění lodiček: zapálené malé svíčky připevníme do skořápek od ořechů a necháme plout po vodě v nádobě. Kdo pluje při kraji, zůstane doma, kdo pluje ke středu, půjde do světa. Komu svíčka dlouho hoří a lodička se nepotopí, čeká ho dlouhý život.

  Házení střevíce: házejí pouze svobodné dívky a to střevíc přes hlavu. Dopadne-li patou ke dveřím, zůstanou doma. Naopak špička ke dveřím značí, že se dotyčná vdá a odejde z domova.

Stíny: po rozsvícení světla se všichni rychle podívají   na stěny, kde jsou stíny. Čí stín nemá hlavu ,do roka umře.

Šupiny: O štědrý večer dáme pod talíř několik šupinek z kapra, aby ná m přinesly dostatek peněz v dalším roce.

Slupky od jablka: oloupejte spirálovitě jablko, hoďte za hlavu a odhadněte tvar písmena, které tvoří. Věští jméno nápadníka nebo nápadnice.

Nakrmený pes: po večeř pošlete nakrmeného psa ven, kudy se vydá, odtud přijde ženich.

A ještě u štědrovečerní večeře nezapomeňte :

- schovat zlatý penízek pod talíř

- jeden talíř navíc pro nečekaně příchozího

- nikdy nesmíte od večeře vstát, jinak by jste do roka umřeli...

zdroj: Nioneta.cz

https://www.nioneta.cz/index.php

Sněhuláky stavíme odmalička a nezapomínáme na ně ani ve svých dospělých letech. Tři koule tvořící tělo, uhlíky a mrkev na obličej a kabát, hrnec na hlavu a koště do ruky - taková je klasická představa o bílém pánovi, který nám v zimních měsících hlídá dvůr.

Našim dnešním tipem je jeho malá modifikace v pana zeleného, kterého postavíte i za nepříznivějších sněžných podmínek. Koulet totižto budete jen hlavu, o zbytek těla se postará jedlička či malý smrček, který vám roste na zahradě.

Tato velmi dekorativní rostlina kvetoucí velkými, krásně zbarvenými, avšak nevonnými květy, k nám přicestovala z jihoamerických tropických deštných lesů. Je to jeden z nejrozšířenějších vlhkomilných kaktusů, pěstovaných v našich domácnostech, neboť rozkvétá v době, kdy většina ostatních rostlin přechází do vegetačního klidu a dokáže okrášlit náš interiér po dobu Vánoc, odtud také jeho název „Vánoční kaktus“.

Největší vánoční trhy v Praze, které se už tradičně uskuteční na Staroměstském a Václavském náměstí, letos potrvají jednatřicet dnů. Začínají v sobotu 2. prosince 2006 a skončí 1. ledna 2007.

Zajímavé odkazy

• Vánoční cukroví
• Mlsounova kuchařka
• Dadalova sladká kuchařka
• O bylinkách - diskuze
• Míchané nápoje - Hopem za barové stoly...

   

   

  Jemná vánočka
  Vánočka od babičky
  Vánočka z tvarohu
• 

   

Můj bloček a na něm modré hvězdičky,
z oblohy přilétá anděl maličký.
Na malém obláčku přináší Ti přáníčko,
přeje Ti lásku, zdraví a štěstíčko...
Ať všechno o čem se Ti kdy sní,
o vánocích se vyplní! :)