Od všeho něco...
"Den matek"
Děkuju Ti naše milá maminečko za všechnu lásku, kterou jsi nám celý život dávala a nechala nám navždy v našich srdíkách!!!! Moc nám chybíš!!!
KYTÍ PRO MAMINEČKU...
Taťulko, modlíme se za tebe...
Přes tisíc let ctí křesťanská Evropa Památku zesnulých. Historie ji poprvé zaznamenala v r. 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Clugny opatem Odillonem, odtud se rozšířila dál do katolické Evropy a od 14. století zakořenila i v Římě.
Na 1. listopad je stanovena Slavnost všech svatých a následujícího dne, tedy 2. listopadu se slaví Památka zesnulých. Ten den, jemuž říkáme Dušičky, je skutečně zasvěcen duším zemřelým, "dlejícím v očistci", tedy na jakémsi prahu, kde se rozhoduje o jejich dalším bytí a duše se na tuto cestu připravují. A 2. listopadu se živí modlí za tyto zesnulé, aby jejich hříchy byly odpuštěny či alespoň zmírněny. Lidé chodí na slavnostní mše a navštěvují na hřbitovech hroby svých blízkých zesnulých. Zapalují svíčky, které mají představovat život a zdobí hroby květinami a věnci.
2. listopadu bychom měli vzpomínat na své drahé, kteří již nejsou mezi námi. Zapálit pro ně svíčku, věnovat jim upřímnou modlitbičku. Anebo si, každý dle svého, jednoduše třeba u lahvinky vína a několika voňavých svíček vytáhnout rodinné album a u rozpraskaných černobílých fotek se snažit vybavit jejich tvář, pohyby i slova, zkrátka jací byli, když tu ještě byli...
Večer dušiček je údajně nejtajmnějším v roce...
Takže mami, a všechny naše dušinky, Vaši, babinky a dědové, prostě všichni nám blízcí, modlíme se za vás, a tady pálíme svíčičky...
V Evropě se Halloween slaví jako dušičky. Tato vzpomínka na zemřelé se slaví 2. listopadu. Zapalují se svíce na hrobech, přináší květiny a věnce. Lidé vzpomínají na ty, kteří už nejsou mezi námi.
Nikdo neví, co je smrt, a přece se ji všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem; třeba je pro člověka největším dobrem... Platón
Milá maminečko, přejeme Ti všechno nejlepší k nedožitým narozeninkám... Zůstala jsi navždy v našich srdíčkách...
Milí taťulíčku, všechno nejlepší k Tvému nedožitému svátečku.....
Podivná síla přistupuje blíž ,
kdesi v dáli zableskne se prapodivný
kříž .
Temnočerný tunel
naskýtá nám bílé světlo .....
Zima náhle změní se v teplo .
Hlasy z dáli přibližují se k nám ,
patří tajemným postavám .
Ti lidé podávají nám ruce ....
cosi zavírá ti oči , říká :
" Spi sladce . "
Usínáš ... skoro nic kolem sebe
nevnímáš ....
naposled slzy své utíráš .
Náhle bolest tvá zcela
utichne ,
jakobys tělo přestal vnímat ...
naposled zhluboka se nadechneš ,
do hlubokého spánku upadáš .
Vše kolem je voňavé a krásné ....
pronikavé světlo znenadání zhasne ....
Evinko moje milá!
Dovol mi prosím projevit opravdový zármutek a upřímnou soustrast celé vaší rodince!
Dari ♥
*18. 10. 1948 31.5.2007
Taťkovo cesta po schodech do nebe byla dlouhá a těžká...
Dopřejme mu zasloužený odpočinek...
Modlíme se za Tebe...
Život je boj a Ty náš taťko milý,
prožíváš bolest, v této těžké chvíli.
Prosím Tě, bojuj, vždyť Ty máš na to.
prosím Tě, bojuj, vždy stojí to za to!
Náš milý Taťko, my se moc modlíme,
o navrácení zdraví, pro Tebe prosíme!
Ať trápení a nemoce už konečně ztratíš,
prosím, buď silný, ať se nám brzy vrátíš!!!
darmar
Všichni se modlíme za uzdravení našeho milého taťky, manžela Rosičky!
Eví, drž se!!! Tvoje Dari
Maminečko, budeš navždy v našem srdci.
Zapálíme Ti svíčku a budeme vzpomínat na chvíle štěstí, když si ještě byla mezi námi...
Moc nám chybíš...! ♥
Maminky oblíbená... :( ♥♥♥
*18.10.1948 - 31.5.2007
Dneska by jsi taťko slavil s námi,
bohužel, už nejsi mezi mámi...
Stále na Tě s láskou vzpomínáme...
o Tobě si povídáme, vždy, než večer usínáme.
Nedá se to napsat v jedné větě,
chybíš nám tu, v tomto dnešním světě...
Dnešek je Tvých narozenin den,
však smutek nám tu dneska zůstal jen....
Tak na Tvou počest číši pozvedáme
a slzu z tváře smutně utíráme...
D.
Tenhle anděl vítal „ taťku“ u nebeské brány.
Za branou nebeskou jiný je svět
odtud už není návratu zpět.
Zemřela láska , co bylo už není,
v srdci vám zůstane jen žal a snění.
Bolístka v srdíčku časem se zahojí
miláčka vašeho přec už nic nebolí .
Vzpomínku věčnou uložte v srdíčku
k fotečce milého položte růžičku .
K rozlučkové vzpomínce s milovaným
člověkem – manželem naší Evičky-Rosičky
se připojuje kamarádka Dáša
Dáši děkujeme moc....